Luka 7
1 Yesu peamali kujova ago kwa vandu akahamba ku Kapelanaumu.
Když Ježíš skončil kázání k lidem, šel do Kafarnaum.
2 Kwenuko kwavili na mkulu mmonga wa vandu va ngondo va ku Loma, mwenuyo avi na mtumisi, mweamyidikili neju mwealwala mulung'olelu.
Tam žil jeden římský důstojník, který vlastnil otroka. Velice si ho cenil, a proto těžce nesl, když otrok smrtelně onemocněl.
3 Mkulu yula wa Loma peayuwini mambu ga Yesu, akavatuma vagogo vangi va Vayawudi vakamuyupayi abwela kumulamisa mtumisi waki.
Důstojník se doslechl o Ježíšovi a poslal k němu židovské starší s prosbou, aby přišel a otroka zachránil.
4 Pevahikili kwa Yesu, vakamjovela, “pepayi bambu, mundu mwenuyu, yitakiwa atangatiwayi.
Ti se vydali za Ježíšem a naléhali: „Ten muž si zaslouží tvou pomoc.
5 Ndava mwenuyu akuvagana vandu vitu, kangi ndi mweatijengili nyumba ya kukonganekela Vayawudi.”
Má rád náš národ a dokonce nám dal postavit synagogu.“
6 Ndi Yesu akahamba nawu. Pavahegalili pa nyumba ya mkulu yula, ndi mkulu akavatuma vankozi vaki vakamjovelayi Yesu, “Bambu, kotoka kujing'aha. Muni nene nakujiwona ngati nabwina hati veve kuyingila mumyumba yangu,
Ježíš s nimi šel. Když už byli nedaleko jeho domu, poslal k němu důstojník své přátele se vzkazem: „Pane, neobtěžuj se tolik, nezasloužím si, abys mne poctil svou návštěvou.
7 Kangi, nikajiweni nabwina lepi, nene kubwela kwa veve. Nambu jovayi ngalilovi na mtumisi wangu yati ilama.
Jako pohan jsem se ani neodvážil jít za tebou osobně. Stačí, když řekneš slovo, a můj otrok se určitě uzdraví.
8 Ndava muni nene mewa, mundu mwenivikiwi pahi ya uhotola wa vakulu vangu nivi na manjolinjoli, nikamjovelayi mmonga, ‘Hambayi!’ Ihamba, nikamjovela yungi, ‘Bwelayi!’ Na mwene ibwela, Nikamjovelayi na mvanda wangu, ‘Kita naha!’ Namwene ikita.”
Vždyť i já musím splnit rozkaz svých nadřízených a moji podřízení se musí zase podrobit mým povelům. Řeknu-li vojákovi: ‚Jdi!‘tak jde, a řeknu-li druhému: ‚Přijď!‘tak přijde. Poručím-li svému otrokovi: ‚Udělej toto!‘tedy to udělá.“
9 Yesu akakangasa paayuwini genago, akaung'anamukila msambi wa vandu wewamlandali, akavajovela, “Niloli lepi sadika yivaha ngati iyi hati pagati ya vandu va Isilaeli!”
Ježíš byl těmi slovy velmi udiven a řekl svým průvodcům: „S tak velkou vírou jsem se nesetkal u žádného Žida.“
10 Ndi vandu vala pavawuyili kunyumba vakamkolela mtumisi yula alamili.
Když se poslové vrátili do domu římského důstojníka, byl již otrok zdráv.
11 Chilau yaki, Yesu akahamba kumuji umonga weukemelewa Naini, na vawuliwa vaki pamonga na msambi wa vandu ukalongosana nayu.
Brzy nato se Ježíš odebral do města Naim. Jeho žáci a mnozí další lidé ho doprovázeli.
12 Ndi pavahegalili papipi na mlyangu mkulu wa muji, vakakonganeka na vandu vavagegili mtuhi wa msongolo mmonga, mwana yuyoyo ndu wa lipwela. Vandu vamahele va pamuji wenuwo vavi pamonga na mau mwenuyo.
V blízkosti městské brány potkali pohřební průvod. Jedna vdova pochovávala svého jediného syna. K pohřbu se sešlo hodně lidí.
