< Yohani 4 >
1 Vafalisayu vayuwini kuvya Yesu avi mukupata vawuliwa vamahele na kuvabatiza kuliku Yohani.
A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
2 Ndi chakaka kuvya Yesu mwene abatiza lepi, nambu vawuliwa vaki ndi vevabatizayi vandu.
(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
3 Hinu Yesu peagayuwini genago, akawuka ku Yudea na kuwuya ku Galilaya.
Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
4 Mulugendu lwenulo yamganili kuvedukila kumulima wa Samaliya.
Musil pak jíti skrze Samaří.
5 Ndi peahikili muji umonga pamulima wa Samaliya weukemiwa Sikali, papipi na mgunda wa Yakobo weampelilli mwana waki, mweikemiwa Yosefu.
I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
6 Pandu penapo pavi na chiliva cha Yakobo, na Yesu ndava ya kutotokela na lugendu, akatama pamuhana ya chiliva. Yavili ngati lukumbi lwa muhi.
Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
7 Kangi, akabwela mdala mmonga mkolonjinji wa ku Samaliya kunega manji. Yesu akamjovela, “Nipelayi manji ninywayi.”
I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.
8 Lukumbi lwenulo vawuliwa vaki vahambili kumuji kugula chakulya.
(Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
9 Nambu mdala yula akamjovela, “Veve wa Myawudi, na nene namdala msamaliya! Uhotola wuli kuniyupa manji?” Muni Vayawudi na Vasamaliya katu vitama lepi pamonga.
I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
10 Yesu akamyangula, “Ngati kuvya umanyayi chindu chechiwusiwa na Chapanga ndi yani mweakukujovela, ‘nipelayi manji ninywai,’ Ngawamali, kumuyupa manji gegileta wumi.”
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.
11 Mdala yula akamjovela, “Bambu, veve wangali ndeve ya kunegela manji, na chiliva chinyoliki. Ugapata koki manji gegavi na wumi?
I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
12 Wu, veve ukujikita wa mkulu kuliku dadi witu Yakobo? Mwene ndi mweatipelili chiliva ichi, mwene na vana vaki pamonga na mifuya yaki vanywayi manji ga chiliva ichi.”
Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
13 Yesu akamyangula, “Yoyoha mweinywa manji aga yati ivya na njota kavili.
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
14 Nambu yoyoha mweinywa manji gala genikumpela nene, katu ivya lepi na njota magono goha. Manji genikumpela givya mugati yaki ngati chinyepa cha manji ga wumi na kumpela wumi wa magono goha gangali mwishu.” (aiōn , aiōnios )
Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému. (aiōn , aiōnios )
15 Mdala mwenuyo akamjovela, “Bambu, unipela manji genago muni nikotoka kuvya na njota kavili na nikotoka kubwela penapa kunega manji.”
Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
16 Yesu akamjovela, “Uhamba ukamkemela mngwana waku, ubwela nayu penapa.”
Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
17 Mdala yula akayangula, “Nene nangali mgosi.” Yesu akamjovela “Uyangwili chakaka, wangali mgosi.
Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
18 Muni wavi na vagosi mhanu, na mgosi mweutama nayu hinu mgosi waku lepi. Penapo ujovili chakaka.”
Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
19 Mdala yula akamjovela, “Bambu, niwona kuvya veve wa mlota wa Chapanga.
Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
20 Vagogo vitu vamufugamila Chapanga kuchitumbi ichi, nambu nyenye mwijova kuvya pandu pa kumuyupila Chapanga ndi ku Yelusalemu.”
Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
21 Yesu akamjovela “Unisadika chenijova lwalabwela lukumbi nakumfugamila Dadi, panani ya chitumbi amala ku Yelusalemu kula.
Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
22 Nyenye Vasamaliya mukumfugamila yula mwangammanya, nambu tete tikumfugamila yula mwetimumanyili, ndava muni usangula wihuma kwa Vayawudi.
Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
23 Nambu lukumbi lubwela, kangi lumali kubwela ndi vala vandu vevakumfugamila kwa uchakaka, yati vamfugamila Dadi mukulongoswa na Mpungu Msopi na chakaka. Muni dadi akuvagana vandu vamfugamila chenicho.
Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
24 Chapanga ndi Mpungu na vandu vevamfugamila yikuvagana vamfugamila Dadi mukulongoswa na Mpungu Msopi na kuumanya uchakaka.”
Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
25 Mdala yula akamjovela, “Nimanyili kuvya Msangula mweikemiwa Kilisitu ibwela. Peibwela yati akutimanyisa tete kila chindu.”
Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
26 Yesu akamjovela, “Nene mwenilongela na veve ndi mwene.”
Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
27 Bahapo vawuliwa vaki vakawuya, na kukangasa neju pavamuweni ilongela na mdala. Nambu kawaka mundu mweajovili, “Ugana kyani?” Amala, “Ndava kyani wilongela na mdala?”
A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
28 Hinu, mdala yula akachileka chihulu chaki palapala na kuhamba kumuji na kuvajovela vandu,
I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
29 “Mbwela mukamlola mundu mweanijovili mambu goha genikitili! Wu, yihotoleka kuvya ndi Kilisitu Msangula?”
Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
30 Vandu vakawuka kumuji na kumuhambila Yesu.
Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
31 Lukumbi lwenulo vawuliwa vaki vamyupili neju Yesu, “Muwula, ulyayi chakulya.”
Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
32 Nambu Yesu akavajovela, “Nene nivii nachu chakulya chemwangachimanya nyenye.”
A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
33 Vawuliwa vaki vakakotana vene kwa vene, “Wu, avi mundu mweamletili chakulya?”
Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
34 Yesu akavajovela, “Chakulya changu ndi kuhenga geigana yula mweanitumili na kumalakisa lihengu laki.
Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
35 Nyenye mwijova, ‘Yakona miheyi mcheche ndu na lukumbi lwa kubena yati lubwela!’ Nambu nene nikuvajovela, myinula mihu ginu mlola migunda, mabenu gakangili giganikiwa kubenwa!
Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
36 Yula mweibena ipokela luhuna lweluganikiwa kupewa kwa lihengu laki, na kuyola mabenu ndava ya wumi wa magono goha wangali mwishu, muni mweimija na mbenaji vihekelela pamonga. (aiōnios )
Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne. (aiōnios )
37 Vandu pevijova kuvya ‘Mundu mmonga imija na mundu yungi ibena, luhumu ulu ndi chakaka.’
Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
38 Nene navatumili nyenye mkabena changali lihengu, vangi vahengili lihengu, nambu nyenye mupatili utangatila ndava ya lihengu lavi.”
Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
39 Vasamaliya vamahele pachijiji chila vamsadiki Yesu ndava ya malovi geajovili mau yula, “Anijovili mambu goha genihengili.”
Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
40 Vasamaliya vamhambili Yesu vakamuyupa neju atama navu, namwene akatama navu magono gavili.
A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
41 Vandu vamahele, vamsadiki Yesu ndava ya malovi gaki.
A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
42 Vakamjovela mdala yula, “Tete tisadika, nambu lepi ndava ya malovi gaku, muni tavete tiyuwini na timanyili kuvya mwenuyu ndi chakaka Msangula wa vandu va pamulima.”
A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
43 Pagamaliki magono gavili, Yesu akawuka penapo, akahamba ku Galilaya.
Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
44 Muni Yesu mwene ajovili hotohoto kuvya, “Mlota wa Chapanga nakuyidakiliwa pamulima waki.”
Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.
45 Hinu peahikili ku Galilaya, Vagalilaya vamahele vampokili. Ndava vagawene goha geahengili ku Yelusalemu, muni navene vavi kukoko kumselebuko wa Pasaka.
A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
46 Kangi Yesu ahikili kavili ku Kana, kumuji wa Galilaya, pandu peang'anamwisi manji kuvya divayi. Kwenuko kwavi na chilongosi mmonga wa chinkosi mweavi na mwana waki mtamu ku Kapelanaumu.
Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
47 Chilongosi yula peayuwini kuvya Yesu ahumili ku Yudea na kuhika ku Galilaya, akamhambila na kumuyupa ahamba akamlamisa mwana waki mweavi mulung'olelu.
Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
48 Yesu akamjovela, “Nyenye changalola ulangisu na gachinamtiti katu mwisadika lepi!”
I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
49 Yula chilongosi akamjovela, “Bambu, chondi tihamba kwakona mwana vangu kufwa.”
Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
50 Yesu akamjovela, “Uhambayi, mwana waku yati ilama.” Mundu yula akasadika malovi ga Yesu, akahamba.
Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
51 Peavi akona munjila akakonganeka na vatumisi vaki, vakamjovela kuvya mwana waku alamili!
Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
52 Mwene akavakota lukumbi msongolo pealamili, vene vakamyangula, “Golo saa saba ya muhi, utamu wamuhumili.”
Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
53 Dadi yula akamanya kuvya lwavi lukumbi lulolo, Yesu peamjovili “Mwana waku yati ilama.” Penapo mwene pamonga na valongo vaki vakamsadika Yesu.
Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
54 Wenuwu wavi ulangisu wa kukangasa weahengili Yesu peawukili ku Yudea kuhamba ku Galilaya.
To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.