Marko 10
1 Yesu aboi ni kuyenda mkoa wa Uyahudi ni eneo la kulonge ya lupondo Yordani, ni makutano bambengeiye, kabayegana tena, kati ya ibii kawaida yake kutenda.
A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
2 Ni Mafarisayo baisi kun'geya, kabanlokiya “ni bwiso nnalome kunneka nyumbo wake?”
Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
3 Yesu kabayangwa, “Musa abakokiye buli?”
On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
4 Kabakoya “Musa aloywi kuandika seti sa kurekana ni kumbenga nnwawa.”
Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
5 “Mwalowa kunonopa mioyo yinu ndio maana aliwaandikia yino sheria. Yesu kabakokeya.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
6 “Kuoma mwanzo wa uumbaji,'Nnongo aumbike nnwawa ni nnalome.'
Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
7 Nnalome kabaleka tate ni mao bake ni kuungana ni ayumbo bake,
Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
8 Ni abo abele babamwili gumo, baba ubili kwaa lelo, bali mwili gumo.
I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
9 Eso akitei Nnongo kuba simo kanaaakibangane.”
Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
10 Wakati bai nnyumba benepunzi bake kabaanlokiya kuhusu leno.
A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
11 Kabaakokiya, “Ywa anneka nnyumbo wee ni kutola nnwawa wenge, enda libekenya.
I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
12 Nnwawa ni ywembe mana anneki nsengo wake ni kutolwa ni nnalome ywenge, atenda libelenga.”
A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
13 Ni bembe kaba nnetia banababe anangota abakamwee, lakini benepunzi kabaakalikiya.
Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
14 Yesu palyo atangike apulaike kwaa kabaakokeya, “Alekeya bana basunu baise kwango na kana m'bakanikiye, kati bano upwalume wa Nnongo ni wabe.
To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
15 Kweli nando kuwalokiya, ywa atami kupokya upwalume wa Nnongo kati mwana nnangota hakika ayingia kwaa kumpwalume wa Nnongo.
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
16 Kaatola bana mmaboko bake kaabariki kaabekya maboko kunani yabe.
A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
17 Katumbua mwenza wake mundu yumo kambotokiya ni kupiga mayuwa kulonge yake, kanlokiya “mwalimu mwema, ndendebuli niweze kurithi ukoto wa milele?” (aiōnios g166)
Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
18 Yesu kakoya “mwalowa kele ungema mwema? Ntopo aliye mwema ila Nnongo yika yake.
I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
19 Uzitangike amri: Kana ubulage, kana ubelenye, kana ubulage, kana uboswee, kana ukoye uboso, uba eshimu tate ni mao bako.”
Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
20 Mundu ywa kakoya, “mwalimu gono gote ni gatei tangu nge mwinsembe.”
A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
21 Yesu kanlola ni kumpenda, kankokiya, “Upongwa kilebe kimo. Inapaswa usuluse ilebe yote ubinayo na ubagane akeba, na ubani azina kumbengo. Ndipo uise ungote.
Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
22 Akatike tamaa kwa mayegeyo gano, aboi kauzunika, kwa kubaa aii ni mali ganyansima.
On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
23 Yesu aloi kulyo ni kolyo kababakiya benepunzi bake, “buli ni kunonopa matajiri kuyingii kuupwalume wa Nnongo!
A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
24 Benepunzi batekanganya gano mayaulio. Yesu kabaakokeya yeya, “Bana kunonopa kunonopa kuyingi kupwalume wa Nnongo.
Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
25 Nantali Ngamia kuyingia mukipole sa sindano kuliko tajiri kuyingi kuupwalume wa Nnongo!
Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26 Batekanganya muno kabakoya, “Eyo nyai ataokoka”
Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
27 Yesu kabalola ni kukoya, “kwa bandu iwesekana kwaa, lakini sio kwa Nnongo. Kwa Nnongo gote gando wesekan.”
A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
28 Petro katumbua kulongela naye, “lola tulei gote na ttukubengeiye we.”
I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
29 Yesu kakoya, “ukweli niakokiya mwenga ntopo alei nyumba, mwasage alombo bake, mao bake, tate bake, bana bake, bwee, mwalo wa nee ni mwalo wa Injili,
Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
31 Bingi ba kwanza baba ba mwiso ni balyo ba mwisho baba ba kwanza.”
Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
32 Mundela kabayenda Yerusalem, Yesu abi kulonge yabe. Benepunzi batekanganya ni balyo ai kabaa kota ukyogo kaba yogopa. Yesu kabapinya pambwega balyo komi ni ibele na kutumbwa kuakokeya eso sa mpitia mbeyambe.
Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
33 Lola, tuyenda mpaka Yerusalem, ni mwana wa Adamu aikinywa kwaa makuhani akolo ni aandishi. Wataukumu awee ni kumpiya kwa bandu ba mataifa.
Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
34 Watamdhihaki, bamuunia mata, bampumunda fimbo na kumbulaga. Lakini lisiku nyaitatu ayoka.”
Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
35 Yakobo ni Yohana, bana ba Zebedayo, baisi kwake ni kukoya, “Mwalimu tukupala ututtendi sosote sa tukuyopa.”
Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
36 Kabaakokeya, “mpala niatendi kele?
On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
37 Kabakoya “Tupala kutama mwenga nkeya.”
I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
38 Yesu kayangwa, mtangite kwa eso muyopa. muwesa kunywa kikombo eso nannywea nenga au kustahamili ubatizo ago napatizana?
Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
39 Kabankokeya “Twando wesa” Yesu kabakokeya, “kikombe eso na nywea mtakinywea. Ni ubatizo ambao kwabe nmebatizwa, mtastahili.
A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
40 Ywa atama kuluboko lwango lwa mmulyo au luboko lwango lwa nkeya nenga kwa wa upiya, kwa balyo ukasabe bayomwile kuandaa.”
Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
41 Balyo benepunzi benge komi ya bayowine gano, kabatumbwa kuakasirikia Yakobo ni Yohana.
A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
42 Yesu kabakema ni kukoya, “mwandotanga balyo badhaniwa kuba atawala wa bandu ba mataifa huwatawala, Ni bandu babe mashuhuri huwaonyesha mamlaka kunani yabe.”
Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
43 Lakini upaswa kwaa kuba eno nkati yinu. ywa aba mpendo kati yinu lazima atumikii,
Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
44 Ni ywa aba wakwanza nkati yinu ni lazima abe mmanda wa bote.
A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
45 Mwalo mwana wa Adamu aisi kwa kutunukiwa bali aisi kutumika, ni kuyaoiya maisha gake kwa faida ya bingi.”
Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
46 wakaja Yeriko. Palyo kaboka Yeriko ni benepunzi bake ni kipenga sa nyansima, Mwana wa Timayo, Batimayo, kipofu myopaji, atami mmbwega ya ndela.
Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
47 Palyo ayomi kuba Yesu Mnazareti katumbua kupiya lukalanga kakoya, “Yesu mwana wa DaudiYesu nibonee kiya.
A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48 Bingi kabankoya wa ndolo, kabankokeya anyamale. Lakini kalela kwa sauti ngolo, Mwana wa Daudi nibone kiya!'
I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
49 Yesu kayema ni kukoya akemwe. Kabakoya, baa ngangale! Yinuka! Yesu ando kukema.”
Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
50 Kalitaga pambwega likoti lyake kabutuka kuyenda kwa Yesu.
On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
51 Yesu kan'yangwa ni kukoya, “upala nikutendi kele?” Ywa nnalome ndolo kayangwa, “mwalimu nipala kubona.”
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
52 Yesu kambakiya, Yenda, imani yakuponinye.”papo hapo kagagumukuka, ni kunkota Yesu mu ndela.
Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