13 Bambu Yesu paamuweni mau yula, akamhengela lipyana akamjovela, “Kotoka kuvemba.”
Když Ježíš spatřil tu vdovu, bylo mu jí velice líto a řekl: „Neplač!“
14 Kangi Yesu akahamba na kupamisa lusongwani chavagegili mtuhi na vavagegili vala vakayima. Akajova, “Wamsongolo veve! Nijova yimuka!”
Pak přistoupil blíže, dotkl se már a zastavil průvod. „Mládenče, vstaň!“zvolal.
15 Mweafwi yula akayima akatumbula kulongela. Yesu akampela mau yula mwana waki.
Tu se mrtvý posadil a promluvil. Tak Ježíš vrátil matce syna.
16 Ndi vandu voha vakavya na wogohi, vakatumbula kumulumbalila Chapanga. Vakajova, “Mlota mkulu wa Chapanga atihumali pagati yitu, Chapanga abwelili kuvatangila vandu vaki.”
Počáteční zděšení okolostojících vystřídala radost a začali chválit Boha: „Velký prorok přišel mezi nás! Bůh navštívil svůj lid.“
17 Mambu genago gakadandasika pamulima woha wa Yudea na milima yoha yeyavi papipi.
Zpráva o této události se rozšířila po celém Judsku a okolí.
18 Vawuliwa vaki Yohani pevamjovili mambu goha. Ndi akavakemela vawuliwa vavili,
O tom všem vyprávěli učedníci Jana Křtitele svému učiteli.
19 akavatuma kwa Bambu vakamkotayi, “Veve ndi msangula mweibwela, amala timulindila yungi?”
Jan poslal dva z nich za Ježíšem, aby se zeptali: „Jsi Mesiáš, anebo máme čekat ještě někoho jiného!“
20 Pavahikili kwa Yesu, vakamjovela, “Yohani Mbatizaji atitumili tikukotayi, ngati veve ndi msangula mweibwela, amala timlindila yungi.”
Když přišli s tou otázkou, Ježíš právě uzdravoval nemocné, všelijak postižené, osvobozoval spoutané duševními nemocemi, mnohým slepým vracel zrak.
21 Lukumbi lwenulo vamkoli Yesu avalamisayi vandu vamahele vevavi na matamu na vana mizuka yihakau akayiwusa, na vangalola vamahele akavakita kulola.
22 Ndi akavajovela muhamba mukamjovela Yohani goha gemugaweni na kuyuwana. Vangalola vilola, vangagenda vigenda, vanamabudi vinyambiswa, vangayuwa viyuwana, vavafwili vihyukiswa, na vangangu vikokosewa Lilovi la Bwina.
Poslům odpověděl: „Jděte zpět k Janovi a řekněte mu, co jste viděli a slyšeli: slepí vidí, chromí chodí, hluší slyší, mrtví ožívají a těm, kteří nic nemají, nabízí Bůh podíl ve svém království.
23 Ahekayi mundu yula mweangayoma ndava ya nene!
Šťasten je každý, kdo mne neodmítne.“
24 Vajumbi va Yohani vala pavawukili, ndi Yesu akatumbula kuukota msambi wa vandu gakumuvala Yohani, “Pamwahambili kulugangatu kumlola Yohani, mwaganili kulola kiki? Wu, mwaholalili kumlola mundu mweavi ngati lidete lelinyuguswa na mpungu?
Když poslové odešli, začal Ježíš mluvit ke shromážděným lidem o Janu Křtiteli: „Když jste chodili za mužem, který strávil život v pustinách, koho jste očekávali? Rákos, který se otočí podle větru?
25 Hinu, mwahambili kulola kiki? Mundu mwaawali nyula za nyililili? Vandu veviwala chakujinyambisa na kutama wumi wabwina, venavo vavi munyumba za vankosi.
Nebo jste chtěli vidět člověka v přepychových šatech? Takoví jsou jen v palácích.
26 Munijovela chemukahambili kulola? Mlota wa Chapanga? Ena, chakaka kangi neju ya Mlota wa Chapanga.
Chtěli jste slyšet proroka? Ano, poznali jste někoho ještě většího než proroka.
