Johannes 15

1 Jeg er det sanne vintre, og min Fader er vingårdsmannen.

Já jsem ten vinný kmen pravý, a Otec můj vinař jest.

2 Hver gren på mig som ikke bærer frukt, den tar han bort, og hver den som bærer frukt, den renser han, forat den skal bære mere frukt.

Každou ratolest, kteráž ve mně nenese ovoce, odřezuje, a každou, kteráž nese ovoce, čistí, aby hojnější ovoce nesla.

3 I er alt rene på grunn av det ord som jeg har talt til eder;

Již vy čisti jste pro řeč, kterouž jsem mluvil vám.

4 bli i mig, så blir jeg i eder! Likesom grenen ikke kan bære frukt av sig selv, men bare når den blir i vintreet, således heller ikke I uten at I blir i mig.

Zůstaňtež ve mně, a já v vás. Jakož ratolest nemůže nésti ovoce sama od sebe, nezůstala-li by při kmenu, takž ani vy, leč zůstanete ve mně.

5 Jeg er vintreet, I er grenene; den som blir i mig, og jeg i ham, han bærer megen frukt; for uten mig kan I intet gjøre.

Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.

6 Om nogen ikke blir i mig, da kastes han ut som en gren og visner, og de sankes sammen og kastes på ilden, og de brenner.

Nezůstal-li by kdo ve mně, vyvržen bude ven jako ratolest, a uschneť, a budouť sebrány, a na oheň uvrženy, a shoříť.

7 Dersom I blir i mig, og mine ord blir i eder, da bed om hvad I vil, og I skal få det.

Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.

8 Derved er min Fader herliggjort at I bærer megen frukt, og I skal bli mine disipler.

V tomť bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné, a budete moji učedlníci.

9 Likesom Faderen har elsket mig, så har jeg elsket eder; bli i min kjærlighet!

Jakož miloval mne Otec, i já miloval jsem vás. Zůstaňtež v milování mém.

10 Dersom I holder mine bud, da blir I i min kjærlighet, likesom jeg har holdt min Faders bud og blir i hans kjærlighet.

Budete-li zachovávati přikázaní má, zůstanete v mém milování, jakož i já přikázaní Otce svého zachoval jsem, i zůstávám v jeho milování.

11 Dette har jeg talt til eder forat min glede kan være i eder, og eders glede kan bli fullkommen.

Toto mluvil jsem vám, aby radost má zůstávala v vás, a radost vaše byla plná.

12 Dette er mitt bud at I skal elske hverandre, likesom jeg har elsket eder.

Totoť jest přikázaní mé, abyste se milovali vespolek, jako já miloval jsem vás.

13 Ingen har større kjærlighet enn denne at han setter sitt liv til for sine venner;

Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.

14 I er mine venner dersom I gjør det jeg byder eder.

Vy přátelé moji jste, učiníte-li to, což já přikazuji vám.

15 Jeg kaller eder ikke lenger tjenere; for tjeneren vet ikke hvad hans herre gjør; men eder har jeg kalt venner, for alt det jeg har hørt av min Fader, har jeg kunngjort eder.

Nebudu vás více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přátely, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.

16 I har ikke utvalgt mig, men jeg har utvalgt eder, og jeg har satt eder til å gå ut og bære frukt, frukt som varer, forat Faderen skal gi eder alt det I beder ham om i mitt navn.

Ne vy jste mne vyvolili, ale já jsem vás vyvolil, a postavil, abyste šli a ovoce přinesli, a ovoce vaše aby zůstalo, aby zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dal vám.

17 Dette byder jeg eder at I skal elske hverandre.

Toto přikazuji vám, abyste se milovali vespolek.

18 Når verden hater eder, da skal I vite at den har hatet mig før eder.

Jestližeť vás svět nenávidí, víte, žeť mne prvé než vás v nenávisti měl.

19 Var I av verden, da vilde verden elske sitt eget; men fordi I ikke er av verden, men jeg har utvalgt eder av verden, derfor hater verden eder.

Byste byli z světa, svět, což jest jeho, miloval by; že pak nejste z světa, ale já z světa vyvolil jsem vás, protož vás svět nenávidí.

20 Kom det ord i hu som jeg sa eder: En tjener er ikke større enn sin herre! Har de forfulgt mig, så skal de også forfølge eder; har de holdt mitt ord, så skal de også holde eders.

Pamatujte na tu řeč, kterouž jsem já mluvil vám: Neníť služebník větší nežli pán jeho. Poněvadž se mně protivili, i vámť se protiviti budou; poněvadž řeči mé šetřili, i vaší šetřiti budou.

21 Men alt dette skal de gjøre mot eder for mitt navns skyld, fordi de ikke kjenner ham som har sendt mig.

Ale toto všecko učiní vám pro jméno mé; nebo neznají toho, kterýž mne poslal.

22 Var jeg ikke kommet og hadde talt til dem, da hadde de ikke synd; men nu har de ingen undskyldning for sin synd.

Kdybych byl nepřišel, a nemluvil jim, hříchu by neměli; ale nyní výmluvy nemají z hříchu svého.

23 Den som hater mig, han hater også min Fader.

Kdož mne nenávidí, i Otceť mého nenávidí.

24 Hadde jeg ikke gjort de gjerninger blandt dem som ingen annen har gjort, da hadde de ikke synd; men nu har de sett dem og allikevel hatet både mig og min Fader.

Bych byl skutků nečinil mezi nimi, jichž žádný jiný nečinil, hříchu by neměli; ale nyní i viděli, i nenáviděli i mne i Otce mého.

25 Men dette er skjedd forat det ord skal opfylles som er skrevet i deres lov: De hatet mig uten årsak.

Ale aby se naplnila řeč, kteráž v zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne darmo.

26 Når talsmannen kommer, som jeg skal sende eder fra Faderen, sannhetens Ånd, som utgår fra Faderen, han skal vidne om mig.

Když pak přijde ten Utěšitel, kteréhož já pošli vám od Otce, Duch pravdy, kterýž od Otce pochází, tenť svědectví vydávati bude o mně.

27 Men også I skal vidne; for I har vært med mig fra begynnelsen av.

Ano i vy svědectví vydávati budete, nebo od počátku se mnou jste.