Salomos Ordsprog 9
1 Visdomsmøyi hev bygt seg hus, hev hogge til sine stolpar sju.
Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
2 Ho hev slagta sitt slagt og blanda sin vin og attåt duka sitt bord.
Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
3 Sine ternor hev ho sendt ut, og ropar ovan frå haugarne i byen:
A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
4 «Den som er fåkunnig, vende seg hit!» Til den vitlause segjer ho:
Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
5 «Kom, og et av mitt brød og drikk av den vin eg hev blanda!»
Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
6 Lat fåkunna fara so de kann liva og vandra på vegen til vit!
Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
7 Den som refser ein spottar, fær skam yver seg, den som lastar ein gudlaus, fær seg ein flekk.
Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
8 Lasta’kje spottaren, han vil hata deg! Lasta den vise, han vil elska deg!
Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
9 Gjev ein vismann, so aukar hans visdom, lær ein rettferdig, so lærar han meir.
Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
10 Otte for Herren er upphav til visdom, og vit er å kjenna den Heilage.
Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
11 «For ved meg dine dagar skal aukast, og fleire livs-år fær du.»
Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
12 Er du vis, so gagnar det deg sjølv, spottar du, so lyt du bera det åleine.
Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
13 Fru dårskap fer med ståk, fåkunnig som ho er og ingen ting veit.
Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
14 Ho sit attmed husdøri si, på ein stol høgt uppe i byen,
A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
15 og bed inn dei som ferdast på vegen, som gjeng sine stigar beint fram:
Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
16 «Den som er fåkunnig, vende seg hit!» Ja, til den vitlause segjer ho:
Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
17 «Stole vatn er søtt, og ljuvlegt er løyn-ete brød.»
Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
