Jobs 18
1 Då tok Bildad frå Suah til ords og sagde:
Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:
2 «Kor lenge driv de jagt på ord? Gjev gaum, lat oss so talast ved!
Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.
3 Kvi skal me reknast liksom fe, som ureine i dykkar augo?
Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.
4 Å, du som riv deg sund i sinne, skal jordi øydast for di skuld? Skal fjellet flytjast frå sin stad?
Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?
5 Men sløkt vert ljoset for den vonde, og hans åre-eld skal ikkje skina.
Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.
6 I tjeldet hans vert ljoset myrkt, og lampa sloknar yver han.
Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.
7 Hans sterke stig vert snævra inn; han snåvar yver sine planar.
Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.
8 Hans fot vert fløkt i garnet inn, og upp i netet ferdast han;
Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.
9 og snara triv um hælen hans, og gildra tek på honom fat.
Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.
10 I jordi løynde gildror lurer, og fellor ventar på hans veg.
Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.
11 Og rædslor trugar rundt ikring og skræmer han for kvart eit stig.
Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.
12 Ulukka hungrar etter han, og vondt vil føra han til fall,
Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.
13 vil eta kvar ein led og lem, ja, det vil daudens eldste son.
Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.
14 Hans trygd er rivi frå hans tjeld; du sender han til rædsle-kongen.
Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.
15 I huset hans bur framande, det vert strått svåvel på hans bustad.
V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.
16 Hans rot i grunnen turkar ut; den høge kruna visnar burt.
Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.
17 Hans minne kverv frå jordi burt, og namnlaus vert han vidt og breidt.
Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.
18 Frå ljos til myrker driv dei honom og jagar han frå landi burt.
Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.
19 Han barnlaus vert i eige folk; i heimen hans slepp ingen undan.
Ne pozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.
20 Og vestmenn støkk for dagen hans, og austmenn vert av rædsla slegne.
Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.
21 Just soleis gjeng det nidings hus, den heim der ingen kjenner Gud.»
Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.
