< मत्ती 20 >
1 किनकि परमेश्वरको राज्य एक जना जमिन मालिकजस्तै हो, जो दाखबारीको लागि खेतालाहरूलाई ज्यालादारीमा लगाउन एका बिहानै बाहिर गए ।
“He ʻoku tatau ʻae puleʻanga ʻoe langi mo e tangata ko e ʻeiki ʻoe fale, ʻaia naʻe ʻalu atu hengihengi pe, ke unga ʻae kau ngāue ki heʻene ngoue vaine.
2 ती कामदारहरूसँग दिनको एक दिनारमा काम गराउन उनी सहमत भएपछि उनले तिनीहरूलाई दाखबारीमा पठाए ।
Pea kuo nau alea mo e kau ngāue ko e ʻaho mo e tenali ʻe taha, naʻa ne fekau ʻakinautolu ki heʻene ngoue vaine.
3 उनी नौ बजे बाहिर गए र बजारमा अरू कामदारहरूलाई केही काम नगरी उभिरहेको देखे ।
Pea ʻalu atu ia ʻi hono tolu ʻoe feituʻulaʻā, ʻo mamata ki he niʻihi ʻoku tutuʻu noa ai pe ʻi he potu fakatau.
4 उनले तिनीहरूलाई भने, ‘तिमीहरू पनि दाखबारीमा जाओ, र जे उचित छ, त्यो म तिमीहरूलाई दिनेछु ।’ यसैकारण तिनीहरू काम गर्न गए ।
Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, ‘ʻAlu ʻakimoutolu foki ki he ngoue vaine, pea ko ia ʻoku totonu, te u ʻoatu kiate kimoutolu.’ Pea nau ʻalu.
5 फेरि उनी बार्ह बजे र तिन बजे बाहिर गए र त्यसै गरे ।
Pea toe ʻalu atu ia ʻi hono ono mo hono hiva ʻoe feituʻulaʻā, ʻo ne [toe ]fai pehē.
6 एक पटक फेरि उनी पाँच बजे बाहिर गए र अरूहरूलाई केही काम नगरी उभिरहेको भेट्टाए । उनले तिनीहरूलाई भने, ‘तिमीहरू दिनभरि नै यहाँ किन व्यर्थमा केही काम नगरी बसिरहेका छौ?’
Pea ʻi hono hongofulu ma taha ʻoe feituʻulaʻā naʻe ʻalu atu ia, ʻo ne ʻilo ʻae niʻihi ʻoku tutuʻu noa ai pe, ʻo ne pehē kiate kinautolu, ‘Ko e hā ʻoku mou tutuʻu noa ai pe ʻi heni ʻi he ʻaho kotoa?’
7 तिनीहरूले उनलाई भने, ‘किनकि कसैले पनि हामीलाई काममा लगाएको छैन ।’ उनले तिनीहरूलाई भने, ‘तिमीहरू पनि दाखबारीमा जाओ ।’
Pea nau pehē kiate ia, ‘Koeʻuhi kuo ʻikai unga ʻakimautolu ʻe ha taha.’ Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, ‘ʻAlu ʻakimoutolu foki ki he ngoue vaine; pea ko ia ʻoku totonu, te mou maʻu.’
8 जब साँझ पर्यो, ती दाखबारीका मालिकले उनका व्यवस्थापकलाई भने, ‘ती कामदारहरूलाई बोलाऊ र अन्तिममा आएकोबाट सुरु गर्दै तिनीहरूलाई तिनीहरूका ज्याला तिरिदेऊ ।’
“Pea kuo efiafi, pea pehē ʻe he ʻeiki ʻoe ngoue vaine ki heʻene tauhi koloa, ‘Ui ʻae kau ngāue, ʻo ʻoatu kiate kinautolu ʻenau totongi, ʻo fua fai ki he mui mai ʻo aʻu ki he muʻomuʻa mai.’
9 जब पाँच बजे काममा लगाइएका कामदारहरू आए, तिनीहरू सबैले एक दिनार पाए ।
Pea haʻu ʻakinautolu [naʻe unga ]ʻi hono hongofulu ma taha ʻoe feituʻulaʻā, pea maʻu taki taha ʻe he tangata ʻae tenali.
