Salmenes 116
1 Jeg elsker Herren, for han hører min røst, mine inderlige bønner.
Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.
2 For han har bøiet sitt øre til mig, og alle mine dager vil jeg påkalle ham.
Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.
3 Dødens rep hadde omspent mig, og dødsrikets angster hadde funnet mig; nød og sorg fant jeg. (Sheol h7585)
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne. (Sheol h7585)
4 Men jeg påkalte Herrens navn: Akk Herre, frels min sjel!
I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.
5 Herren er nådig og rettferdig, og vår Gud er barmhjertig.
Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.
6 Herren verner de enfoldige; jeg var elendig, og han frelste mig.
Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.
7 Kom igjen, min sjel, til din ro! For Herren har gjort vel imot dig.
Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.
8 For du fridde min sjel fra døden, mitt øie fra gråt, min fot fra fall.
Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.
9 Jeg skal vandre for Herrens åsyn i de levendes land.
Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.
10 Jeg trodde, for jeg talte; jeg var såre plaget.
Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.
11 Jeg sa i min angst: Hvert menneske er en løgner.
Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.
12 Hvormed skal jeg gjengjelde Herren alle hans velgjerninger imot mig?
Èím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?
13 Jeg vil løfte frelsens beger og påkalle Herrens navn.
Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
14 Jeg vil holde for Herren mine løfter, og det for hele hans folks øine.
Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.
15 Kostelig i Herrens øine er hans frommes død.
Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.
16 Akk Herre! Jeg er jo din tjener, jeg er din tjener, din tjenerinnes sønn; du har løst mine bånd.
Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.
17 Dig vil jeg ofre takkoffer, og Herrens navn vil jeg påkalle.
Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.
18 Jeg vil holde for Herren mine løfter, og det for hele hans folks øine,
Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,
19 i forgårdene til Herrens hus, midt i dig, Jerusalem. Halleluja!
V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.
