Jobs 12
1 Da tok Job til orde og sa:
Odpověděv pak Job, řekl:
2 Ja sannelig, I er de rette folk, og med eder dør visdommen ut.
V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.
3 Også jeg har forstand, likesom I, jeg står ikke tilbake for eder, og hvem vet ikke dette?
I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?
4 Til spott for mine venner er jeg, jeg som ropte til Gud og fikk svar; til spott er jeg, den rettskafne og ulastelige.
Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.
5 Ulykken fortjener bare forakt efter de trygges mening; forakt venter dem hvis fot vakler.
Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.
6 Ødeleggeres telt blir i ro, og trygge er de som egger Gud til vrede, de som fører sin gud i sin hånd.
Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.
7 Men spør du dyrene, de skal lære dig, og himmelens fugler, de skal si dig det,
Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.
8 eller tal til jorden, og den skal lære dig, og havets fisker skal fortelle dig det.
Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.
9 Hvem skjønner ikke av alt dette at det er Herrens hånd som har skapt det,
Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?
10 han som har i sin hånd hver levende sjel og hvert menneskelegemes ånd?
V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.
11 Mon ikke øret prøver ord, likesom ganen smaker mat?
Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?
12 Hos gråhårede er visdom, og langt liv gir forstand.
Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.
13 Hos ham er visdom og velde, ham hører råd og forstand til.
Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.
14 Se, han river ned, og det bygges ikke op igjen; han stenger for en mann, og det lukkes ikke op.
Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.
15 Han demmer for vannene, og de tørker bort, og han slipper dem løs, og de velter om jorden.
Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.
16 Hos ham er styrke og visdom; i hans makt er både den som farer vill, og den som fører vill.
U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.
17 Han fører rådsherrer bort som fanger, og dommere gjør han til dårer.
On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.
18 Kongers tvangsbånd løser han og binder rep om deres lender.
Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.
19 Han fører prester bort som fanger, og mektige menn støter han ned.
On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.
20 Han fratar prøvede menn mælet og oldinger deres innsikt.
On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.
21 Han utøser forakt over fyrster, og de sterkes belte løser han.
On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.
22 Han drar det skjulte frem av mørket og fører dødsskygge frem i lyset.
On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.
23 Han lar folkene bli store, og han lar dem gå til grunne; han gir folkene vidt rum, og han fører dem bort.
On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.
24 Høvdingene i landet fratar han forstanden og lar dem fare vill i et uveisomt øde;
On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,
25 de famler i mørke uten lys, og han lar dem rave likesom drukne.
Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.
