Salomos Ordsprog 15
1 Mildt svar stiller harme, men et sårende ord vekker vrede.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 De vises tunge gir god kunnskap, men dårenes munn lar dårskap strømme ut.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 Herrens øine er allesteds, de ser både efter onde og efter gode.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 En saktmodig tunge er et livsens tre, men en falsk tunge sårer hjertet.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Dåren forakter sin fars tukt, men den som akter på tilrettevisning, er klok.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 I den rettferdiges hus er det meget gods, men den ugudeliges inntekt blir til ødeleggelse for ham.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 De vises leber strør ut kunnskap, men dårenes sinn er ikke rett.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 De ugudeliges offer er en vederstyggelighet for Herren, men de opriktiges bønn er ham til velbehag.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Den ugudeliges vei er en vederstyggelighet for Herren, men den som jager efter rettferdighet, elsker han.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Hård straff rammer den som forlater den rette sti; den som hater tilrettevisning, skal dø.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
11 Dødsriket og avgrunnen ligger åpne for Herren, hvor meget mere da menneskenes hjerter! (Sheol h7585)
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol h7585)
12 En spotter liker ikke å bli irettesatt; til de vise går han ikke.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Et glad hjerte gjør åsynet lyst, men hjertesorg bryter motet ned.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Den forstandiges hjerte søker kunnskap, men dårers munn farer bare med dårskap.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Alle den ulykkeliges dager er onde, men et glad hjerte er et stadig gjestebud.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Bedre er lite med Herrens frykt enn en stor skatt med uro.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Bedre er en rett grønt med kjærlighet enn en fet okse med hat.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 En hissig mann vekker trette men den langmodige stiller kiv.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Den lates vei er som en tornehekk, men de opriktiges vei er ryddet.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 En vis sønn gleder sin far, men et uforstandig menneske forakter sin mor.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Dårskap er en glede for den som er uten forstand; men en forstandig mann går rett frem.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Planer blir til intet uten rådslagning; men hvor det er mange rådgivere, har de fremgang.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 En mann gleder sig når hans munn kan gi svar, og hvor godt er ikke et ord i rette tid!
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol h7585)
25 Herren river ned de overmodiges hus, men enkens markskjell lar han stå fast.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Den ondes råd er en vederstyggelighet for Herren, men milde ord er rene for ham.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Den som jager efter vinning, setter sitt hus i ulag, men den som hater gaver, skal leve.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Den rettferdige tenker i sitt hjerte på hvorledes han skal svare, men de ugudeliges munn lar onde ting strømme ut.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Herren er langt borte fra de ugudelige, men de rettferdiges bønn hører han.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 Øinenes lys gleder hjertet; godt budskap gir benene marg.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Den hvis øre hører på tilrettevisning til livet, dveler gjerne blandt vise.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Den som ikke vil vite av tukt, forakter sitt liv, men den som hører på tilrettevisning, vinner forstand.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Herrens frykt er tukt til visdom, og ydmykhet går forut for ære.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
