Matendu 19
1 Lukumbi Apolo avi Kolinto, Pauli akagenda mu vidunda na kuhika ku Efeso kwenuko avakolili vawuliwa nunuyu,
Zatímco Apollos působil v Korintu, prošel Pavel hornatým středem Malé Asie a dostal se až do Efezu. Seznámil se tam se skupinou asi dvanácti mužů, kteří si říkali „učedníci“.
2 akavakota, “Wu, mwampokili Mpungu Msopi lukumbi pamwasadiki?” Vene vakamyangula, “Lepi! Hati kuyuwana kuvi Mpungu Msopi.”
Pavel chtěl zjistit, čemu vlastně věří, a tak se jich vyptával: „Projevila se na vás moc Božího Ducha, když jste uvěřili?“Oni odpověděli: „Ne, o něčem takovém jsme ani neslyšeli.“
3 Pauli akavakota, “Ubatizu woki wemwapatili?” Vene vakamyangula, “Ubatizu wa Yohani.”
Pavel jim položil další otázku: „Čí jste tedy následovníci? Pokřtil vás někdo?“Prohlásili: „Byli jsme pokřtěni po způsobu Jana Křtitele.“
4 Namwene Pauli akajova, “Ubatizu wa Yohani wavi ndava ya kulangisa kuvya vandu vamali kumuwuyila Chapanga. Yohani avajovili vandu kuvya vamsadikayi yula mweibwela palongolo yaki ndi Yesu.”
„To je dobře, “navázal na to Pavel. „Jan křtil ty, kdo vyznávali své hříchy a chtěli jich upřímně zanechat. Snad tedy také víte, že Jan vybízel lidi, aby uvěřili v Ježíše, který vystoupil po něm, a přijali ho jako Vykupitele.“
5 Hinu pevamali kugayuwanila genago, ndi vakabatiziwa muliina la Bambu Yesu.
Ti mužové přijali vše, co jim Pavel vyprávěl, a dali se pokřtít na znamení toho, že uvěřili v Ježíše Krista.
6 Pauli avapamisi mawoko panani yavi na Mpungu Msopi akavahelelela, vakatumbula kulongela luga ya chiyehe na kukokosa ujumbi wa Chapanga.
Když jim potom Pavel žehnal, sestoupil na ně Duch svatý a oni začali mluvit v prorockém nadšení.
7 Jumula vavi vagosi kumi na vavili.
8 Mulukumbi lwa miheyi yidatu Pauli ayendalili kuyingila munyumba ya kukonganekela Vayawudi, na kukokosa cha ukekesi na kukotana nawu ndava kuvakofwa kuuvala Unkosi wa Chapanga.
Tři měsíce pak Pavel navštěvoval synagogu, svobodně tam promlouval a snažil se přesvědčit židy, že zaslíbený Boží Král už přišel.
9 Nambu vangi vavi na mitima yeyitopa hati vakabela kusadika, vakajova gahakau ndava ya Njila ya Bambu palongo ya msambi wa vandu. Ndi Pauli akajibagula mwene pamonga na vamsadika vala, na kila ligono akakotana nawu mu libanji la mawuliwu la mundu mmonga liina laki Tilano.
Někteří se však ostře stavěli proti němu, odmítali mu uvěřit a snažili se jeho kázání před ostatními zesměšnit. Nakonec musel Pavel zřídit oddělená shromáždění pro křesťany. Hovořil k nim každodenně v přednáškové síni filozofa Tyrana.
10 Mambu ago gehengiki mulukumbi lwa miyaka yivili hati vakolonjinji voha va Asia, Vayawudi na vandu vangali Vayawudi vakayuwana Lilovi la Bambu.
Kázal tam dva roky, takže snad všichni obyvatelé toho kraje, židé i pohané, uslyšeli o Ježíšovi.
11 Chapanga akitili gachinamititi ga kukangasa gamahele mu mawoko ya Pauli.
Bůh se přiznával k této službě tím, že v Pavlově blízkosti byli lidé mimořádným způsobem uzdravováni.
12 Hati vandu vavi mukutola hitambala ya kuhungulila na nyula zeazipamisi Pauli. Vavapelekili vatamu wavi ndi vakalama na vana mizuka mewawa, mizuka yikavahuma.
Dokonce i Pavlovy kapesníky a části oděvu kladli lidé s vírou na nemocné a ti, zvláště duševně choří, tak byli vyléčeni.
13 Mewawa kwavili na Vayawudi vevatyalatyala kuni na kula, kuvinga mizuka navene valinga mewa kuluwula liina la Bambu Yesu. Mewa vijova, “Nikulagiza umuhuma paliina la Yesu yula mweakumkokosa Pauli.”
Toho se pokoušeli využít někteří židovští zaklínači nemocí. Začali používat novou formulku: „Zaklínám tě ve jménu Ježíše, kterého káže Pavel.“Nepřineslo jim to však úspěch.