27 Yohani mwenuyu ndi malovi gayandikiwi mu Mayandiku kumvala mwene, ‘Lola nene nikumtuma mjumbi wangu akulongolela, ndava ya kukukwalila njila yaku.’
Jan je ten, o němž je napsáno: ‚Posílám svého posla před tebou, aby ti připravil cestu.‘
28 Yesu akamalakisila kujova,” “Kawaka mundu, mweavelikiwi na mdala mkulu kuliku Yohani Mbatizaji. Nambu mweavi mdebe muunkosi wa Chapanga, mwenuyo ndi mkulu kuliku mwene.”
Jan dostal nejvyšší úkol ze všech lidí: oznámit, že Kristus přichází! A přece i ten nejnepatrnější, kdo se dočkal a uvěřil, byl poctěn více než Jan.
29 Vandu voha pamonga na vatola kodi vevabatiziwi na Yohani, pevayuwini genago, vakayidakila Chapanga ndi mchakaka.
Víte, že Janovi posluchači – a byli mezi nimi i lidé s všelijakou pověstí – přijali Jana jako Božího posla a dali se proto od něho pokřtít.
30 Nambu Vafalisayu na vawula va Malagizu vala vevabatiziwi lepi na Yohani, ndi vabeli mpangu wa Chapanga ndava ya mambu gavi.
Farizejové a znalci zákona však Janův křest odmítli, protože nepochopili, že i oni potřebují Boží odpuštění.“
31 Yesu akavajovela, “Chiveleku cha vandu ava kwali nivawanangisa na kyani? Vene vandu ava valingini na kiki?
Ježíš pokračoval: „Komu se tak podobají?
32 Vavi ngati vana vevatamii pandu pakugulisila vindu vikemelana, chikundi chimonga na chiyaki, ‘Tivabetili chitolilo nambu nyenye mwanga kina! Tivayimbili nyimbu za malilu nambu muvembi lepi!’
Jsou nespokojení a náladoví jako děti, které si hrají na návsi chvíli na svatbu, chvíli na pohřeb a vzájemně si vyčítají: ‚Pískali jsme vám, a vy jste netancovali. A pak jsme vám zase smutně zpívali, a vy jste neplakali.‘
33 Yohani peabweli, ajihinisi chakulya wala kunywa divayi, mkamjova ‘Mwenuyu anamzuka!’
Když se Jan Křtitel postil a nepil víno, říkali jste, že je fanatik,
34 Mwana wa Mundu abwelili, ilya na kunywa, nyenye mujova, ‘Mumlola muhutulu na chigaligali uyu, nkozi wa vatola kodi na vandu vevakumbudila Chapanga!’
a když Syn člověka jí a pije, říkáte pohrdlivě: ‚Podívejte se na toho žrouta a pijana, který se přátelí i se zrádci národa a s kdejakou sebrankou.‘
35 Nambu luhala lwa Chapanga lulangisa, yakuvya chakaka kwa voha vevakuluyidakila.”
Ale kdo přijme Boží moudrost, ten tomu porozumí.“
36 Mfalisayu mmonga amgongolili Yesu kulya panyumba yaki. Akayingila munyumba ya Mfalisayu yula na kutama kulya.
Jeden farizej pozval Ježíše na oběd. Ten přišel a stoloval s ním.
37 Ndi pamuji wenuwo avi mdala mmonga wumi waki atamayi kumbudila Chapanga. Akayuwana Yesu avili munyumba ya Mfalisayu uyu, ndi akatola chupa yeyahongoliwi kwa liganga la alabasta yeyavi na mahuta ga kunungalila bwina.
V tom městě žila také žena, která měla špatnou pověst. Když slyšela, že Ježíš je na návštěvě u farizeje Šimona, vzala alabastrovou nádobku s drahocenným vonným olejem a šla tam.
38 Akayima papipi na magendelu ga Yesu kuni avembayi, na maholi gaki gamudonyokela Yesu mumagendelu, akahungula magendelu ga Yesu na mayunju gaki, akagabusu magendelu gala na kunyala mahuta genago.
Poklekla k Ježíšovým nohám, smáčela mu je slzami, utírala svými vlasy, líbala je a potírala vonným olejem.