10 जब सुरुका कामदारहरू आए, तिनीहरूले धेरै पाउनेछन् भनी तिनीहरूले विचार गरे, तर तिनीहरू हरेकले पनि एक दिनार नै प्राप्त गरे ।
Pea ʻi he omi ʻae kau muʻomuʻa mai, naʻa nau ʻamanaki ke maʻu ʻo lahi hake; ka naʻe maʻu ʻekinautolu taki taha foki ʻae tenali.
11 जब तिनीहरूले आफ्ना ज्यालाहरू प्राप्त गरे, तिनीहरूले त्यस जमिन मालिकको विरुद्धमा गनगन गरे ।
Pea ʻi heʻenau maʻu ia, naʻa nau lāunga ki he ʻeiki ʻoe fale,
12 तिनीहरूले भने, ‘यी अन्तमा आएका कामदारहरूले एक घण्टा मात्र काममा बिताएका थिए, तर तपाईंले उनीहरूलाई हामी समान बनाउनुभएको छ, हामीहरू जसले सारा दिनको बोझ र पोल्ने घामलाई सह्यौँ ।’
ʻO nau pehē, ‘Ko e feituʻulaʻā pe taha kuo ngāue ai ʻae kau muimui mai ni, pea kuo ke fakatatau ʻakinautolu kiate kimautolu kuo katekina ʻae ngāue ʻoe ʻaho, mo hono pupuha.’
13 तर ती मालिकले जवाफ दिए र तिनीहरूमध्ये एक जनालाई भने, ‘मित्र, मैले तिमीलाई कुनै खराबी गरेको छैनँ । के तिमी मसँग एक दिनारमा मञ्जुर भएका थिएनौ र?
Ka naʻe lea ia ki honau tokotaha, ʻo pehēange, ‘Kāinga, ʻoku ʻikai te u fai hala kiate koe: ʻikai naʻa ta alea ki he tenali?’
14 जे तिम्रो हो त्यो लेऊ र आफ्नो बाटो लाग । मैले तिमीलाई दिए जत्तिकै म यी अन्त्यमा काममा लगाइएका कामदारहरूलाई पनि दिने इच्छा गर्दछु ।
Toʻo ʻaia ʻoku ʻaʻau, pea ke ʻalu: te u ʻoatu ki he mui mai ni, ʻo hangē pe ko koe.
15 के मैले मेरो आफ्नो सम्पत्तिलाई मैले चाहना गरेजस्तो गर्नु न्यायसङ्गत होइन र? वा म असल भएको कारणले तिम्रा आँखा दुष्ट भएको हो?’
ʻIkai ʻoku ngofua kiate au ke fai ʻeku faʻiteliha ki he meʻa ʻaʻaku? ʻOku kovi ho mata, koeʻuhi ʻoku ou angalelei?’
16 यसैले पछिल्लो पहिलो हुनेछ, र पहिलोचाहिँ पछिल्लो हुनेछ । बोलाइएका धेरै छन्, तर चुनिएका थोरै मात्र छन् ।”
Ko ia ko e muimui ʻe muʻomuʻa, pea ʻe muʻomuʻa ʻae muimui: he ʻoku ui ʻae tokolahi, ka ʻoku fili ʻae tokosiʻi.”
17 जसै येशू यरूशलेमतिर जाँदै हुनुहुन्थ्यो, उहाँले ती बार्है जना चेलालाई अलग्गै राख्नुभयो, र बाटोमा जाँदै गर्दा उहाँले तिनीहरूलाई भन्नुभयो,
Pea ʻi he ʻalu hake ʻa Sisu ki Selūsalema, naʻa ne fakaafe ʻae kau ākonga ʻe toko hongofulu ma toko ua ʻi he hala, ʻo ne tala kiate kinautolu,
18 “हेर, हामीहरू यरूशलेमतर्फ जाँदै छौँ, र मानिसका पुत्र मुख्य पुजारीहरू र शास्त्रीहरूका हातमा सुम्पिनेछन् । तिनीहरूले उनलाई मृत्युदण्डको दोष लगाउनेछन्,
“Vakai, ʻoku tau ʻalu hake ki Selūsalema; pea ʻe lavakiʻi ʻae Foha ʻoe tangata ki he kau taulaʻeiki lahi mo e kau tangata tohi; pea te nau fakamaau ia ke mate;
19 र उहाँको ठट्टा गर्न, उहाँलाई कोर्रा लगाउन, र क्रुसमा झुण्ड्याउनको लागि तिनीहरूले उनलाई गैरयहूदीहरूका हातमा सुम्पनेछन् । तर उनी तेस्रो दिनमा उठाइनेछन् ।”
pea ʻe tukuange ia ki he Senitaile ke manukiʻi, mo haha, mo tutuki ki he ʻakau: pea ʻe tuʻu hake ia ʻi hono ʻaho tolu.”
