< Salomos Ordsprog 21 >

1 Konungs hjarta er i Herrens hand som bekkjer, han vender det kvar helst han vil.
Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Kvar mann tykkjer at hans eigi ferd er rett, men det er Herren som prøver hjarto.
Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 At folk gjer rett og skil, er meir verdt for Herren enn offer.
Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Ovmods augo og sjølvgodt hjarta - lampa åt gudlause folk er synd.
Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 Umtanke hjå den annsame er berre til vinning, men hastverk berre til tap.
Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 Skattevinning med ljugartunga er ein kvervande pust av deim som søkjer dauden.
Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 Den vald dei gudlause gjer, skal riva deim sjølve burt, for det som er, vil dei ikkje gjera.
Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 Skuldig mann gjeng krokut veg, men den reine - han gjer si gjerning beint fram.
Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 Betre å bu i ei krå på taket enn å ha sams hus med trettekjær kvinna.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 Ugudleg manns sjæl hev hug til det vonde, hans næste finn ikkje miskunn hjå honom.
Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Refser du spottaren, vert uvitingen vis, og lærer du vismannen, tek han mot kunnskap.
Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 Ein rettferdig agtar på gudlause-hus, han støyter dei gudlause ned i ulukka.
Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 Dytter du øyra til for armings rop, skal sjølv du ropa og ikkje få svar.
Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 Gåva i løyndom stiller vreide, og gjeving i barmen stiller største harmen.
Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 Det er ei gleda for rettferdig mann å gjera rett, men ei rædsla for illgjerningsmenner.
Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 Den som viller seg burt frå klokskaps veg, han skal hamna i skuggeheimen.
Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 Ein fatigmann vert den som elskar moro, ei vert han rik som elskar vin og olje.
Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 Den gudlause vert løysepeng for den rettferdige, og utru kjem i staden for den ærlege.
Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 Betre å bu i eit øydeland enn hjå arg og trættekjær kvinna.
Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Vismann hev dyre skattar og olje i huset, men uvitingen øyder det upp.
Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 Den som strævar etter rettferd og miskunn, han skal finna liv og rettferd og æra.
Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 Ein by med kjempor tek vismannen inn, og han bryt ned den borgi som byen lit på.
Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 Den som varar sin munn og si tunga, han varar si sjæl frå trengslor.
Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 Ein ovmodig og ubljug kallar me spottar, ein som fer fram med ofselegt ovmod.
Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Lysti åt letingen drep honom sjølv, for henderne hans vil inkje gjera.
Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Heile dagen snikjer den snikne, men ein rettferdig gjev og sparer inkje.
Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 Offer frå gudlause er ei gruv, og endå meir når dei samstundes emnar på ilt.
Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 Eit ljugar-vitne skal ganga til grunns, men ein mann som lyder etter, skal få tala alltid.
Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 Gudlaus mann ter seg skamlaus, men den ærlege gjeng sine vegar stødigt.
Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 Det finst ingen visdom og inkje vit og ingi råd imot Herren.
Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 Hesten vert budd til herferdsdagen, men sigeren kjem ifrå Herren.
Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.

< Salomos Ordsprog 21 >