Salmenes 51
1 Til songmeisteren; ein salme av David, då profeten Natan kom til honom, etter han hadde gjenge inn til Batseba. Gud, ver meg nådig etter di miskunn! Sletta ut mine brot etter din store godhug!
Přednímu z kantorů, žalm Davidův, Když k němu přišel Nátan prorok, po jeho vjití k Betsabé. Smiluj se nade mnou, Bože, podlé milosrdenství svého, podlé množství slitování svých shlaď přestoupení má.
2 Två meg vel rein frå mi skuld, og reinsa meg frå mi synd!
Dokonale obmej mne od nepravosti mé, a od hříchu mého očisť mne.
3 For mine misgjerningar kjenner eg, og mi synd er alltid framfyre meg.
Nebo já znám přestoupení svá, a hřích můj přede mnou jest ustavičně.
4 Mot deg einast hev eg synda og gjort det som vondt er i dine augo, so du må vera rettferdig når du talar, vera rein når du dømer.
Tobě, tobě samému, zhřešil jsem, a zlého se před očima tvýma dopustil, abys spravedlivý zůstal v řečech svých, a bez úhony v soudech svých.
5 Sjå, eg er fødd i misgjerning, og mor mi hev avla meg i synd.
Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má.
6 Sjå, du hev lyst til sanning i innarste; so lær meg då visdom i hjartans løynrom!
Aj, ty libuješ pravdu u vnitřnostech, nadto skrytou moudrost zjevil jsi mi.
7 Reinsa meg frå synd med isop, so eg vert rein! Två meg, so eg vert kvitare enn snø!
Vyčisť mne yzopem, a očištěn budu, umej mne, a nad sníh bělejší budu.
8 Lat meg høyra fagnad og gleda, lat dei bein fagna seg som du hev slege sund!
Dej mi slyšeti radost a potěšení, tak ať zpléší kosti mé, kteréž jsi potřel.
9 Løyn di åsyn for mine synder, og sletta ut alle mine misgjerningar!
Odvrať tvář svou přísnou od hříšností mých, a vymaž všecky nepravosti mé.
10 Gud, skap i meg eit reint hjarta, og gjev meg ei ny, stødug ånd inni meg!
Srdce čisté stvoř mi, ó Bože, a ducha přímého obnov u vnitřnostech mých.
11 Kasta meg ikkje burt frå di åsyn, og tak ikkje din heilage ande frå meg!
Nezamítej mne od tváři své, a Ducha svatého svého neodjímej ode mne.
12 Gjev meg atter fagnaden av di frelsa, og haldt meg uppe med ei viljug ånd!
Navrať mi radost spasení svého, a duchem dobrovolným utvrď mne.
13 So vil eg læra lovbrjotarar dine vegar, og syndarar skal venda um til deg.
I budu vyučovati přestupníky cestám tvým, aby hříšníci k tobě se obraceli.
14 Gud, fria meg frå blodskuld, Gud, mine frelsar! So skal mi tunga fagna seg høgt yver di rettferd.
Vytrhni mne z pomsty pro vylití krve, ó Bože, Bože spasiteli můj, a budeť s veselím prozpěvovati jazyk můj o spravedlnosti tvé.
15 Herre, lat upp mine lippor! So skal min munn forkynna din pris.
Pane, rty mé otevři, i budou ústa má zvěstovati chválu tvou.
16 For du hev ikkje lyst til slagtoffer - elles skulde eg gjeva deg det; i brennoffer hev du ikkje hugnad.
Nebo neoblíbil bys oběti, bychť ji i dal, aniž bys zápalu přijal.
17 Offer for Gud er ei sundbroti ånd; eit sundbrote og knust hjarta vil du, Gud, ikkje forsmå.
Oběti Boží duch skroušený; srdcem skroušeným a potřebným, Bože, nezhrzíš.
18 Gjer vel imot Sion etter din nåde, bygg murarne åt Jerusalem!
Dobrotivě nakládej z milosti své s Sionem, vzdělej zdi Jeruzalémské.
19 Då skal du hava hugnad i rettferds offer, i brennoffer og heiloffer; då skal dei ofra uksar på ditt altar.
A tehdáž sobě zalíbíš oběti spravedlnosti, zápaly a pálení celých obětí, tehdážť voly na oltáři tvém obětovati budou.
