Salomos Ordsprog 18
1 Einstødingen søkjer det han sjølv er huga på, mot alle kloke råder glefser han.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Dåren bryr seg ikkje um å vera vitug, men vil berre visa kva som bur i honom.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Kjem ein ugudleg, so kjem og vanvyrdnad, og med skam fylgjer spott.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Ordi i ein manns munn er djupe vatn, fløymande bekkjer, visdoms kjelda.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 D’er’kje godt når ein gjev den gudlause medhald og rengjer rettferdig manns rett.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Dåre-lippor kjem uppi trætta, og munnen hans ropar etter slag.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Dåre-munn er til ulukka for han sjølv, og lipporne er ei snara for hans sjæl.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Baktalar-ord er som lostemat, dei glid so godt ned i livet.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Den som er lat i arbeidet sitt, han er og bror til øydaren.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Herrens namn er eit tårn so sterkt, der flyg den rettferdige inn og vert berga.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Rikmanns eiga er hans faste by, som høge muren i hans eigne tankar.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Fyre fall er mannsens hjarta stolt, men fyre æra gjeng audmykt.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Um nokon svarar fyrr han høyrer, vert det til narreskap og til skam for honom.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Manns mod ber uppe i sjukdom, men brote mod, kven kann bera det?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Vitug manns hjarta kjøper kunnskap, og øyra åt vismenner søkjer kunnskap.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Gåva opnar mannen veg og fører han fram til storfolk.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Den som fyrst legg fram si sak, fær rett, men so kjem motparten og granskar honom.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Lutkasting endar trettor og skil millom megtige menner.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Hev ein bror lide urett, er han verre å vinna enn ein festningsby, og trættor er som stengsa for eit slott.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Mannen fær magen sin mett av frukti or munnen sin, av grøda frå lipporne vert han mett.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Tunga hev daude og liv i sitt vald, dei som elskar henne, skal eta hennar frukt.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Den som hev funne ei kona, hev funne lukka og hev fenge ei nådegåva av Herren.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Den fatige bed og barmar seg, men den rike svarar med harde ord.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Ein mann med mange vener gjeng det ille, men ven kann vera trugnare enn nokon bror.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
