Kolossenserne 3
1 Er de då uppreiste med Kristus, so søk det som er der uppe, der Kristus sit ved Guds høgre hand!
Protož povstali-li jste s Kristem, vrchních věcí hledejte, kdež Kristus na pravici Boží sedí.
2 Hav hug til det som er der uppe, ikkje til det som er på jordi!
O svrchní věci pečujte, ne o zemské.
3 For de er daude, og dykkar liv er løynt med Kristus i Gud.
Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu.
4 Når Kristus, vårt liv, vert openberra, då skal de og verta openberra med honom i herlegdom.
Když se pak ukáže Kristus, život náš, tehdy i vy ukážete se s ním v slávě.
5 So døyd då dykkar jordiske lemer: Utukt, ureinskap, ovhug, vond lyst og havesykje, som er avgudsdyrking!
Protož mrtvěte oudy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlipnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení.
6 for desse ting kjem Guds vreide yver dei vantruande;
Pro kteréž věci přichází hněv Boží na syny zpurné.
7 millom deim ferdast de og fordom, den tid de livde i desse ting;
V kterýchž i vy někdy chodili jste, když jste živi byli v nich.
8 men no skal de og leggja deim alle av: Vreide, illska, vondskap, spotting, skamleg tale av dykkar munn.
Ale nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení, i mrzkomluvnost z úst svých.
9 Ljug ikkje mot kvarandre, de som hev klædt av dykk det gamle menneskje med dei gjerningar det gjer,
Nelžete jedni na druhé, když jste svlékli s sebe starého člověka s skutky jeho,
10 og iklædt dykk det nye, som vert uppnya til kunnskap etter sin skapars bilæte;
A oblékli toho nového, obnovujícího se k známosti, podlé obrazu toho, kterýž jej stvořil,
11 her er ikkje grækar og jøde, umskjering og fyrehud, barbar, skyte, træl, fri mann, men Kristus er alt og i alle.
Kdežto není Řek a Žid, obřízka a neobřízka, cizozemec a Scýta, služebník a svobodný, ale všecko a ve všech Kristus.
12 Klæd dykk då, som er Guds utvalde, heilage og kjære i hjarteleg miskunn, godleik, audmykt, spaklynde, langmod,
Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v střeva milosrdenství, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost,
13 so de toler kvarandre og tilgjev kvarandre, um nokon hev kjæremål imot nokon! som Kristus tilgav dykk, soleis de og!
Snášejíce jeden druhého, a odpouštějíce sobě vespolek, měl-li by kdo proti komu žalobu. Jako i Kristus odpustil vám, tak i vy.
14 Men attåt alt dette klæd dykk i kjærleiken, som er bandet um fullkomenskapen!
Nadto pak nade všecko v lásku, kteráž jest svazek dokonalosti.
15 Og Kristi fred råde i dykkar hjarto, den som de vart kalla til i ein likam, og ver takksame!
A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďtež vděčni.
16 Lat Kristi ord bu rikleg hjå dykk, so de lærer og påminner kvarandre i all visdom med salmar og lovsongar og åndelege visor, og syng yndeleg i dykkar hjarto for Gud.
Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě se vší moudrostí, učíce a napomínajíce sebe vespolek žalmy, a zpěvy, a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci svém Pánu.
17 Og alt som de gjer i ord eller gjerning, gjer det alt i Herren Jesu namn, med takk til Gud Fader ved honom!
A všecko, cožkoli činíte v slovu neb v skutku, všecko čiňte ve jménu Pána Ježíše, díky činíce Bohu a Otci skrze něho.
18 De konor, ver mennerne dykkar undergjevne, so som det sømer seg i Herren!
Ženy poddány buďte mužům svým tak, jakž sluší, v Pánu.
19 De menner, elska konorne dykkar og ver ikkje beiske imot deim!
Muži milujte ženy své, a nemějte se přísně k nim.
20 De born, lyd foreldri dykkar i alle ting! for det er Herren til hugnad.
Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu.
21 De feder, arga ikkje dykkar born, so dei ikkje skal missa modet!
Otcové nepopouzejte k hněvivosti dítek svých, aby sobě nezoufaly.
22 De tenarar, ver lyduge i alle ting mot herrarne dykkar etter kjøtet, ikkje med augnetenesta, liksom dei som strævar etter å tekkjast menneskje, men i hjartans einfelde, med di de ottast Herren!
Služebníci poslušni buďte ve všem pánů tělesných, ne na oko sloužíce, jako ti, jenž se usilují lidem líbiti, ale v sprostnosti srdce, bojíce se Boha.
23 Det de gjer, gjer det av hjarta, so som for Herren og ikkje for menneskje,
A všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jako Pánu, a ne lidem,
24 då de veit at de skal få arven til løn av Herren. Ten Herren Kristus!
Vědouce, že ode Pána vzíti máte odplatu dědictví; nebo Pánu Kristu sloužíte.
25 Men den som gjer urett, skal få den urett att som han gjorde, og det vert ikkje gjort skil på folk.
Kdož by pak nepravost páchal, odměnu své nepravosti vezme. A neníť přijímání osob u Boha.
