Salomos Ordsprog 20
1 Vinen er ein spottar, rusdrykken ein ståkar, ingen som tumlar av honom, er vis.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 Den rædsla kongen vekkjer, er som løveburing, den som fær hans vreide på seg, set livet sitt på spel.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 Mannsens æra er å halda seg frå trætta, men kvar uviting glefser til.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 Letingen pløgjer ikkje um hausten, i skurdonni leitar han fåfengt etter grøda.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 Råd i mannsens hjarta er som vatn i djupet, men ein skynsam mann kann draga det upp.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Mest kvar mann råkar ein som elskar honom, men kven finn ein som er å lita på?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 Den som ferdast ulastande og er rettferdig, sæle er borni hans etter honom.
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 Ein konge som sit på domarstol, skil ut alt vondt med augo sine.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 Kven kann segja: «Eg hev halda hjarta reint og er fri frå syndi mi?»
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
10 Tvo slag vegt og tvo slag mål er båe tvo ein styggedom for Herren.
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 Alt guten syner i si gjerd um ferdi hans vert rein og rett.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 Øyra som høyrer og auga som ser - Herren hev skapt deim båe tvo.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 Elska ikkje svevn, for då vert du fatig, haldt augo uppe, so fær du brød til mette.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 «Klent, klent!» segjer kjøparen, men når han gjeng burt, so rosar han seg.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Vel finst det gull og mange perlor, men dyraste gogni er lippor med kunnskap.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Tak klædi hans! for han hev borga for ein annan, og panta honom for framande!
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 Søtt er for mannen det brød han hev fenge med fals, men sidan vert munnen hans full av småstein.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Råder vert stødige med rådleggjing, få då klok styring når du fører krig!
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 Den som fer med drøs, ber løynråd ut, og gapen skal du ikkje hava noko med.
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 Den som bannar far og mor, hans lampa skal slokna i kolmyrkret.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Ein arv som ein i fyrstundes er for fus på, vert på slutten utan velsigning.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 Seg ikkje: «Eg vil løna med vondt!» Venta på Herren, han vil hjelpa deg.
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 Tvo slag vegt er ein styggedom for Herren, og den falske skålvegt er ikkje god.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 Frå Herren kjem mannsens stig, og kor kann eit menneskje skyna sin veg?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 Fårlegt er det for eit menneskje å vigsla eitkvart tankelaust, og fyrst granska lovnaden etterpå.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 Ein vis konge skil ut dei gudlause og let hjulet ganga yver deim.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 Menneskjens ånd er Herrens lampa, og ho ransakar alle rom i hjarta.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Kjærleik og truskap er vakt um kongen, og han styd sin kongsstol på kjærleik.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 Ei æra for ungdomar er deira kraft, og ein prydnad for dei gamle er grått hår.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 Svidande sår reinser burt det vonde, ja, slag reinsar hjartans inste rom.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
