Lukas 23
1 Og hele hopen stod op og førte ham for Pilatus;
Celé shromáždění velerady povstalo a odvedli Ježíše k římskému místodržiteli Pilátovi.
2 og de begynte å føre klagemål imot ham og sa: Denne mann har vi funnet vill-leder vårt folk og forbyder å gi keiseren skatt, og sier om sig selv at han er Messias, en konge.
Tam ho začali obviňovat: „Tento člověk rozvrací náš národ, nabádá, aby se neplatily daně císaři, a sám se vydává za krále poslaného od Boha.“
3 Da spurte Pilatus ham: Er du jødenes konge? Han svarte ham: Du sier det.
Pilát se Ježíše zeptal: „Ty jsi židovský král?“Ježíš řekl: „Chceš-li mne tak nazvat…“
4 Da sa Pilatus til yppersteprestene og folket: Jeg finner ingen skyld hos denne mann.
Pilát namítl žalobcům: „Nezdá se mi, že by se ten člověk provinil něčím závažným.“
5 Men de tok sterkere i og sa: Han opvigler folket, han lærer over hele Jødeland, fra Galilea av, hvor han begynte, og like hit.
Ale oni naléhali: „Jeho učení působí nepokoje v celém Judsku. Nejdříve to začalo v Galileji, ale už je toho i tady plno.“
6 Da Pilatus hørte det, spurte han om mannen var fra Galilea,
Když to Pilát uslyšel, zeptal se, zda je Ježíš Galilejec.
7 og da han fikk vite at han hørte under Herodes, sendte han ham til Herodes, som også var i Jerusalem i de dager.
Přisvědčili; Pilát se toho chopil a poslal Ježíše k Herodovi, vládci Galileje, který byl právě o svátcích v Jeruzalémě.
8 Og da Herodes så Jesus, blev han meget glad; for han hadde i lang tid ønsket å få se ham, fordi han hadde hørt om ham, og han håpet å få se et tegn av ham.
Herodes tím byl nadšen, protože si už dávno přál Ježíše vidět. Mnoho o něm slyšel a doufal, že mu Ježíš předvede nějaký zázrak.
9 Han spurte ham da med mange ord; men Jesus svarte ham intet.
Kladl mu řadu otázek, ale Ježíš na ně neodpovídal.
10 Og yppersteprestene og de skriftlærde stod og klaget hårdt på ham.
Zato přítomní kněží a zákoníci se předháněli v obviňování.
11 Men Herodes med sine krigsfolk hånte og spottet ham; derefter kastet han et skinnende klædebon om ham og sendte ham således tilbake til Pilatus.
Herodes se od Ježíše pohrdavě odvrátil. Domluvil se se svými dvořany, že Ježíše zesměšní: dal ho obléci do bílého korunovačního roucha a tak ho poslal zpět k Pilátovi.
12 Den dag blev Pilatus og Herodes venner; før hadde de ligget i fiendskap med hverandre.
Tehdy se Herodes a Pilát spřátelili, ačkoliv předtím si nemohli přijít na jméno.
13 Da kalte Pilatus yppersteprestene og rådsherrene og folket sammen
Pilát svolal přední kněze, členy velerady i lid
14 og sa til dem: I har ført denne mann frem for mig som en som forfører folket til frafall; og se, jeg har tatt ham i forhør for eders øine, men jeg har ikke funnet denne mann skyldig i noget av det I klager på ham for;
a řekl jim: „Přivedli jste mi tohoto člověka s obviněním, že pobuřuje lid proti Římu. Byli jste při tom, když jsem ho vyslýchal, a musíte mi dát za pravdu, že jsem ho neusvědčil ze žádného zločinu.
15 Herodes heller ikke; for jeg sendte eder til ham; og se, han har ikke gjort noget som fortjener døden.
Stejně jste dopadli se svou žalobou u Heroda, jinak by mi ho neposlal zpět. Nespáchal žádný hrdelní zločin,
16 Derfor vil jeg refse ham og så gi ham fri.
a tak, abyste neřekli, dám ho zbičovat a pak ho propustím.
17 Men på høitiden måtte han gi dem én fri.
Vždyť víte, že každý rok o Velikonocích uděluji milost jednomu vězni. Tentokrát propustím Ježíše.“
18 De ropte da alle som én: Bort med denne, men gi oss Barabbas fri!
Ale dav křičel: „Pryč s ním, propusť Barabáše!“
19 Dette var en som var kastet i fengsel for et oprør som hadde vært i byen, og for et mord.
Barabáš byl odsouzen k smrti pro pokus o povstání a pro vraždu.
