Salomos Ordsprog 6
1 Min sønn! Har du gått i borgen for din næste, har du gitt en fremmed ditt håndslag,
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2 har du latt dig binde ved din munns ord, har du latt dig fange i din munns ord,
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 så gjør således, min sønn, og frels dig, siden du er kommet i din næstes hånd: Gå og kast dig ned for din næste og storm inn på ham,
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4 unn ikke dine øine søvn og dine øielokk blund,
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5 frels dig som et rådyr av jegerens hånd og som en fugl av fuglefangerens hånd!
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6 Gå til mauren, du late, se dens ferd og bli vis!
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7 Enda den ikke har nogen fyrste, foged eller herre,
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 sørger den dog om sommeren for sitt livsophold og sanker om høsten sin føde.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9 Hvor lenge vil du ligge, du late? Når vil du stå op av din søvn?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 Du sier: La mig ennu få sove litt, blunde litt, folde mine hender litt og hvile!
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11 Da kommer armoden over dig som en landstryker og nøden som en mann med skjold.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12 En niding, en ugjerningsmann er den som går omkring med en falsk munn,
Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13 som blunker med øinene, skraper med føttene, gjør tegn med fingrene,
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14 som har svik i sitt hjerte, som tenker ut onde ting til enhver tid og volder tretter.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15 Derfor skal ulykken komme brått over ham; i et øieblikk skal han knuses, og det er ingen lægedom for ham.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16 Seks ting er det Herren hater, og syv er vederstyggeligheter for hans sjel:
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17 Stolte øine, falsk tunge og hender som utøser uskyldig blod,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18 et hjerte som legger op onde råd, føtter som haster til det onde,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19 den som taler løgn og vidner falsk, og den som volder tretter mellem brødre.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20 Bevar, min sønn, din fars bud og forlat ikke din mors lære!
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21 Bind dem alltid til ditt hjerte, knytt dem fast om din hals!
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 Når du går, skal de lede dig; når du ligger, skal de verne dig, og når du våkner, skal de tale til dig.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23 For budet er en lykte og læren et lys, og tilrettevisninger til tukt er en vei til livet,
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24 så de bevarer dig fra en ond kvinne, fra en fremmed kvinnes glatte tunge.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 Attrå ikke hennes skjønnhet i ditt hjerte? og la henne ikke fange dig med sine øiekast!
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 For en skjøge armer en mann ut like til siste brødleiv, og annen manns hustru fanger en dyr sjel.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27 Kan nogen hente ild i sitt fang uten hans klær brennes op?
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28 Eller kan nogen gå på glør uten hans føtter blir svidd?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 Slik blir det med den som går inn til sin næstes hustru; ingen blir ustraffet som rører henne.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30 Blir ikke tyven foraktet, når han stjeler for å stille sin sult?
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 Og hvis han blir grepet, må han betale syvfold; alt det han eier i sitt hus, må han gi.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 Den som driver hor med en kvinne, er uten forstand; den som vil ødelegge sin sjel, han gjør slikt.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33 Hugg og skam får han, og hans vanære slettes aldri ut.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 For nidkjær er mannens vrede, og han sparer ikke på hevnens dag;
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 han tar ikke imot bøter og lar sig ikke formilde, om du gir ham store gaver.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
