< Abahluleli 14 >

1 USamsoni waya eThimina wabona intombi engumFilistiya.
एक समय पर, जब शिमशोन तिमनाह नगर को गया हुआ था, उसने वहां एक फिलिस्तीनी कन्या देखी.
2 Esebuyele, wathi kuyise lonina, “Ngibone intombi engumFilistiya eThimina; ake liyengithathela yona ukuba ibe ngumkami.”
वहां से लौटने पर उसने अपने माता-पिता से कहा, “तिमनाह में मैंने एक फिलिस्तीनी लड़की देखी है; उससे मेरा विवाह कर दीजिए.”
3 Uyise lonina baphendula bathi, “Kanti akulantombi eyamukelekayo yini phakathi kwezihlobo zakho loba phakathi kwabantu bonke bakithi? Usungaze uye kumaFilistiya angasokanga ukuba uthathe umfazi na?” Kodwa uSamsoni wathi kuyise, “Ngithathela yena. Nguye ongifaneleyo.”
उसके माता-पिता ने उत्तर में उससे कहा, “तुम्हारे संबंधियों में, अथवा हमारे सजातियों में क्या कोई भी लड़की नहीं है, कि तुम्हें ख़तना रहित फिलिस्तीनियों में की पुत्री से विवाह करने की सूझी है?” किंतु शिमशोन ने उन्हें उत्तर दिया, “मेरा विवाह उसी से कर दीजिए, मुझे वही भा गई है.”
4 (Uyise lonina babengazi ukuthi lokhu kwakuvela kuThixo, owayefuna ithuba lokumelana lamaFilistiya; ngoba ngalesosikhathi ayebusa abako-Israyeli.)
यद्यपि उसके माता-पिता को यह मालूम न था कि यह याहवेह की योजना थी, क्योंकि वह फिलिस्तीनियों से बदले का अवसर खोज रहा था, इस समय फिलिस्ती इस्राएल पर शासन कर रहे थे.
5 USamsoni waya eThimina eloyise lonina. Bathe sebebanga ezivinini zeThimina kwathutsha ibhuklwana lesilwane libhonga liqonde yena.
शिमशोन अपने माता-पिता के साथ तिमनाह गया. जब वे तिमनाह के अंगूरों के बगीचों तक पहुंचे, एक जवान शेर दहाड़ता हुआ उस पर लपका.
6 Umoya kaThixo wafika kuye ngamandla wasidabula ngezandla zakhe njengayengakwenza edabula izinyane lembuzi. Kodwa uyise lonina kabatshelanga ayekwenzile.
बड़ी सामर्थ्य के साथ याहवेह का आत्मा उस पर उतरा. शिमशोन ने उसे इस रीति से फाड़ डाला, जैसे कोई एक मेमने को फाड़ देता है, जबकि शिमशोन के हाथों में कोई भी हथियार न था. इस काम की चर्चा उसने अपने माता-पिता से नहीं की.
7 Emva kwalokho wahamba wayakhuluma lowesifazane lowo, wezwa emthanda.
उसने जाकर उस स्त्री से बातचीत की. वह उसे प्रिय लगी.
8 Emva kwesikhathi esithile, esebuyele ukuba ayemthatha, waphambuka ukuba abone isidumbu sesilwane. Phakathi kwaso kwasekulomtshitshi wezinyosi ziloluju,
कुछ समय बाद उस कन्या से विवाह करने के लिए वह तिमनाह लौटा. शेर का शव देखने के लिए मार्ग से मुड़ा. उसने देखा कि शेर के शव में मधुमक्खियों का छत्ता तथा उसमें शहद लगा हुआ था.
9 waluthapha ngezandla zakhe, wahamba eludla. Esefike ebazalini bakhe, wabapha olunye kodwa kabatshelanga ukuthi wayeluthaphe esidunjini sesilwane.
उसने अपने हाथों में वह शहद ले लिया और उसे खाता हुआ आगे बढ़ गया. जब वह अपने माता-पिता के पास पहुंचा, उसने उन्हें भी वह शहद दिया और उन्होंने भी उसे खाया, किंतु शिमशोन ने उन्हें यह न बताया कि उसने यह मधु शेर के शव में से निकाला था.
10 Uyise wahamba ukuyabona owesifazane lowo. USamsoni wenza idili khona, njengokwakungumkhuba wezinsizwa ezithathayo.
तब उसका पिता उस स्त्री के घर पर पहुंचा. शिमशोन ने वहां एक भोज आयोजित किया, जैसा कि वहां के युवकों की रीति थी.
11 Ekufikeni kwakhe waphiwa abakhaphi abangamatshumi amathathu.
जब उन्होंने देखा और उन्होंने उसके साथ साथ रहने के लिए तीस युवक चुन दिए.
12 USamsoni wasesithi kubo, “Lalelani ngilitshele ilibho. Lingangitshela ukuthi litshoni phakathi kwensuku eziyisikhombisa zedili, ngizalinika izembatho zelineni ezingamatshumi amathathu lezigqoko ezingamatshumi amathathu.
