< Salomos Ordsprog 3 >
1 Min sønn! Glem ikke min lære og la ditt hjerte bevare mine bud!
Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.
2 For langt liv og mange leveår og fred skal de gi dig i rikt mål.
Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.
3 La ikke kjærlighet og trofasthet vike fra dig, bind dem om din hals, skriv dem på ditt hjertes tavle!
Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,
4 Så skal du finne nåde og få god forstand i Guds og menneskers øine.
A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.
5 Sett din lit til Herren av hele ditt hjerte, og stol ikke på din forstand!
Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.
6 Tenk på ham på alle dine veier! Så skal han gjøre dine stier rette.
Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.
7 Vær ikke vis i egne øine, frykt Herren og vik fra det onde!
Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.
8 Det skal være lægedom for din kropp og gi ny styrke til dine ben.
Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.
9 Ær Herren med gaver av ditt gods og med førstegrøden av all din avling!
Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,
10 Så skal dine lader fylles med overflod og dine persekar flyte over av most.
A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.
11 Min sønn! Forakt ikke Herrens tukt og vær ikke utålmodig når han refser dig!
Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.
12 For den Herren elsker, ham refser han, som en far refser den sønn han har kjær.
Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.
13 Salig er det menneske som har funnet visdom, det menneske som vinner forstand;
Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.
14 for det er bedre å vinne den enn å vinne sølv, og det utbytte den gir, er bedre enn gull.
Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
15 Den er kosteligere enn perler, og alle dine skatter kan ikke lignes med den.
Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.
16 Langt liv har den i sin høire hånd, rikdom og ære i sin venstre.
Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.
17 Dens veier er fagre veier, og alle dens stier fører til lykke.
Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.
18 Den er et livsens tre for dem som griper den, og hver den som holder fast på den, må prises lykkelig.
Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.
19 Herren grunnfestet jorden med visdom; han bygget himmelen med forstand.
Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.
20 Ved hans kunnskap vellet de dype vann frem, og ved den lar skyene dugg dryppe ned.
Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.
21 Min sønn! La dem ikke vike fra dine øine, bevar visdom og klokskap!
Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.
22 Så skal de være liv for din sjel og pryd for din hals.
I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.
23 Da skal du vandre din vei trygt og ikke støte din fot.
Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.
24 Når du legger dig, skal du ikke frykte, og når du har lagt dig, skal din søvn være søt.
Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.
25 Da trenger du ikke å være redd for uventet skrekk, eller for uværet når det kommer over de ugudelige!
Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.
26 For Herren skal være din tillit, og han skal bevare din fot fra å fanges.
Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.
27 Nekt ikke de trengende din hjelp, når det står i din makt å gi den!
Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.
28 Si ikke til din næste: Gå bort og kom igjen, jeg skal gi dig imorgen - når du kan gjøre det straks!
Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.
29 Legg ikke op onde råd mot din næste, når han kjenner sig trygg hos dig!
Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.
30 Trett ikke med et menneske uten årsak, når han ikke har gjort dig noget ondt!
Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.
31 Misunn ikke en voldsmann, og velg ikke nogen av alle hans veier!
Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.
32 For en falsk mann er en vederstyggelighet for Herren, men med de opriktige har han fortrolig samfund.
Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.
33 Herrens forbannelse er over den ugudeliges hus, men de rettferdiges bolig velsigner han.
Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:
34 Spotterne spotter han, men de ydmyke gir han nåde.
Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.
35 De vise arver ære, men dårene får skam til lønn.
Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.