Salmenes 46

1 Til sangmesteren; av Korahs barn; efter Alamot; en sang. Gud er vår tilflukt og vår styrke, en hjelp i trengsler, funnet såre stor.

Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

2 Derfor frykter vi ikke, om jorden omskiftes, og om fjell rokkes i havets hjerte,

A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.

3 om dets bølger bruser og skummer, og fjell bever ved dets overmot. (Sela)

Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)

4 En strøm - dens bekker gleder Guds stad, den Høiestes hellige bolig.

Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.

5 Gud er midt i den, den skal ikke rokkes; Gud hjelper den når morgenen bryter frem.

Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.

6 Folkeferd bruste, riker blev rokket; han lot sin røst høre, jorden smeltet.

Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

7 Herren, hærskarenes Gud, er med oss; Jakobs Gud er vår faste borg. (Sela)

Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

8 Kom, se Herrens gjerninger, som har gjort ødeleggelse på jorden!

Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.

9 Han gjør ende på krigene over hele jorden, bryter buen sønder og hugger spydet av; vognene brenner han op med ild.

Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,

10 Hold op og kjenn at jeg er Gud! Jeg er ophøiet iblandt folkene, ophøiet på jorden.

Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.

11 Herren, hærskarenes Gud, er med oss; Jakobs Gud er vår faste borg. (Sela)

Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)