Salomos Høisang 1
1 Høisangen av Salomo.
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Han kysser mig med kyss av sin munn! For din kjærlighet er bedre enn vin.
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Liflig er duften av dine salver, ditt navn er en utgytt salve; derfor elsker jomfruene dig.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Drag mig! Vi vil løpe efter dig. Kongen har ført mig inn i sine kammer; vi vil fryde og glede oss i dig, vi vil prise din kjærlighet mere enn vin; opriktig elsker de dig.
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Sort er jeg, men yndig, I Jerusalems døtre, som Kedars telter, som Salomos telttepper.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Se ikke på mig, fordi jeg er så sort, fordi solen har brent mig! Min mors sønner blev vrede på mig, de satte mig til å vokte vingårdene; min egen vingård har jeg ikke voktet.
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Si mig, du som min sjel elsker: Hvor vokter du hjorden? Hvor lar du den hvile om middagen? For hvorfor skal jeg være lik en kvinne som går tilsløret ved dine stallbrødres hjorder?
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Vet du det ikke, du fagreste blandt kvinner, så gå ut i fårenes spor og vokt dine kje ved hyrdenes hytter!
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Med gangerne foran Faraos vogner ligner jeg dig, min venninne!
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Yndige er dine kinner mellem kjedene, din hals i perleradene.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Gullkjeder vil vi gjøre dig med sølvprikker på.
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 Så lenge kongen satt ved sitt bord, gav min nardus sin duft.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Min elskede er mig en myrrakule, som hviler mellem mine bryster.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Min elskede er mig en cyperdrue i En-Gedis vingårder.
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Hvor fager du er, min venninne, hvor fager du er! Dine øine er duer.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Hvor du er vakker, min elskede, hvor skjønn du er! Og vårt leie er grønt.
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Sedrer er bjelkene i vårt hus, cypresser er vårt tavlede loft.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
