Salmenes 120

1 En sang ved festreisene. Til Herren ropte jeg i min nød, og han svarte mig.

Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.

2 Herre, fri min sjel fra en løgnaktig lebe, fra en falsk tunge!

Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

3 Hvad vil han gi dig, og hvad mere vil han gi dig, du falske tunge?

Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

4 Voldsmannens skarpe piler og glør av gyvelbusken.

Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?

5 Ve mig, at jeg lever som fremmed iblandt Mesek, at jeg bor ved Kedars telt!

Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

6 Lenge nok har min sjel bodd hos dem som hater fred.

Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

7 Jeg er bare fred, men når jeg taler, er de ferdige til krig.

Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.