20 Pilatus talte da atter til dem, fordi han gjerne vilde gi Jesus fri.
Pilát se znovu pokusil přesvědčit dav o Ježíšově nevině, aby ho mohl propustit.
21 Men de ropte til ham og sa: Korsfest, korsfest ham!
Ale lidé ho přehlušili: „Ukřižovat, ukřižovat!“
22 Da sa han for tredje gang til dem: Hvad ondt har da denne mann gjort? Jeg har ikke funnet nogen dødsskyld hos ham; derfor vil jeg refse ham og så gi ham fri.
Zkusil to ještě do třetice: „Ale čím se provinil? Nedokázal jsem mu přece nic, za co je podle zákona trest smrti. Dám ho zbičovat a propustím ho.“
23 Men de trengte på med stort skrik og krevde at han skulde korsfestes; og deres skrik fikk overhånd.
Volání davu, aby byl Ježíš ukřižován, se však stále stupňovalo,
24 Så felte da Pilatus den dom at det skulde skje som de krevde;
a tak jim Pilát nakonec vyhověl.
25 og han gav den fri som var kastet i fengsel for oprør og mord, ham som de bad om; men Jesus overgav han til deres vilje.
Propustil Barabáše a Ježíše poslal na popravu, jak žádali.
26 Og da de førte ham bort, tok de fatt på en mann ved navn Simon, fra Kyrene, som kom fra landet, og de la korset på ham, forat han skulde bære det efter Jesus.
Když vojáci Ježíše odváděli, přinutili cestou jednoho muže, aby nesl Ježíšův kříž. Byl to Šimon z Kyrény, který právě přicházel z pole.
27 Og en stor mengde av folket fulgte ham og mange kvinner, som jamret sig og gråt over ham.
Odsouzeného sledoval zástup lidí a mnohé ženy nad ním plakaly a naříkaly.
28 Men Jesus vendte sig om til dem og sa: I Jerusalems døtre! gråt ikke over mig, men gråt over eder selv og over eders barn!
Ježíš se k nim otočil a řekl: „Ženy, nade mnou neplačte, ale nad sebou a svými dětmi.
29 For se, de dager skal komme da de skal si: Salige er de ufruktbare og det liv som ikke fødte, og det bryst som ikke gav die.
Jednou budete litovat, že jste do tohoto světa přivedly děti.
30 Da skal de begynne å si til fjellene: Fall over oss! og til haugene: Skjul oss!
Lidé budou prosit hory, aby se na ně sesuly a pohřbily je.
31 For gjør de så med det grønne tre, hvorledes skal det da gå det tørre?
Jestliže se takto nakládá se zeleným stromem, jak to může dopadnout se suchým? Když jdu na smrt já, co můžete čekat vy?“
32 Også to andre, to ugjerningsmenn, blev ført bort med ham for å avlives.
Spolu s Ježíšem byli vedeni na popraviště ještě dva zločinci.
33 Og da de var kommet til det sted som kalles Hodeskallen, korsfestet de der både ham og ugjerningsmennene, den ene på hans høire og den andre på hans venstre side.
Když je dovedli na místo, kterému se říká Golgota – Lebka, ukřižovali tam Ježíše i ty dva zločince; jednoho po Ježíšově pravici, druhého po levici.
34 Men Jesus sa: Fader, forlat dem! for de vet ikke hvad de gjør. Og de delte hans klær mellem sig og kastet lodd om dem.
Ježíš se modlil za své nepřátele: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají!“Vojáci losovali o jeho šaty.
35 Og folket stod og så på; men rådsherrene spottet ham og sa: Andre har han frelst, la ham nu frelse sig selv dersom han er Guds Messias, den utvalgte!
