Salmenes 37
1 Av David. La ikke din vrede optendes over de onde, bli ikke harm over dem som gjør urett!
Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 For som gresset blir de hastig avskåret, og som grønne urter visner de bort.
Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 Sett din lit til Herren og gjør godt, bo i landet og legg vinn på trofasthet!
Doufej v Hospodina, a
4 Og gled dig i Herren! Så skal han gi dig hvad ditt hjerte attrår.
Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
5 Sett din vei i Herrens hånd og stol på ham! Han skal gjøre det;
Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 han skal la din rettferdighet gå frem som lyset og din rett som middagens lys.
A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 Vær stille for Herren og vent på ham! La ikke din vrede optendes over den som har lykke på sin vei, over den mann som uttenker onde råd.
Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 Lat av fra vrede og la harme fare, la ikke din vrede optendes! Det fører bare til det som ondt er.
Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 For de onde skal utryddes, men de som bier efter Herren, skal arve landet.
Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 Og om en liten stund, så er den ugudelige ikke mere, og akter du på hans sted, så er han borte.
Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
11 Men de saktmodige skal arve landet og glede sig ved megen fred.
Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
12 Den ugudelige optenker ondt imot den rettferdige og skjærer tenner imot ham.
Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
13 Herren ler av ham; for han ser at hans dag kommer.
Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 De ugudelige drar sverdet og spenner sin bue for å felle den elendige og fattige og slå dem ihjel som vandrer opriktig.
Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 Deres sverd skal komme i deres eget hjerte, og deres buer skal sønderbrytes.
Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
16 Bedre er det lille som den rettferdige har, enn mange ugudeliges rikdom.
Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 For de ugudeliges armer skal sønderbrytes, men Herren støtter de rettferdige.
Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
18 Herren kjenner de ulasteliges dager, og deres arv skal bli til evig tid.
Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 De skal ikke bli til skamme i den onde tid, og i hungerens dager skal de mettes.
Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 For de ugudelige skal gå til grunne og Herrens fiender som engenes blomsterskrud; de skal forsvinne, som røk skal de forsvinne.
Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
21 Den ugudelige låner og betaler ikke, men den rettferdige forbarmer sig og gir.
Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 For de han velsigner, skal arve landet, men de han forbanner, skal utryddes.
Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
23 Herren gjør en manns gang fast, og han har velbehag i hans vei.
Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 Når han snubler, faller han ikke til jorden; for Herren støtter hans hånd.
Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 Jeg har vært ung og er blitt gammel, men ikke har jeg sett den rettferdige forlatt eller hans avkom søke efter brød.
Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
26 Den hele dag forbarmer han sig og låner ut, og hans avkom blir velsignet.
Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
27 Vik fra ondt og gjør godt! Så skal du bli boende til evig tid.
Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 For Herren elsker rett og forlater ikke sine fromme; til evig tid blir de bevart. Men de ugudeliges avkom utryddes.
Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
29 De rettferdige skal arve landet og bo i det evindelig.
Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
30 Den rettferdiges munn taler visdom, og hans tunge sier hvad rett er.
Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
31 Hans Guds lov er i hans hjerte, hans trin vakler ikke.
Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
32 Den ugudelige lurer på den rettferdige og søker å drepe ham;
Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 Herren overlater ham ikke i hans hånd, og fordømmer ham ikke når han blir dømt.
Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 Bi på Herren og ta vare på hans vei! Så skal han ophøie dig til å arve landet; du skal se på at de ugudelige utryddes.
Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 Jeg så en ugudelig som var veldig og utbredte sig som et grønt tre som ikke er flyttet;
Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 men han forsvant, og se, han var ikke mere, og jeg søkte efter ham, men han fantes ikke.
Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 Akt på den ulastelige og se på den opriktige! for fredens mann har en fremtid;
Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
38 men overtrederne skal tilintetgjøres alle sammen, de ugudeliges fremtid skal avskjæres.
Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 Og de rettferdiges frelse kommer fra Herren, deres sterke vern i nødens tid.
Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 Og Herren hjelper dem og utfrir dem, han utfrir dem fra de ugudelige og frelser dem, fordi de har tatt sin tilflukt til ham.
Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
