< Izaga 26 >
1 Njengeliqhwa elikhithikileyo ehlobo lanjengezulu ngesikhathi sokuvuna, ngokunjalo udumo kalusifanelanga isithutha.
Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 Njengenyoni ekuzulazuleni, njengenkonjane ekuphapheni, ngokunjalo isiqalekiso kungelasizatho kasiyikufika.
Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 Isiswepu ngesebhiza, itomu ngelikababhemi, loswazi ngolomhlana wezithutha.
Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Ungaphenduli isithutha ngokobuthutha baso, hlezi lawe ufanane laso.
Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Phendula isithutha ngokobuthutha baso, hlezi sibe ngesihlakaniphileyo emehlweni aso.
Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 Othumela amazwi ngesandla sesithutha, uquma inyawo, unatha isihluku.
Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 Imilenze yesiqhuli iyalengalenga; sinjalo isaga emlonyeni wezithutha.
Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 Njengokubophela ilitshe esavutheni, unjalo onika udumo esithutheni.
Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 Njengameva enyuka esandleni sesidakwa sinjalo isaga emlonyeni wezithutha.
Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 Omkhulu owabumba konke uvuza isithutha, avuze abadlulayo.
Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 Njengenja ebuyela emahlanzweni ayongokunjalo isithutha siphinda ubuthutha baso.
Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Uyabona yini umuntu ohlakaniphileyo emehlweni akhe? Kulethemba elikhulu esithutheni kulaye.
Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 Olivila uthi: Kulesilwane endleleni; isilwane sisezitaladeni.
Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 Isivalo siphenduka ngamabhanti aso, ngokunjalo ivila embhedeni walo.
Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 Ivila lifihla isandla salo emganwini, liyavilapha ukusibuyisela emlonyeni walo.
Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 Ivila lihlakaniphile emehlweni alo okwedlula abayisikhombisa abangaphendula ngenhlakanipho.
Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 Odlulayo engenela ingxabano engeyisiyo eyakhe ungobamba indlebe zenja.
Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 Njengohlanya oluphosa izikhuni ezivuthayo, imitshoko, lokufa,
Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 unjalo umuntu okhohlisa umakhelwane wakhe, abesesithi: Kangisomi yini?
Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Uba kungelankuni umlilo uyacitsha; njalo uba kungelakunyeya, ukuxabana kuyathula.
Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 Njengamalahle emalahleni avuthayo, lenkuni emlilweni, unjalo umuntu wenkani ngowokubasa ingxabano.
Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 Amazwi onyeyayo anjengezibondlo ezehlela kokungaphakathi kwesisu.
Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 Indebe ezivuthayo lenhliziyo embi kungamanyele esiliva ahuqa ukhamba.
Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 Ozondayo uyazenzisa ngezindebe zakhe, kodwa ufaka inkohliso ngaphakathi kwakhe.
Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 Lapho esenza ilizwi lakhe libe ngelomusa, ungamkholwa, ngoba izinengiso eziyisikhombisa zisenhliziyweni yakhe.
Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 Inzondo isibekelwa ngenkohliso; ububi bakhe buzakwembulwa ebandleni.
Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Ogebhayo umgodi uzawela kuwo, logiqa ilitshe, lizabuyela kuye.
Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 Ulimi lwamanga luzonda olubachobozayo, lomlomo obutshelezi usebenza incithakalo.
Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.