39 Mfalisayu mweamugongolili Yesu pealoli genago akaholalela mumtima waki, “Mwe mundu uyu ngaavi chakaka mlota wa Chapanga, ngaammanyi mdala mweampamisi, kuvya mweakumbudila Chapanga!”
Když to viděl farizej, který Ježíše pozval, myslel si: „Kdyby to byl prorok, věděl by, co je to za ženu, a nedovolil by, aby se ho taková hříšnice vůbec dotkla.“
40 Yesu akamjovela mfalisayu yula. “Simoni, chivii chindu chenigana kukujovela.” Simoni, akamyangula, “Ena muwula, jovayi.”
Tu ho Ježíš oslovil: „Rád bych se tě, Šimone, na něco zeptal.“„Prosím, jen mluv, “řekl Šimon.
41 Yesu akajova, “Vandu vavili vamuyahiki mundu mashonga. Mmonga ayayiki mashonga ga luhuna lwa mwaka umonga na miheyi sita na yungi ayaiki mashonga ga luhuna lwa mwehi umonga na majuma gavili.
„Jeden věřitel měl dva dlužníky. První mu byl dlužen pět set stříbrných, druhý padesát.
42 Voha vavili vavilepi na mashonga ga kuwuyisa, mundu yula avahulumili voha. Hinu yani mweakumugana neju bambu yula?”
Když však ani jeden z nich nemohl zaplatit, věřitel odpustil dluh oběma. Co myslíš, který z nich ho bude mít víc rád?“
43 Simoni akamyangula, “Chakaka mweahulumiwi mashonga ga mahele yula alamugana neju bambu yula.” Yesu akamjovela, “Uhamwili chabwina.”
Šimon odpověděl: „Mám za to, že ten, kterému více prominul.“„Správně, “řekl Ježíš.
44 Kangi akamng'anamukila mdala yula na akamjovela Simoni, “Umlola mdala uyu? Penikayingili munyumba yaku unipeli lepi manji gakusamba mumagendelu gangu, nambu mdala uyu anitepatisi magendelu gangu na maholi gaki na kuhungula na mayunju gaki.
Pak ukázal na ženu u svých nohou a pověděl Šimonovi: „Podívej se na tu ženu. Přišel jsem do tvého domu a ty jsi mi nedal umýt nohy, jak je zvykem; tato žena mi je umyla svými slzami a vytřela svými vlasy.
45 Penikayingili unikemili lepi chakunibusu mulitama, nambu mdala uyu kutumbula panakayingila hakotwiki lepi kunijambusa cha kunibusu litama laki mumagendelu gangu.
Na uvítanou jsi mne jako hostitel nepolíbil, ale tato žena mi nepřestává líbat nohy.
46 Uninyalili lepi mahuta ga zeituni kumutu veve, nambu mdala uyu aninyalili mahuta geginungalila bwina mumagendelu gangu.
Nepotřel jsi mi hlavu olejem, ale tato žena nelitovala drahocenného oleje na mé nohy.
47 Nikukujovela, alekekisiwi kumbudila Chapanga pamahele ndava muni alangisi uganu uvaha. Nambu mundu mwealekekiswi kumbudila Chapanga padebe ilangisa uganu udebe.”
Je to jako s těmi dlužníky: velký hřích je jí odpuštěn a to se projevuje na lásce, kterou mi prokazuje. Kdo si myslí, že odpuštění nepotřebuje, pak málo miluje.“
48 Yesu akamjovela mdala yula, “Ulekekiswi goha geumbudili Chapanga.”
Potom se obrátil k ženě: „Tvoje hříchy jsou ti odpuštěny.“
49 Vandu vala vavatamili na Yesu pakulya pala, vakatumbula kukotana, “Mundu uyu ndi yani? Hati ihotola kulekekesa vandu vevakumbudila Chapanga?”
Když si ostatní hosté říkali mezi sebou: „Co je to za člověka, že si troufá odpouštět hříchy?“
50 Ndi Yesu akamjovela mdala yula, “Kusadika kwaku kukulamisi, uhamba na uteke.”
uklidnil ji: „Tvoje víra tě zachránila, jdi pokojně domů.“
