< UJobe 14 >
1 Umuntu, ozelwe ngowesifazana ulensuku ezimfitshane, ezigcwele inhlupheko.
Èlověk narozený z ženy jest krátkého věku a plný lopotování.
2 Uyavela njengeluba, abune, abaleke njengesithunzi, akemi.
Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
3 Kambe onjalo umvulela amehlo akho, ungingenise ekwahlulelweni kanye lawe.
A však i na takového otvíráš oko své, a mne uvodíš k soudu s sebou.
4 Ngubani ongaveza okuhlambulukileyo kokungcolileyo? Kakho loyedwa.
Kdo toho dokáže, aby čistý z nečistého pošel? Ani jeden.
5 Lokhu insuku zakhe zimisiwe, inani lenyanga zakhe likuwe, ummisele imingcele yakhe angeyedlule;
Poněvadž vyměřeni jsou dnové jeho, počet měsíců jeho u tebe, a cíles jemu položil, kterýchž by nepřekračoval:
6 ungamkhangeli, ukuze aphumule, aze athokoze ngosuku lwakhe njengesiqatshwa.
Odvrať se od něho, ať oddechne sobě, a zatím aby přečekal jako nájemník den svůj.
7 Ngoba kukhona ithemba esihlahleni uba siganyulwa ukuthi sizabuya sihlume, lokuthi ihlumela laso kaliyikuphela.
O stromu zajisté jest naděje, by i podťat byl, že se zase zotaví, a výstřelek jeho nevyhyne,
8 Lanxa impande yaso isiba ndala emhlabeni, lesiphunzi saso sifele emhlabathini,
By se pak i sstaral v zemi kořen jeho, a v prachu již jako umřel peň jeho:
9 ngephunga lamanzi sizahluma, senze ingatsha njengesithombo.
Avšak jakž počije vláhy, zase se pučí, a zahustí jako keř.
10 Kodwa umuntu uyafa alaliswe phansi, yebo, umuntu uyaphela, ungaphi-ke?
Ale člověk umírá, mdlobou přemožen jsa, a když vypustí duši člověk, kam se poděl?
11 Amanzi ayemuka elwandle, lomfula uyoma utshe,
Jakož ucházejí vody z jezera, a řeka opadá a vysychá:
12 ngokunjalo umuntu uyalala phansi angavuki; kuze kuthi amazulu angabikho, bangavuki, kumbe bangaphatshanyiswa ebuthongweni babo.
Tak člověk, když lehne, nevstává zase dotud, dokudž nebes stává. Nebývajíť vzbuzeni lidé, aniž se probuzují ze sna svého.
13 Kungathi ungangifihla engcwabeni, ungithukuze, ize iphenduke intukuthelo yakho, ungimisele isikhathi esimisiweyo, ungikhumbule! (Sheol )
Ó kdybys mne v hrobě schoval, a skryl mne, dokudž by nebyl odvrácen hněv tvůj, ulože mi cíl, abys se rozpomenul na mne. (Sheol )
14 Uba umuntu esifa, uzabuya aphile yini? Zonke insuku zemfazo yami ngizalinda, kuze kufike ukukhululwa kwami.
Když umře člověk, zdaliž zase ožive? Po všecky tedy dny vyměřeného času svého očekávati budu, až přijde proměna při mně.
15 Uzabiza, mina-ke ngizasabela, uzalangatha umsebenzi wezandla zakho.
Zavoláš, a já se ohlásím tobě, díla rukou svých budeš žádostiv,
16 Kanti khathesi uyazibala izinyathelo zami; kawuyikuqaphelisa ngesono sami yini?
Ačkoli nyní kroky mé počítáš, aniž shovíváš hříchům mým,
17 Isiphambeko sami sinanyekwe esikhwameni, wasusibekela isono sami.
Ale zapečetěné maje jako v pytlíku přestoupení mé, ještě přikládáš k nepravosti mé.
18 Isibili-ke intaba ewayo iyabhidlika, ledwala liyasuswa endaweni yalo.
Jistě že jako hora padnuc, rozdrobuje se, a skála odsedá z místa svého,
19 Amanzi ayaguguda amatshe, impophoma zawo ziyakhukhula ubhuqu lomhlaba. Uyachitha-ke ithemba lomuntu.
Jako kamení stírá voda, a povodní zachvacuje, což z prachu zemského samo od sebe roste: tak i ty naději člověka v nic obracíš.
20 Uyamehlula phakade, adlule; uyaguqula ubuso bakhe, umxotshe.
Přemáháš jej ustavičně, tak aby odjíti musil; proměňuješ tvář jeho, a propouštíš jej.
21 Amadodana akhe ayadunyiswa, kodwa engakwazi; kumbe ayehliselwa phansi, kodwa angakunanzeleli.
Budou-li slavní synové jeho, nic neví; pakli v potupě, nic o ně nepečuje.
22 Kodwa inyama yakhe kuye isebuhlungwini, lomphefumulo wakhe kuye uyalila.
Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.