Roomte 4
1 Erah ang abah, sengte sengwah jih ajaat Abraham asuh seng ih tumjih li ih? Heh ih jatje arah tumjijih rah ah?
Což tedy díme, že došel Abraham, otec náš, podlé těla?
2 Heh reeraang dang ajang jun ih Rangte ngathong nah Abraham ah kateng angta bah, heh ah engaampo jih angta—enoothong Rangte miksok dobah tajen ngaampooka.
Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha.
3 Rangteele ni liiha, “Abraham ih Rangte ah tuungmaang etta, erah tuungmaang jun ih Rangte ih heh ah kateng et thiikta”
Nebo co praví písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost.
4 Marah mina moot ni kala abah lakbi thaang ah chola, erah suh thaangmuh lakkot liijih tah angka; erah chola ah heh lakniik thaang.
Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podlé milosti, ale podlé dluhu.
5 Enoothong, marah mina heh mookaat suh lah angthang ih heh hanpi suh laalomte ah, ethih ah ese et jenlekte wah Rangte suh hanpiila, eno erah hanpiila thaang ah kateng mina et thiik ah.
Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost,
6 Erah raang ih Dewid ih, o mina neng mootkaat muh taat ang abah uh, Rangte ih kateng et thiik rum ano tenroon chote loong asuh amet liiha:
Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka:
7 “O thetre biin anaan ha loong ah tenroon ang ah, nyia neng rangdah biin anaan ha loong uh tenroon ang ah!
Blahoslavení, jichž odpuštěny jsou nepravosti, a jejichž přikryti jsou hříchové.
8 Marah mina rangdah Teesu ih larookweka loong ah tenroon ang ah!”
Blahoslavený muž, kterémuž Pán nepočítá hříchu.
9 Erah tenroon tiit ah Dewid ih baat ha rah khoopkhan banlam hoonchoote loong suh laklak tam baat ha? Emah tah angka! Erah khoopkhan banlam hoon mute loong suh nep baat ha. Tumeah Rangteele ni amet liiha, “Abraham ih Rangte suh hanpiita, erah thoidi heh ah Rangte ih kateng et thiikta.”
Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li přináleží, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost.
10 Erah babah angta? Abraham heh khoopkhan banlam maang hoon di tam angta, tamale erah lini angta? Erah heh khoopkhan banlam maang hoon di angta, lini tah angka.
Kterak pak jest počtena? Když byl obřezán, či před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním.
11 Abraham khoopkhanta banlam ah sin esiit angta heh ah Rangte suh hanpiite ang kano laalek heh ah kateng ih thiikjih angta. Erah thoidi Abraham ah deek akaan ni chiiala pan loongtang raangtaan ih hewah roop angta, mina loong neng khoopkhan banlam hoon muh taat ang abah uh, Rangte suh hanpiite loong abah heh ih kateng et thiik ah.
A znamení obřízku přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost,
12 Abraham ah khoopkhan banlam hoonchoote loong raangtaan ih uh neng waroop, erah langla khoopkhan luulu lah angthang ih, sengte sengwah Abraham heh khoopkhan banlam maang hoon di laalomta ah likhiik neng loong ah uh emamah ih laalomla.
A otcem obřízky těch, kteříž ne z obřízky toliko jsou, ale kteříž kráčejí šlepějemi víry otce našeho Abrahama, kteráž byla před obřezáním.
13 Rangte ih Abraham nyia heh sutoom satoom loong suh kakhamta adi mongrep ah heh raangtaan ang ah ih baatta, eno amiimiisak langta, erah langla Abraham ih Hootthe liphan thaang ih tah angta, enoothong heh hanpi nyia Rangte ih heh ah kateng et thiik thoidi angta.
Nebo ne skrze zákon stalo se zaslíbení Abrahamovi, aneb semeni jeho, aby byl dědicem světa, ale skrze spravedlnost víry.
