< Salomos Ordsprog 27 >

1 Rosa deg ikkje av morgondagen, for du veit ikkje kva ein dag ber i fang.
Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
2 Lat ein annan rosa deg; ikkje din eigen munn, ein framand og ei dine eigne lippor!
Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
3 Stein er tung, og sand veg mykje, men tyngre enn båe er dåreharm.
Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
4 Sinne er fælslegt, og vreide ein flaum, men kven kann standa seg mot åbryskap?
Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
5 Betre er openberrleg refsing enn kjærleik som held seg duld.
Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
6 Trugne er slag av venehand, og mange er uvens kyssar.
Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
7 Den mette trakkar på honning, men den svoltne tykkjer alt beiskt er søtt.
Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8 Som ein fugl som rømer frå reiret sitt, er ein mann som rømer frå heimen sin.
Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9 Olje og røykjelse hjarta gled, og søte venar-ord frå rådvis sjæl.
Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10 Slepp ikkje frå deg venen din og far din’s ven, so du lyt heim til bror din når du er i naud! Ein granne nær attmed er betre enn ein bror langt burte.
Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11 Vert vis, min son, og gled mitt hjarta, so eg kann svara den som spottar meg!
Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12 Den kloke ser fåren, gøymer seg; fåmingar renner fram og lyt bøta for det.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13 Tak klædi hans, for han hev borga for ein annan, og panta honom for ei framand kvinna!
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
14 Den som høgmælt signar sin ven um morgonen tidleg, han skal få det tilrekna som ei forbanning.
Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15 Si-drop frå taket ein regndag og ei trættekjær kvinna likjest kvarandre.
Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16 Den som held på henne, held på vind, og handi hans triv i olje.
Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17 Jarn sliper jarn, og den eine mannen sliper den andre.
Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18 Den som agtar fiketreet sitt, fær eta frukti av det, den som tek vare på sin herre, skal få æra.
Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19 Som andlit seg speglar mot andlit i vatnet, so menneskjehjarta mot menneskje.
Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
20 Helheim og avgrunn vert ikkje mette, og menneskjeaugo vert ikkje mette. (Sheol h7585)
Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol h7585)
21 Diglen røyner sylvet og omnen gullet, og ein mann vert røynd av sin ros.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22 Um du støyte uvitingen i mortelen med støytaren i hop med gryn, so vilde ikkje vitløysa vika ifrå han.
Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
23 God greide lyt du hava på koss sauerne dine ser ut, og agta vel på buskapen din!
Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
24 For velstand varer ikkje æveleg, og ikkje ei kruna frå ætt til ætt.
Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
25 Men er høyet burte og håi kjem att, og fjellgras vert sanka i hop,
Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
26 då hev du lamb til klæde, og bukkar til å kjøpa deg åker for,
Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
27 og geitemjølk nok til mat for deg, til mat for huset ditt og til livsupphald for gjentorne dine.
Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.

< Salomos Ordsprog 27 >