Lallaba 7
1 Shittoo urgaaʼaa irra maqaa gaarii wayya; guyyaa dhalootaa irra guyyaa duʼaa wayya.
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 Mana cidhaa dhaquu mannaa mana booʼichaa dhaquu wayya; galgalli nama hundaa duʼumaatii; namni lubbuun jiraatu waan kana garaatti haa qabatu.
Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 Fuulli gaddu waan garaa gammachiisuuf kolfa irra gadda wayya.
Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 Qalbiin ogeessaa mana booʼichaa jira, qalbiin gowwaa garuu mana gammachuu jira.
Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 Sirba gowwootaa dhagaʼuu mannaa ifannaa ogeessaa dhaggeeffachuu wayya.
Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 Kolfi gowwaa akkuma qoraattii xuwwee jalaa xaaxaʼuu ti. Kunis faayidaa hin qabu.
Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 Cunqursaan ogeessa gowwaa godha; mattaʼaanis sammuu nama xureessa.
Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 Jalqaba waan tokkoo irra dhuma isaa wayya; of tuuluu irras obsa wayya.
Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 Hafuura keetiin aaruuf hin ariifatin; aariin bobaa gowwootaa keessa jiraatii.
Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 Ati, “Barri durii maaliif bara kana caale?” hin jedhin; waan kana gaafachuun ogummaa miti.
Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 Ogummaan akkuma dhaalaa waan gaarii dha; warra aduu arganiifis buʼaa qaba.
Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 Akkuma maallaqni daʼoo taʼe sana ogummaanis daʼoo dha; faayidaan beekumsaa garuu kana: innis ogummaan warra ishee qabaniif jireenya kennuu ishee ti.
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 Waan Waaqni hojjete mee ilaali: Waan inni jalʼise eenyutu qajeelchuu dandaʼa?
Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 Yommuu yeroon gaarii taʼutti gammadi; yommuu yeroon hammaatu garuu itti yaadi: Waaqni isa tokko hojjete isa kaanis hojjeteera. Kanaafuu namni egeree isaa beekuu hin dandaʼu.
V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 Ani jireenya koo kan faayidaa hin qabne kana keessatti waan kana lachuu argeera; kunis: Qajeelaan qajeelummaa isaatiin baduu isaatii fi hamaan immoo hammina isaatiin bara dheeraa jiraachuu isaa ti.
Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 Ati akka malee qajeelaa hin taʼin; yookaan akka malee ogeessa hin taʼin; maaliif of galaafatta?
Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 Ati akka malee hamaa hin taʼin; gowwaas hin taʼin; maaliif utuu yeroon kee hin gaʼin duuta?
Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 Utuu isa kaan gad hin dhiisin waan tokko qabaachuun gaarii dha. Namni Waaqa sodaatu waan hundaan ni milkaaʼa.
Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 Ogummaan, bulchitoota magaalaa tokko keessa jiran kudhan caalaa nama ogeessa tokko humna qabeessa gooti.
Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 Namni qajeelaan waan qajeelaa malee cubbuu tokko illee hin hojjenne lafa irra hin jiru.
Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 Waan namni jedhu hunda hin dhaggeeffatin; yoo kana goote utuu hojjetaan kee si abaaruu dhageessaa;
Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 ati mataan kee iyyuu yeroo baayʼee namoota kaan akka abaarte garaan kee beekaatii.
Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 Ani waan kana hunda ogummaadhaanan qoradhee, “Ani ogeessan taʼa” nan jedhe. Wanni kun garuu narraa fagoo ture.
Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 Wanti jiru hundi fagoo dha; gad fagoo dha; eenyutu qoratee bira gaʼuu dandaʼa?
Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 Kanaafuu ani gara ogummaa fi maalummaa wantootaa hubachuutti, sakattaʼuutti, qorachuutti akkasumas hammina gowwummaatii fi maraatummaa gowwummaa hubachuutti qalbii koo nan deebifadhe.
Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 Ani waan duʼa caalaa hadhaaʼuu nan arge; kunis: dubartii kiyyoo taate, kan yaadni ishee kiyyoo, harki ishee immoo foncaa taʼee dha. Namni Waaqa gammachiisu ishee jalaa ni baʼa; cubbamaan garuu isheedhaan qabama.
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 Lallabaan akkana jedha; “Kunoo wanni ani qoradhee bira gaʼe kanaa dha: “Mala isaa beekuuf waan tokko fuudhanii waan kaanitti dabaluu dha;
Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 ani ammas nan sakattaʼe; garuu hin arganne. Ani kuma keessaa dhiira qajeelaa tokko nan argadhe; hunduma isaanii keessaa garuu dubartii qajeeltuu tokko iyyuu hin arganne.
Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 Kunoo ani waan kana qofa nan argadhe: Waaqni qajeeltota godhee ilmaan namaa uume; namoonni garuu mala baayʼee barbaacha deeman.”
Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