Kolem stál a přihlížel dav. Ozval se i posměch, který podněcovali přítomní členové nejvyšší rady: „Pomáhal jiným, ať pomůže teď sobě. Mesiáš poslaný od Boha by to dokázal!“
36 Også stridsmennene hånte ham, de gikk bort til ham og rakte ham eddik og sa:
Také vojáci se přidali k posměchu. Nabízeli mu svoje kyselé víno a říkali:
37 Er du jødenes konge, da frels dig selv!
„Jsi-li skutečně židovský král, zachraň se sám!“
38 Men det var også satt en innskrift over ham: Dette er jødenes konge.
Nad jeho hlavou byl upevněn nápis v řečtině, latině a hebrejštině: „Král Židů.“
39 En av ugjerningsmennene som hang der, spottet ham og sa: Er ikke du Messias? Frels dig selv og oss!
Také jeden z ukřižovaných zločinců se Ježíšovi posmíval: „Co jsi za Mesiáše, když nepomůžeš sobě ani nám!“
40 Men den andre svarte og irettesatte ham og sa: Frykter du ikke engang for Gud, du som dog er under samme dom?
Ale ten druhý ho okřikl. „Ani ve chvíli smrti se nebojíš Boha?
41 Og vi med rette; for vi får igjen hvad våre gjerninger har forskyldt; men denne har ikke gjort noget galt.
My si to všechno zasloužíme, ale tenhle člověk určitě nespáchal nic špatného a trpí nevinně.“
42 Og han sa: Jesus! kom mig i hu når du kommer i ditt rike!
Pak se obrátil k Ježíšovi a řekl: „Pane, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“
43 Og han sa til ham: Sannelig sier jeg dig: Idag skal du være med mig i Paradis.
Ježíš mu odpověděl: „Slibuji ti, dnes budeš se mnou v ráji.“
44 Og det var omkring den sjette time, da blev det mørke over hele landet like til den niende time,
Kolem poledne se najednou setmělo a tma trvala do tří hodin.
45 og solen blev formørket, og forhenget i templet revnet midtefter.
Chrámová opona, která oddělovala svatyni od nejsvatějšího místa, se v tu chvíli roztrhla od shora až dolů.
46 Og Jesus ropte med høi røst og sa: Fader! i dine hender overgir jeg min ånd! Og da han hadde sagt dette, utåndet han.
Ježíš hlasitě zvolal: „Otče, odevzdávám svého ducha do tvých rukou!“A s těmi slovy na rtech zemřel.
47 Men da høvedsmannen så det som skjedde, gav han Gud æren og sa: Sannelig, denne mann var rettferdig!
Když důstojník velící popravě viděl, co se stalo, vzdal čest Bohu a řekl: „Je jasné, že tenhle člověk byl nevinný.“
48 Og alt folket som var kommet sammen for å se dette syn, slo sig for sitt bryst og vendte tilbake da de så hvad som skjedde.
Také v přihlížejícím davu se probudilo svědomí a lidé odcházeli otřesení.
49 Men alle hans kjenninger og de kvinner som hadde fulgt ham fra Galilea, stod langt borte og så dette.
Nakonec tam zůstali v povzdálí jen Ježíšovi přátelé a ženy, které ho doprovázely z Galileje a všechno to viděly.
50 Og se, det var en mann ved navn Josef, som var rådsherre, og en god og rettferdig mann -
Jeden z členů velerady, Josef z Arimatie, čestný a ušlechtilý člověk,
51 han hadde ikke samtykket i deres råd og gjerning - fra den jødiske by Arimatea, og han ventet på Guds rike;
nesouhlasil s postupem a rozsudkem ostatních. Patřil k těm, kdo uvěřili zvěsti o Božím království.
52 han gikk til Pilatus og bad om Jesu legeme,
Ten teď navštívil Piláta a vyžádal si tělo mrtvého Ježíše.
53 og han tok det ned og svøpte det i fint linklæde, og la det i en grav som var hugget i klippen, og som aldri nogen hadde ligget i.
Sňal je z kříže, zavinul do plátna a uložil do hrobky vytesané ve skále, kde ještě nikdo nebyl pochován.
54 Det var beredelses-dagen, og sabbaten stundet til.
To bylo v pátek večer, právě před začátkem soboty.
55 Men nogen kvinner som var kommet med ham fra Galilea, fulgte med, og de så graven, og hvorledes hans legeme blev lagt.
Ženy, které provázely Ježíše z Galileje, se připojily k pohřbu. Viděly hrobku i způsob, jakým bylo tělo uloženo.
56 Så vendte de tilbake og tilberedte velluktende urter og salver, og sabbaten over holdt de sig stille efter lovens bud.
Chtěly je ještě potřít vonnými oleji a mastmi, ale musely to odložit, aby neporušily zákon o sobotě.