20 त्यसपछि जब्दियाका छोराहरूकी आमा आफ्ना दुई छोराका साथमा येशूकहाँ आइन् । तिनी उहाँको अगाडि घोप्टो परिन् र उहाँबाट केही कुरा पाउनलाई उहाँसँग बिन्ती गरिन् ।
Pea haʻu ai kiate ia ʻae faʻē ʻae fānau ʻa Sepeti mo ʻene ongo tama, ʻo hū, mo ne holi ki he meʻa ʻe taha meiate ia.
21 येशूले तिनलाई भन्नुभयो, “तिमीले के कुराको चाहना गर्छौ?” तिनले उहाँलाई भनिन्, “तपाईंको राज्यमा यी मेरा दुई जना छोरामध्ये एउटा तपाईंको दायाँ हातपट्टि र अर्को बायाँ हातपट्टि बसून् भनेर आज्ञा गर्नुहोस् ।”
Pea pehē ʻe ia kiate ia, “Ko e hā ho loto?” Pea pehē mai ʻe ia kiate ia, “Tuku ke nofo ʻeku ongo tama ni, ko e tokotaha ki ho nima toʻomataʻu, mo e tokotaha ki ho toʻohema, ʻi ho puleʻanga.”
22 तर येशूले जवाफ दिनुभयो र भन्नुभयो, “तिमीहरूले के मागिरहेका छौ, सो तिमीहरूलाई थाहा छैन । के मैले पिउन गइरहेको कचौराबाट पिउन तिमीहरू सक्षम छौ र?” तिनीहरूले उहाँलाई भने, “हामीहरू सक्षम छौँ ।”
Ka naʻe leaange ʻa Sisu, ʻo pehē, “ʻOku ʻikai te mou ʻilo ʻaia ʻoku mou kole. ʻOku mou faʻa fai ke inu ʻi he ipu te u inu ai, pea ke papitaiso ʻi he papitaiso ko ia te u papitaiso ai?” Pea na talaange kiate ia, “ʻOku ma mafai pe.”
23 उहाँले तिनीहरूलाई भन्नुभयो, “तिमीहरूले मेरो कचौराबाट त पिउनेछौ । तर मेरो दाहिने हातपट्टि र मेरो देब्रे हातपट्टि बस्न दिने मैले होइन, तर यो तिनीहरूका निम्ति हो, जसका निम्ति मेरा पिताद्वारा तयार पारिएको छ ।”
Pea pehēange ʻe ia kiate kinaua, “ʻE inu moʻoni ʻekimoua ʻi heʻeku ipu, pea papitaiso ʻi he papitaiso ko ia te u papitaiso ai: ka ko e nofo ki hoku nima toʻomataʻu, mo hoku toʻohema, ʻoku ʻikai ʻaʻaku ia ke foaki, ka kiate kinautolu pē kuo teuteu ia ki ai ʻe heʻeku Tamai.”
24 जब अरू दस जना चेलाले यो कुरालाई सुने, तिनीहरू यी दुई जना दाजुभाइसँग अति नै रुष्ट भए ।
Pea ʻi he fanongo ki ai ʻae toko hongofulu, naʻe tupu ai ʻenau ʻita ki he ongo kāinga.
