Fakkeenya 16
1 Karoorri garaa kan namaa ti; deebiin arrabaa garuu Waaqayyo biraa dhufa.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Nama tokko karaan isaa hundi qulqulluu itti fakkaata; yaada namaa garuu Waaqayyotu madaala.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Waan hojjettu hunda Waaqayyotti kennadhu; karoorri kees siif milkaaʼa.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Waaqayyo waan hunda kaayyoo ofii isaatiif hojjeta; hamoota iyyuu guyyaa badiisaatiif qopheessa.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Namni of tuulu kam iyyuu fuula Waaqayyoo duratti balfamaa dha; dhugumaan inni utuu hin adabamin hin hafu.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Namni jaalalaa fi amanamummaadhaan araara cubbuu argata; Waaqayyoon sodaachuudhaanis hammina irraa cita.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Yoo karaan namaa Waaqayyoon gammachiise, inni akka diinonni isaas nagaan isa wajjin jiraatan ni godha.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Galii guddaa jalʼinaan argatan mannaa waan xinnoo qajeelummaan argatan wayya.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Namni garaa isaa keessatti karaa isaa karoorfata; Waaqayyo garuu tarkaanfii isaa illee ni murteessa.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Hidhiin mootii hooda dubbata; afaan isaa illee murtii hin jalʼisu.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Madaallii fi safartuun qajeelaan kan Waaqayyoo ti; ulfinni korojoo keessa jiru hundinuu hojii isaa ti.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Sababii teessoon qajeelummaadhaan jabaatee dhaabatuuf mootonni waan hamaa hojjechuu ni balfu.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Mootonni afaan dhugaa dubbatutti ni gammadu; isaan nama dhugaa dubbatu ni jaallatu.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Dheekkamsi mootii ergamaa duʼaa ti; namni ogeessi garuu ni qabbaneessa.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Jireenyi ifa fuula mootii keessa jira; surraan isaa akkuma duumessa bokkaa arfaasaa ti.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Ogummaa argachuun warqee caala; hubannaa argachuunis meetii caala!
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Daandiin nama tolaa hammina irraa fagoo dha; namni karaa isaa eegus jireenya isaa eeggata.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Of tuuluun badiisaan dura, of bokoksuunis kufaatiin dura deema.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Warra of tuulu wajjin boojuu qooddachuu mannaa, hafuuraan gad of qabanii warra cunqurfame wajjin jiraachuu wayya.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Namni gorsa fudhatu kam iyyuu ni milkaaʼa; kan Waaqayyoon amanatus eebbifamaa dha.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Namni garaadhaan ogeessa taʼe qalbeeffataa jedhama; dubbiin miʼaawu immoo gorsa dabala.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Hubannaan nama isa qabuuf madda jireenyaa ti; gowwummaan garuu gowwootatti adabbii fida.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Garaan nama ogeessaa arraba isaa qajeelcha; afaan isaas gorsa dabala.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Dubbiin nama gammachiisu dhaaba dammaa ti; inni lubbuutti ni miʼaawa; lafees ni fayyisa.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Karaan qajeelaa namatti fakkaatu tokko jira; dhuma irratti garuu duʼatti nama geessa.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Fedhiin hojjetaan tokko nyaataaf qabu hojiif isa kakaasa; beelaʼuun isaas ittuma cima.
Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Namni faayidaa hin qabne hammina malata; haasaan isaas akkuma ibidda waa gubuu ti.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Namni jalʼaan lola kakaasa; hamattuun immoo michoota walitti dhiʼaatan gargar baafti.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Namni jeequmsaan deemu ollaa isaa gowwoomsee karaa jalʼaatti isa geessa.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Namni ija qisu jalʼina karoorfata; kan hidhii ciniinnatu immoo hammina fida.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Arriin gonfoo ulfinaa ti; innis karaa qajeelaadhaan argama.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Goota waraanaa irra nama obsa qabu, nama magaalaa tokko boojiʼee fudhatu irra kan of qabu wayya.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Ixaan gudeeda irratti buufama; murtoon isaa garuu guutumaan guutuutti Waaqayyo biraa dhufa.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
