Salmenes 105
1 Pris Herren, påkall hans navn, kunngjør blandt folkene hans store gjerninger!
Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
2 Syng for ham, lovsyng ham, grund på alle hans undergjerninger!
Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
3 Ros eder av hans hellige navn! Deres hjerte glede sig som søker Herren!
Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
4 Spør efter Herren og hans makt, søk hans åsyn all tid!
Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
5 Kom i hu hans undergjerninger som han har gjort, hans undere og hans munns dommer,
Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
6 I, hans tjener Abrahams avkom, Jakobs barn, hans utvalgte!
Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
7 Han er Herren vår Gud, hans dommer er over all jorden.
Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
8 Han kommer evindelig sin pakt i hu, det ord han fastsatte for tusen slekter,
Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
9 den pakt han gjorde med Abraham, og sin ed til Isak;
Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
10 og han stadfestet den som en rett for Jakob, som en evig pakt for Israel,
Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
11 idet han sa: Dig vil jeg gi Kana'ans land til arvelodd.
Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
12 Da de var en liten flokk, få og fremmede der,
Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
13 og vandret fra folk til folk, fra et rike til et annet folk,
Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
14 tillot han ikke noget menneske å gjøre vold imot dem, og han straffet konger for deres skyld:
Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
15 Rør ikke ved mine salvede, og gjør ikke mine profeter noget ondt!
Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
16 Og han kalte hunger inn over landet, han brøt sønder hver støtte av brød.
Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
17 Han sendte en mann foran dem, til træl blev Josef solgt.
Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
18 De plaget hans føtter med lenker, hans sjel kom i jern,
Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
19 inntil den tid da hans ord slo til, da Herrens ord viste hans uskyld.
Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
20 Da sendte kongen bud og lot ham løs, herskeren over folkeslag gav ham fri.
Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
21 Han satte ham til herre over sitt hus og til hersker over alt sitt gods,
Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
22 forat han skulde binde hans fyrster efter sin vilje og lære hans eldste visdom.
Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
23 Så kom Israel til Egypten, og Jakob bodde som fremmed i Kams land.
Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
24 Og han gjorde sitt folk såre fruktbart og gjorde det sterkere enn dets motstandere.
Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
25 Han vendte deres hjerte til å hate hans folk, til å gå frem med svik mot hans tjenere.
Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
26 Han sendte Moses, sin tjener, Aron som han hadde utvalgt.
I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
27 De gjorde hans tegn iblandt dem og undere i Kams land.
Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
28 Han sendte mørke og gjorde det mørkt, og de var ikke gjenstridige mot hans ord.
Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
29 Han gjorde deres vann til blod, og han drepte deres fisker.
Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
30 Deres land vrimlet av frosk, endog i deres kongers saler.
Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
31 Han talte, og det kom fluesvermer, mygg innen hele deres landemerke.
Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
32 Han gav dem hagl for regn, luende ild i deres land,
Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
33 og han slo ned deres vintrær og deres fikentrær, og brøt sønder trærne innen deres landemerke.
Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
34 Han talte, og det kom gresshopper og gnagere uten tall,
Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
35 og de åt op hver urt i deres land, og de åt op frukten på deres mark.
I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
36 Og han slo alt førstefødt i deres land, førstegrøden av all deres kraft.
Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
37 Og han førte dem ut med sølv og gull, og det fantes ingen i hans stammer som snublet.
Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
38 Egypten gledet sig da de drog ut; for frykt for dem var falt på dem.
Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
39 Han bredte ut en sky til dekke og ild til å lyse om natten.
Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
40 De krevde, og han lot vaktler komme og mettet dem med himmelbrød.
K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
41 Han åpnet klippen, og det fløt vann; det løp gjennem det tørre land som en strøm.
Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
42 For han kom i hu sitt hellige ord, Abraham, sin tjener,
Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
43 og han førte sitt folk ut med glede, sine utvalgte med fryderop,
Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
44 og han gav dem hedningefolks land, og hvad folkeslag med møie hadde vunnet, tok de til eie,
A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
45 forat de skulde holde hans forskrifter og ta vare på hans lover. Halleluja!
Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
