Salmenes 16
1 En gyllen sang av David. Bevar mig, Gud! for jeg tar min tilflukt til dig.
Zlatý zpěv Davidův. Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
2 Jeg sier til Herren: Du er min Herre; jeg har intet gode utenfor dig -
Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
3 idet jeg holder mig til de hellige som er i landet, og de herlige i hvem jeg har all min lyst.
Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
4 Mange sorger skal de ha som kjøper sig andre; jeg vil ikke utgyde deres drikkoffere av blod og ikke ta deres navn på mine leber.
Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
5 Herren er min tilfalne del og mitt beger; du gjør min lodd herlig.
Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
6 En lodd er tilfalt mig som er liflig, og en arv som behager mig.
Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
7 Jeg vil love Herren, som gav mig råd; også om nettene minner mine nyrer mig om det.
Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
8 Jeg setter alltid Herren for mig; for han er ved min høire hånd, jeg skal ikke rokkes.
Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
9 Derfor gleder mitt hjerte sig, og min ære fryder sig; også mitt kjød skal bo i trygghet.
Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
10 For du skal ikke overlate min sjel til dødsriket, du skal ikke la din hellige se forråtnelse. (Sheol h7585)
Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení. (Sheol h7585)
11 Du skal kunngjøre mig livets vei; gledes fylde er for ditt åsyn, livsalighet ved din høire hånd evindelig.
Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.
