Maak 6
1 Erah hadaang dowa Jisu ah dokkhoom kah ano, heliphante loong heh lilih ih heh hadaang ni roongwang rumta.
I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.
2 Jehudi naangtongsa rangwuung adi Jisu ih Jehudi rangsoomnok ni miloong asuh phang nyootsoot rumta, eno miloong ah ih erah chaat rum ano rapne ih paatja rumta; “Heh ih arah likhiik jeng ah ma nawa jen jat ha?” neng ih chengta. “Tumjih mongtham ih jen jatthuk ha? Erah than epaatjaajih mame jen reela?
A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, děsili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest dána jemu, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?
3 Arah bangmaakwah Meeri sah, Jeems, Josep, Judas nyia Simoon loong phoh ah tanih angka? Heh no minusah loong ani tongla ah tanih angka?” Eno neng ih Jisu ah thaangju ih rumta.
Zdaliž tento není ten tesař, syn Marie, bratr pak Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I horšili se na něm.
4 Jisu ih baat rumta, “Khowah ah langla noongrep nah soomtu ah, enoothong heh hadaang nah heh sano joonte nyia heh jaatang ih ba thaangju ah.”
I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domě svém.
5 Erah di Jisu ih epaatjaatheng tumjih uh tami reeta, khoisatte heh lak ih taajota mararah loong ah ba deeta.
I nemohl tu divu žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.
6 Miloong jiinni tuungmaang laje thoidi Jisu ah epaatja eta. Eno Jisu ah mih nok hah loong adi lengkhoom kah ano, nyootsoot karumta.
I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.
7 Heliphante asih wanyi ah lompoon ano wanyi wanyi et daapkaatta. Neng suh chiithih laakhah loong dokphan suh chaan ah korum
A svolav k sobě těch dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.
8 ano baat rumta, “Erah kah andoh sen sak nah tumjih uh nak hui an, kiingthom luulu ba pi an phaksat uh lahuitheng, kunma khaak uh lahuitheng, sen khaakdaap nah ngun uh lauitheng.
A přikázal jim, aby ničeho nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani do opasku peněz,
9 Sen lakhoop ba khoop an enoothong samsong hedak lahuitheng.”
Ale aby obuté měli nohy v střevíce, a neobláčeli dvou sukní.
10 Jisu ih wakbaat rumta, “Marah nok adoh noppoon han, erah nok adoh erah dowa maang dokkhoom khoom ih tong an.
A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.
11 Sen samnuh nah raahan doh marah doh sen tanoppoon ran nyia sen jeng laboichaat ranbah, sen lah dowa bungwiik ah jaanak anno dokkhoom an. Erah neng raangtaan ih ethih ang ah!”
A kdož by koli vás nepřijali, ani vás neposlouchali, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh svých na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný než městu tomu.
12 “Erah dowa neng ah dokkhoom karum ano mina ah rangdah nawa lek etheng ih tumbaat kaat rumta.
Tedy vyšedše, kázali, aby pokání činili.
13 Neng ih chiithih laakhah hantek dokphan karumta, eno Olib bangthiing ih hut leh khoisatte hantek deesiit rumta.
A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, i uzdravovali.
14 Eno Hirod luungwang ih erah ruurang loong ah japchaatta, tumeah Jisu men ah noongrep ni phoongpha rumta. Mararah ih liita, “Juungtemte Joon ah ngaakthingla! Erah thoidi epaatjaajih loong jen re theng chaan ah jeela.”
A uslyšev o tom Heródes král, (nebo zjevné učiněno bylo jméno jeho, ) pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož divové dějí se skrze něho.
15 Rukho eh liirumta, “Heh Elija.” Rukho eh li rumta, “Heh ah Khowah, teewah dowa khowah loong ah likhiik heh uh esiit.”
Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z těch proroků.
16 Eno Hirod ih erah japchaat ano liita, “Heh ah Juungtemte Joon ah, ngah ih heh khoh ah thah thuktang ah, heh ah we ngaakthingla!”
To uslyšev Heródes, řekl: Totoť jest ten Jan, kteréhož jsem já sťal. Ontě z mrtvých vstal.
17 Hirod heh teeteewah ih Juungtemte Joon ah jokhak thukta, eno kit ano phaatak ni sak thukta. Hirod ih heh ih kapta Hirodias tungthoidi khak thukta, heh minuh ah langla heh no Philip minuh ang dowa.
Ten zajisté Heródes poslav, jal Jana, a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.
18 Juungtemte Joon ih Hirod suh banbaat ruh taat kah eta, “An no minuh abah tami kapko eah!”
Nebo pravil Jan Heródesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.