14 Vevakita genago pagati yavi vavi vasongolo saba va Sikewa, mmonga wa Vateta Vakulu wa Vayawudi.
Sedm synů jakéhosi významného židovského kněze Skévy zkoušelo tímto způsobem uzdravit jednoho šílence.
15 Nambu mzuka mhakau wula ukavayangula, “Nikummanya Yesu, na kavili nikummanya Pauli, nambu mwavayani nyenye?”
Temný duch z něho promluvil: „Ježíše i Pavla znám, ale kdo jste vy?“
16 Na mundu mweatalaliwi na mzuka yula akavahumbila kwa chigigi voha vavili avashindili makakala. Navene vakajumba changali nyula kuni vana mavamba.
Pak se na ně ten člověk vrhl, strhal z nich šaty, ztloukl je a jen tak tak, že vyvázli živí; všechny je zmohl.
17 Mundu yeyoha mweitama ku Efeso, Myawudi na angali kuvya Myawudi, ayuwini lijambu lenilo. Voha vakavya na wogohi, vakalilumba liina la Bambu Yesu.
To se rozkřiklo po celém Efezu mezi židy i pohany, takže si už na takové čáry nikdo netroufal a jméno Pána Ježíše bylo vyslovováno s úctou.
18 Vamsadika vamahele vakabwela na kujova hotohoto pavandu mambu gahakau gevahengili.
Také křesťané přicházeli a veřejně se přiznávali, že se dříve pokoušeli zaklínat.
19 Vandu vamahele pagati ya vala vevikita mambu ga uhavi vakatola hitabu yavi na kuyocha motu palongo ya voha. Vakavalanga bei ya hitabu yahikili mashonga elufu hamsini.
Mnozí teď přinášeli své knihy o magii a veřejně je pálili. Takového čarodějnického braku bylo spáleno dobře za padesát tisíc stříbrných drachem.
20 Munjila yeniyo ndi Lilovi la Bambu chalayonjokisiki kudandasika na kuvya na makakala neju.
I to byl projev šířícího se vlivu a rostoucí moci Kristovy.
21 Chechagelekili mu mambu ago, Pauli akahamwili kuhamba ku Yelusalemu kwa kupitila Makedonia na Akaya. Akajova, “Nakahika kwenuko, mewawa yikunigana nigendelela ku Loma.”
Pavel chtěl pokračovat v misijní cestě do Makedonie, do Řecka a pak se mínil vrátit do Jeruzaléma. Říkal: „Po nějakém čase bych se rád vypravil do Říma.“
22 Kangi avatumili vamtangatila vaki, Timoti na Elasito, vamlongolela kuhamba ku Makedonia, kuni mwene asigalili ku Asia magono gadebe.
Dva ze svých pomocníků, Timotea a Erasta, vyslal do Makedonie napřed, ale sám se ještě zdržel v Asii.
23 Lukumbi lwenulo kweahumili chitututu neju ku Efeso ndava ya Njila yeniyo ya Bambu.
Pak ale vypukl odpor proti křesťanskému učení, tentokrát ze strany pohanů.
24 Mfukuta vindu vya madini ga mashonga mmonga liina laki Demetilio, mweavi na lihengu la kutengeneza majengu gadebe gadebe gegiwanangana na nyumba ya chapanga mdala Atemi. Lihengu lila lavapelili chiyonjokesu chivaha vahengati vaki.
Příčinou byly ohrožené zisky efezských řemeslníků, kteří ve velkém vyráběli upomínkové modely chrámu se sochou bohyně Diany a prodávali je poutníkům. Vedl je stříbrotepec Demetrios,
25 Demetilio avakemili pamonga na vanalihengu vangi ngati laki akavajovela, “Vagosi, mmanyili kuvya mashonga gemwipata gihumila mulihengu lenili.
který svolal všechny podnikatele a jejich dělníky a oslovil je:
26 Hinu mwihotola kuyuwana na kujilolela mwavene mambu geihenga Pauli, lepi Pa Efeso pene, nambu mewa ku Asia yoha. Mwene akuvakulukisa na kuvang'anamusa vandu vasadikayi kuvya vachapanga vala vevitengenezwa na vandu, hati padebe lepi vachapanga.
„Přátelé, všichni dobře víme, jak výnosné je naše řemeslo. A teď, jak jste jistě slyšeli, přijde si nějaký Pavel a nejenom v Efezu, ale i po celé Asii odvrací lidi od naší víry! Že prý bohové vyrobení lidskýma rukama nejsou bohové, ale jen modly.
27 Nga lepi lihengu litu livii muhatali ya kuveveswa, nambu mewawa na nyumba ya chapanga mdala mweavimkulu, Atemi, kuvalangiwa chindu lepi. Na kuwusiwa ukulu waki, mwene mweigundamiliwa Asia na mulima woha.”