14 Tumeah Rangte kakham ah Hootthe lathong ni songtongte loong raangtaan ih mok ang abah, heh suh tuungmaang nyia heh kakham ah thaangmuh ih hoon ah.
Nebo jestliže ti, kteří jsou z zákona, dědicové jsou, zmařena jest víra, a zrušeno jest to zaslíbení.
15 Hootthe ih Rangte tenkhat ah datpoon ah; enoothong marah di hootthe tajeeka, erah doh hootthe thaangju theng uh tajeeka ang ah.
Zákon zajisté hněv působí; nebo kdež není zákona, tu ani přestoupení.
16 Erah thoidi kakham ah tuungmaang jun ih ang ah, tumeah Rangte kakham ah Abraham sutoom loong suh thaangmuh ih kottheng thiinta—Hootthe lathong ni songtongte loong suh laklak lah angthang ih, Abraham ih hanpiita likhiik o ih hanpiiha erah loong suh nep koha. Erah thoidi Abraham ah chiiala lam ni seng waroop;
A protož z víry jde, aby šlo podlé milosti, proto aby pevné bylo zaslíbení všemu semeni, netoliko tomu, kteréž z zákona jest, ale i tomu, kteréž jest z víry Abrahamovy, kterýž jest otec všech nás,
17 Rangteele ni liiha likhiik ah, “Ngah ih an deek akaan rep raangtaan ih waroop ang thuk ha.” Erah kakham ah, marah Abraham ih hanpiita Rangte miksok di ese—tek nawa ngaakthing thukte nyia heh jengkhaap nawa ih jaatrep maangdi lajeeta loong ah jen dongsiitte Rangte suh ah.
(Jakož psáno jest: Otcem mnohých národů postavil jsem tebe, ) před oblíčejem Boha, jemuž uvěřil, kterýž obživuje mrtvé, a povolává i těch věcí, jichž není, jako by byly.
18 Laalomjih lah angka di, Abraham ih hanpi nyia laalom etta, erah thoih “deek akaan rep waroop ang thukta.” Rangteele ni liiha likhiik ah, “An sutoom satoom loong ah reksih thanthan ih jaatjaang ah.”
Kterýž v naději proti naději uvěřil, že bude otcem mnohých národů, podlé toho povědění: Takť bude símě tvé.
19 Erah tok adi Abraham ah paang chaasiit angta; enoothong teekaang taat ang abah uh heh tuungmaang ah kamkam angta, amiidi heh ah tek nanah angta eno heh minuh Saara uh heh sah tajeeta.
A nezemdlev u víře, nehleděl na své tělo již umrtvené, ješto téměř ve stu letech byl, ani na život Sáry umrtvený.
20 Heh tuungmaang jun ih Rangte kakham asuh tenchi tah angta; heh tuungmaang adi chaan aphaan eje angta, eno heh ih Rangte rangphoong ruh eta.
O zaslíbení tedy Božím nepochyboval z nedověry, nýbrž posilnil se věrou, dav chválu Bohu,
21 Rangte kakhamta asuh Abraham ah kamkam ih laalomta.
Jsa tím jist, že cožkoli zaslíbil, mocen jest i učiniti.
22 Erah thoidi Abraham ah, heh tuungmaang jun ih “Rangte ih kateng ih thiikta.”
A protož počteno jest jemu to za spravedlnost.
23 Marah Abraham suh “Kateng et liita” erah langla heh suh luulu li tiit taraangka
Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu počteno bylo,
24 Seng loong o kateng et thiik he erah loong raangtaan ih nep raangha nyia Jisu Kristo tek nawa we ngaakthing thukta ih hanpiihi loong ah suh nep raangha.
Ale i pro nás, kterýmž bude počteno, věřícím totiž v toho, kterýž vzkřísil Ježíše Pána našeho z mrtvých,
25 Tumeah seng rangdah thoi ih heh roidong ah tek haat thukta, eno Rangte ngathong nah seng loong ah kateng angsuh we ngaakthing thukta.
Kterýž vydán jest pro hříchy naše, a vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše.
