UJobe 28
1 Isibili kukhona umthapho wesiliva, lendawo yegolide abalicengayo.
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2 Insimbi ithathwa enhlabathini, lethusi lincibilikiswa elitsheni.
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 Umisela umnyama umngcele, udingisisa kuze kube sekupheleleni konke, amatshe obumnyama lethunzi lokufa.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 Uqhekeza umgodi khatshana lalapho okuhlala khona abantu, lapho abakhohlwe khona lunyawo; bayalenga bejikajika khatshana labantu.
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5 Umhlaba, kuphuma ukudla kuwo, langaphansi kwawo kuphenduka kwangathi ngumlilo.
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6 Amatshe awo ayindawo yesafire, njalo ulothuli lwegolide.
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7 Inyoni edla inyama kayiyazi indlela, lelihlo lelinqe kaliyibonanga.
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8 Imidlwane yokuziqhenyayo kayiyinyathelanga, isilwane kasihambanga kuyo.
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9 Uyelula isandla sakhe elitsheni elilukhuni, uyagenqula izintaba ezimpandeni.
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10 Aqhekeze imisele emadwaleni, lelihlo lakhe libona konke okuligugu.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11 Uyabopha izifula zingathonti, lokufihlakeleyo ukukhuphela ekukhanyeni.
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12 Kodwa inhlakanipho ingatholakala ivela ngaphi? Lendawo yokuqedisisa ingaphi?
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13 Umuntu kalazi ixabiso lakho, njalo kakutholakali elizweni labaphilayo.
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14 Ukujula kuthi: Kakukho kimi. Lolwandle luthi: Kakulami.
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15 Igolide elihle lingenikwe endaweni yakho, lesiliva singelinganiselwe intengo yakho.
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 Kungelingane legolide leOfiri, le-onikse eligugu, lesafire.
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17 Igolide lekristali kungelingane lakho, futhi kungenaniswe ngesitsha segolide elicwengekileyo.
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 Ikorali lekristali kakuyikukhunjulwa, ngoba intengo yenhlakanipho ingaphezu kwamatshe aligugu.
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19 Itopazi leEthiyophiya lingelinganiswe lakho, kungelingane legolide elicwengekileyo.
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20 Pho, inhlakanipho ivela ngaphi? Lendawo yokuqedisisa ingaphi?
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21 Ngoba kusithekile emehlweni abo bonke abaphilayo, kwafihlwa ezinyonini zamazulu.
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22 Ukubhujiswa lokufa kuthi: Sizwile ngendlebe zethu umbiko wakho.
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23 UNkulunkulu uyayiqedisisa indlela yakho, njalo yena uyayazi indawo yakho.
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24 Ngoba yena uyakhangela kuze kube semikhawulweni yomhlaba, abone ngaphansi kwawo wonke amazulu.
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25 Esenzela umoya isisindo, walinganisa amanzi ngesilinganiso.
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26 Lapho esenzela izulu isimiso, lombane wokuduma indlela.
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27 Ngalesosikhathi wakubona, walandisa ngakho; wakulungisa, yebo, wakuhlolisisa.
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28 Wasesithi emuntwini: Khangela, ukwesaba iNkosi, lokhu kuyinhlakanipho, lokusuka ebubini kuyikuqedisisa.
Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