Tím nejen poškozuje naše obchody, ale vážnost efezského chrámu a samotné Diany tak povážlivě upadá v Asii a snad v celém světě!“
28 Pevayuwini genago, vakamema ligoga na kutumbula kuywanga, “Mkulu ndi Atemi wa ku Efeso!”
Tím ovšem přivedl shromáždění do varu a ti začali provolávat: „Velká je Diana z Efezu!“Nepokoje se rychle rozšířily po celém městě, lidé se sbíhali do amfiteátru. Někde chytili Gaja a Aristarcha, Pavlovy makedonské průvodce, a přivlekli je tam.
29 Muji woha ukamema chitututu, vakavakamula Gayo na Alistako vakolonjinji va Makedonia, vevavi mulugendu pamonga na Pauli, vakavajumbisa mbaka mu libanji la mikinu.
30 Pauli aganili kujilangisa mu msambi wa vandu, nambu vawuliwa vakambesa.
Pavel chtěl jít a promluvit ke shromážděnému lidu,
31 Hati vakulu nunuyu va muji wa Asia vevavi vankozi vaki, vampelekili ujumbi Pauli, vakamjovela akotoka kujiyagisa mukuhamba kulibanji la mikinu.
ale ostatní křesťané z provinčního úřadu, kteří sympatizovali s Pavlem, mu naléhavě vzkazovali, aby tam nechodil.
32 Lukumbi lwenulo kila mundu aywangayi, vangi vijova aga na vangi vijova gala, hati mngonganu wula ukapechengana. Vangi nakumanya hati ndava ya kukonganeka kwavi.
V amfiteátru zatím už každý vyvolával něco jiného a většina lidí vůbec nevěděla, proč tam přišli.
33 Vayawudi vakamkang'a palongolo ya vandu mundu mmonga mweikemiwa Alekisanda, ndi vakamuwusa mwene palongolo ya vandu, Alekizanda akavapungila vandu chiwoko kuvagunisa. Muni aganayi kujikengelela palongolo yavi.
Židé dostali strach, aby se hněv davu nevybil na nich, a vyslali tam svého řečníka Alexandra. Chtěl si zjednat ticho a vysvětlit, že s Pavlem nemají nic společného.
34 Nambu pevamanyili kuvya mwene ndi Myawudi, voha kwa pamonga vakaywanga, “Mkulu ndi Atemi wa ku Efeso!” Mewawa vakayendelela kuywanga mulukumbi lwa masaa gavili.
Jakmile však lidé poznali, že je to žid, sjednotili se zase na společném heslu: „Velká je Diana z Efezu!“A tak křičeli skoro dvě hodiny.
35 Pamwishu myimilila lihengu wa muji akahotola kuvagunisa vandu, akavajovela, “Vakolonjinji va ku Efeso, kila mundu imanya kuvya muji witu ndi mlonda wa nyumba ya chapanga Atemi na liganga lamsopi leligwili kuhuma kunani kwa Chapanga.
Konečně se dostavil tajemník městské rady, podařilo se mu dav utišit a promluvit k nim: „Občané Efezu! To přece ví každý, že právě v našem městě je nejvýznamnější chrám bohyně Diany a že její zdejší socha spadla přímo z nebe.
36 Avi lepi mweihotola kubela mambu aga. Ndi, yikuvagana kuguna, mkotoka kuhenga chindu changa hololela.
Kdo by se to odvážil popírat? Přivedli jste k soudu tyto muže. Ale oni přece neznesvětili náš chrám, ani se nerouhali naší bohyni. Prosím vás, uklidněte se a neukvapujte se!
37 Ndava muni muvaletili vandu apa, pamonga vayivi lepi vindu vya nyumba ya chapanga amala kumliga chapanga witu wa chidala.
38 Ngati, Demetilio na vana lihengu vaki vavi na mhalu wavi ndava ya vandu ava, gavi kulibanji la mihalu na kwa na vakulu va miji, vihotola kutakila kwenuko.
Jestliže si Demetrios a ostatní řemeslníci chtějí na někoho stěžovat, jsou tady od toho veřejné soudy a římské úřady, kde se může konat řádné přelíčení.
39 Ngati muvi na mambu gangi, mugapeleka mumngonganu wewuyidakiliwa.
A máte-li nějaké požadavky, je třeba je projednat ve schůzi městské rady.
40 Muni tivii muhatali ya kutakiliwa ndava ya chitututu cha lelu, muni kawaka chanzu cha chitututu chenichi.”
Takhle je nebezpečí, že budeme obviněni z povstání. Vždyť nemáte pro tenhle rozruch žádný rozumný důvod.“
41 Peamali kujova genago, akamala mngonganu.
Po těch slovech se lidé rozešli.