25 तर येशूले तिनीहरूलाई आफूकहाँ बोलाउनुभयो र भन्नुभयो, “तिमीहरू जान्दछौ, कि गैरयहूदीहरूका शासकहरूले तिनीहरूलाई अधीनमा राख्छन्, र तिनीहरूका महत्त्वपूर्ण मानिसहरूले तिनीहरूमाथि अधिकार गर्दछन् ।
Ka naʻe ui ʻakinautolu ʻe Sisu, ʻo ne pehē, “ʻOku mou ʻilo ko e houʻeiki ʻoe Senitaile ʻoku nau faʻa puleʻi ʻa kinautolu, pea ko kinautolu ʻoku lahi ʻoku nau faʻa pule mālohi kiate kinautolu.
26 तर तिमीहरूका बिचमा यस्तो हुनुहुँदैन । बरु, जो तिमीहरूका बिचमा महान् हुने चाहना गर्दछ, ऊ तिमीहरूको सेवक हुनुपर्दछ ।
Ka ʻe ʻikai pehē ʻiate kimoutolu: ka ko ia ʻoku loto ke lahi ʻiate kimoutolu, ke hoko ia ko homou tauhi.
27 र जो तिमीहरूका बिचमा पहिलो हुने इच्छा गर्दछ, ऊ तिमीहरूको दास हुनुपर्दछ,
pea ko ia ʻoku loto ke ʻeiki ʻiate kimoutolu, ʻe hoko ia ko hoʻomou tamaioʻeiki:
28 जसरी मानिसका पुत्र सेवा पाउनलाई आएका होइनन्, तर सेवा दिनलाई आएका हुन्, र धेरैका मोल तिर्नको निम्ति आफ्नो जीवन दिनलाई आएका हुन् ।”
ʻIo, ʻo hangē ko e Foha ʻoe tangata, naʻe ʻikai haʻu ia ke tauhia ia, ka ke tauhi, pea ke foaki ʻene moʻui ko e huhuʻi ʻoe tokolahi.”
29 जसै तिनीहरू यरीहोबाट बाहिर गए, एउटा ठुलो भिड उहाँको पछि लाग्यो ।
Pea ʻi heʻenau ʻalu ʻi Seliko, naʻe muimui ʻiate ia ʻae kakai tokolahi.
30 र दुई जना दृष्टिविहीन बाटोको छेउमा बसिरहेका थिए । येशू त्यहाँबाट भएर जाँदै हुनुहुन्छ भन्ने कुरा जब तिनीहरूले सुने, तिनीहरू चिच्च्याए, “हे प्रभु, दाऊदका पुत्र, हामीमाथि कृपा गर्नुहोस् ।”
Pea vakai, naʻe nonofo ʻae ongo tangata kui ʻi he veʻe hala, pea kuo na fanongo ʻoku ʻalu ange ʻa Sisu, naʻa na kalanga, ʻo pehē, “ʻE ʻEiki, Foha ʻo Tevita, ʻaloʻofa mai kiate kimaua.”
31 तिनीहरूलाई चुप रहन भन्दै भिडले तिनीहरूलाई हप्कायो, तर तिनीहरू अझै बढी कराएर भन्यो, “हे प्रभु, दाऊदका पुत्र, हामीमाथि कृपा गर्नुहोस् ।”
Pea lolomi ʻakinaua ʻe he kakai, ke na fakalongo pē: ka naʻe ʻāsili ai ʻena tangi, ʻo pehē, “ʻE ʻEiki, Foha ʻo Tevita, ʻaloʻofa mai kiate kimaua.”
32 तब येशू उभिनुभयो र तिनीहरूलाई बोलाएर भन्नुभयो, “मैले तिमीहरूका निम्ति के गरिदिएको तिमीहरू चाहन्छौ?”
Pea tuʻu mai ʻa Sisu, ʻo ui kiate kinaua, ʻo pehē, “Ko e hā ho mo loto ke u fai kiate kimoua?”
33 तिनीहरूले उहाँलाई भने, “प्रभु, हाम्रा आँखा खोलिऊन् ।”
Pea na talaange kiate ia, “ʻEiki, ke ʻā homa mata.”
34 तब येशू दयाले भरिनुभएर तिनीहरूका आँखा छुनुभयो । तिनीहरूले त्यत्तिखेरै आफ्ना दृष्टि प्राप्त गरे र उहाँलाई पछ्याए ।
Pea ʻaloʻofa ʻa Sisu, ʻo ne tuhuʻi hona mata; pea ʻā ai leva hona mata, ʻo na muimui ʻiate ia.