शिमशोन ने उनसे कहा, “मैं तुम्हारे विचारने के लिए एक पहेली देता हूं; यदि तुम विवाहोत्सव के सात दिन के भीतर यह पहेली का समझ बूझ कर मुझे इसका उत्तर दे दोगे, तो मैं तुम्हें मलमल के तीस बाहरी वस्त्र और तीस जोड़े कपड़े दूंगा.
13 Nxa lingehluleka ukungitshela ukuthi litshoni, kumele linginike izembatho zelineni ezingamatshumi amathathu lezigqoko ezingamatshumi amathathu.” Bona bathi, “Sitshele ilibho lakho. Litsho silizwe.”
मगर, यदि तुम इसका उत्तर न दे सको, तो तुम्हें मुझे तीस बाहरी वस्त्र और तीस जोड़े कपड़े देना पड़ेंगे.” उन्होंने उत्तर दिया, “पेश करो अपनी पहेली, हम सुन रहे हैं.”
14 Waphendula wathi, “Kokudlayo, kwaphuma okudliwayo; kokulamandla kwaphuma okumnandi.” Behluleka ukuyitsho impendulo okwensuku ezintathu.
शिमशोन ने कहा, “खानेवाले में से भोजन, तथा बलवंत में से मिठास.” तीन दिन बीत गए मगर इस पहेली का उत्तर वे न दे सके.
15 Ngosuku lwesine bathi kumkaSamsoni, “Ncenga umkakho asichazele ilibho, hlezi sikutshise wena labendlu yakwenu life. Kanti usinxusele ukuzasiphanga lapha na?”
चौथे दिन उन्होंने शिमशोन की पत्नी से कहा, “अपने पति को फुसलाओ, कि वह उस पहेली का मतलब हमें बता दे. अगर नहीं, तो हम तुम्हें और तुम्हारे पिता के घर को आग लगा देंगे, क्या हमें आमंत्रित करने में तुम्हारी मंशा हमें कंगाल कर देने की थी? क्या यही सच नहीं?”
16 Lapho-ke umkaSamsoni waziphosela phezu kwakhe, ebubula esithi, “Uyangizonda. Kawungithandi ngeqiniso. Unike abantu bakithi ilibho; kodwa mina kawungitshelanga ukuthi litshoni.” Yena waphendula wathi, “Angilichazanga lakubaba lomama, pho ngingalichazelani kuwe na?”
शिमशोन की पत्नी उसके सामने रोने लगी. और उसने शिमशोन से कहा, “तुम तो मुझसे नफरत करते हो. तुम्हें मुझसे प्रेम है ही नहीं. मेरे जाति वाले युवाओं के सामने तुमने पहेली प्रस्तुत की, और मुझे इसका हल नहीं बताया.” शिमशोन ने साफ़ किया, “देखो, इसका हल तो मैंने अपने माता-पिता तक को नहीं बताया है, क्या मैं यह तुम्हें बता दूं?”
17 Owesifazane lowo wakhala zonke lezinsuku eziyisikhombisa zedili. Ngakho ngosuku lwesikhombisa wamtshela, ngoba wayelokhu emphikelela. Laye-ke walichaza ilibho ebantwini bakibo.
फिर भी सातों दिन, जब तक विवाहोत्सव चलता रहा, वह रोती रही. अंत में सातवें दिन शिमशोन ने उसे पहेली का हल बता ही दिया; उसकी पत्नी ने उसे इस सीमा तक तंग कर दिया था. उसने जाकर अपने जाति वाले युवकों को पहेली का उत्तर जा सुनाया.
18 Kwathi ilanga lingakatshoni ngosuku lwesikhombisa abantu bakulowomuzi bathi kuye, “Kuyini okumnandi kuloluju na? Kuyini okulamandla kulesilwane na?” USamsoni wathi kubo, “Aluba kalilimanga ngethokazi lami, belingeke lilichaze ilibho lami.”
सातवें दिन सूरज डूबने के पहले, उन नगरवासियों ने जाकर शिमशोन से कहा, “क्या हो सकता है शहद से मीठा? कौन है शेर से अधिक बलवान? “शिमशोन ने उनसे कहा, “यदि तुमने मेरी बछिया से खेत न जोता होता, तो मेरी पहेली का उत्तर बिन सुलझा ही रहता.”
19 UMoya kaThixo wasusehlela phezu kwakhe ngamandla. Waya e-Ashikheloni, wabulala abantu bakhona abangamatshumi amathathu, wabemuka konke ababelakho kwathi izigqoko zabo wazinika labo ababechaze ilibho lakhe. Waya endlini kayise evutha ulaka.
तब बड़ी ही सामर्थ्य के साथ याहवेह का आत्मा शिमशोन पर उतरी. वह अश्कलोन गया, तीस व्यक्तियों को मार गिराया, उनका सामान इकट्ठा कर उसने वे कपड़े उन्हें दिए, जिन्होंने उस पहेली का उत्तर दे दिया था. उसका क्रोध भड़कता हुआ वह अपने पिता के घर को लौट गया.
20 UmkaSamsoni wasesendiselwa komunye wabakhaphi bakhe owayekhona edilini.
शिमशोन की पत्नी उसके उस साथी को दे दी गई, जो उसका मित्र था.

< Abahluleli 14 >