ਅੱਯੂਬ 39
Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
4 ੪ ਉਹਨਾਂ ਦੇ ਬੱਚੇ ਤਕੜੇ ਹੋ ਜਾਂਦੇ, ਉਹ ਮੈਦਾਨ ਵਿੱਚ ਪਲਦੇ ਹਨ, ਉਹ ਨਿੱਕਲ ਜਾਂਦੇ ਹਨ ਅਤੇ ਮੁੜ ਉਹਨਾਂ ਕੋਲ ਨਹੀਂ ਆਉਂਦੇ।
Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
10 ੧੦ ਕੀ ਤੂੰ ਜੰਗਲੀ ਸਾਨ੍ਹ ਨੂੰ ਰੱਸਿਆਂ ਨਾਲ ਬੰਨ੍ਹ ਕੇ ਆਪਣੇ ਵਾਹੁਣ ਵਿੱਚ ਚਲਾ ਸਕਦਾ ਹੈਂ? ਜਾਂ ਉਹ ਘਾਟੀਆਂ ਵਿੱਚ ਤੇਰੇ ਪਿੱਛੇ-ਪਿੱਛੇ ਸੁਹਾਗਾ ਫੇਰੇਗਾ?
Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15 ੧੫ ਅਤੇ ਭੁੱਲ ਜਾਂਦੀ ਹੈ ਕਿ ਪੈਰਾਂ ਨਾਲ ਉਹ ਤੋੜੇ ਜਾ ਸਕਦੇ ਹਨ, ਅਤੇ ਖੇਤ ਦਾ ਕੋਈ ਜਾਨਵਰ ਉਹਨਾਂ ਨੂੰ ਮਿੱਧ ਸਕਦਾ ਹੈ।
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16 ੧੬ ਉਹ ਆਪਣੇ ਬੱਚਿਆਂ ਨਾਲ ਸਖ਼ਤੀ ਕਰਦੀ ਹੈ, ਜਿਵੇਂ ਉਹ ਉਸ ਦੇ ਨਹੀਂ, ਭਾਵੇਂ ਉਸ ਦੀ ਪੀੜਾ ਅਕਾਰਥ ਜਾਵੇ, ਉਹ ਬੇਚਿੰਤ ਹੈ,
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
Časem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
21 ੨੧ ਉਹ ਵਾਦੀ ਵਿੱਚ ਟਾਪ ਮਾਰਦਾ ਹੈ, ਅਤੇ ਆਪਣੇ ਬਲ ਵਿੱਚ ਖੁਸ਼ ਹੁੰਦਾ ਹੈ, ਉਹ ਹਥਿਆਰਬੰਦਾਂ ਦੇ ਟਾਕਰੇ ਲਈ ਨਿੱਕਲਦਾ ਹੈ।
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
24 ੨੪ ਉਹ ਜੋਸ਼ ਅਤੇ ਕਹਿਰ ਵਿੱਚ ਧਰਤੀ ਨੂੰ ਖਾਈ ਜਾਂਦਾ ਹੈ, ਜਦ ਤੁਰ੍ਹੀ ਦੀ ਅਵਾਜ਼ ਆਉਂਦੀ ਹੈ ਤਾਂ ਉਹ ਖੜ੍ਹਾ ਨਹੀਂ ਰਹਿੰਦਾ।
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
25 ੨੫ ਜਦ ਤੁਰ੍ਹੀ ਵੱਜਦੀ ਹੈ, ਉਹ ਹਿਣਕਦਾ ਹੈ, ਅਤੇ ਲੜਾਈ ਨੂੰ ਦੂਰੋਂ ਸੁੰਘ ਲੈਂਦਾ ਹੈ, ਅਤੇ ਸੈਨਾਪਤੀ ਦੀ ਗੱਜ ਅਤੇ ਲਲਕਾਰ ਨੂੰ ਵੀ!
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