19 Erah thoidi Hirodias ih Joon ah tek haat et suh rapne ih khah ano dongthunta, erah bah uh Hirod tungthoidi tami tek haatta.
Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.
20 Hirod ah Joon ra echo eta tumeah heh ih jat etta Joon ah mih sek nyia esa moong achaangte angta, rah thoidi Joon ah piita. Hirod ih heh tiitwaan ah chaat rookwih heh thung ah phaangdat eta, ang abah uh heh jeng ah nook boichaat ruh eta.
Nebo Heródes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.
21 Lini Joon tek haat suh Hirodias raangtaan saapoot ese thok taha. Hirod tup rangwuung sa di mathan apit nawa saahaap loong ah, Sipaahi saahaap, nyia Galili dowa elong elang loong ah heh tup rangwuung sadung ni poon rumta.
Když pak přišel den příhodný, v němž Heródes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,
22 Erah sa adi Hirodias sah minusah ah boongwangta, eno erah sok rum ano Hirod nyia heh wenwah loong ah neng ten rapne ih roon rumta. Erah thoidi luungwang ih erah sah asuh chengta, ‘An tumjih suh nooklu? Ngah dowa tumjaat suh hang erah koha.”
A když dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, a zalíbila se Heródesovi i spoluhodovníkům, řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.
23 Hirod luungwang ih minusah asuh kakhamta, “Ngah ih kakham hala an ih tumjih jam uh erah koha, ngah ih panhang hadaang thotliiko anep jen koha!”
I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.
24 Eno minusah ah doksoon kah ano heh nuh suh cheng kaatta, “Ngah ih tumjih suh ang?” “Juungtemte Joon khoh ah suh uh, ih heh nuh ih baatta.”
Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.
25 Minusah ah echaan ih we ngaak wang ano luungwang dowa suta, amamah ih khuung nah Juungtemte Joon khoh ah kohang!”
A všedši hned s chvátáním k králi, prosila, řkuci: Chci, abys mi dal hned na mise hlavu Jana Křtitele.
26 Erah jengkhaap ah chaat ano luungwang ah rapne ih thungthita, ang abah uh heh wenwah loong ngathong ni kakham choi ang thoidi tajen daanta.
Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.
27 Erah thoidi ra bante loong asuh Joon khoh ah laan thah kah ruh ih thukta. Raabante ah phaatak ni kah ano Joon khoh ah thadook kata;
Protož král ten poslav hned kata, rozkázal přinesti hlavu Janovu.
28 eno minusah asuh khuung ni pi kowanta eno heh nuh asuh toom kota.
A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na mise, a dal ji děvečce, a děvečka dala ji mateři své.
29 Joon liphante loong ah ih erah chaat rum ano, heh mang ah toonpi wang rum ano beng kaat rumta.
Tedy uslyševše to učedlníci jeho, přišli, a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.
30 Heh Kaamwah loong ah Jisu jiinni ngaak chomui wang rum ano, neng ih nyootsootta nyia reeraang karumta loong ah heh suh baatwan rumta.
Tehdy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.
31 Erah di miloong ewang ekaatte ephoop ang thoidi Jisu nyia heliphante loong ah neng phaksat saapoot taan uh tachoh rumta. Erah thoidi Jisu ih baat rumta, “Seng hatik nah chomre naangtong kah ih.”
I řekl jim: Poďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, tak že ani k jídlu chvíle neměli.
32 Eno neng ah khoonkhuung adi duungtong rum ano hatik adi neng kaatkaat ih rumta.
I plavili se na lodí na pusté místo soukromí.
33 Erabah uh miloong ah ih neng doksoon ela ih laanjat ruh ih rumta; erah thoidi harep nawa soonkah rum ano Jisu nyia heliphante loong maang thokdi neng lah ih neng ngah ni erah hah di jen banthok ih karumta.
A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I zběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.
34 Khoonkhuung nawa Jisu datchap adi miloong hantek, saapriimte muh saapsah likhiik et sok rum ano heh minchan dongta. Eno heh ih erah miloong asuh jirep tiit loong ah phang nyootsoot rumta.
Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemajíce pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.
35 Rangsa ah tham kano, heliphante loong ah heh reeni wang rum haano baat rumta, “Seng jen tham eli eno arah hah ah hatik ni.
A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo.
36 Miloong ah kaat etthuk uh, neng phaksat ah nokphoh nokno nawa nyia phek aphaang nawa nengneng ih toom jam reh phaksah karum ah.”
Propusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.
37 Jisu ih ngaakbaat rumta, “Sensen ih neng suh phaksat ah jam koh an.” Neng ih Jisu suh chengta, “Seng ih ngunkholok chaanyi taan ih baanlo ah reh ih no miloong asuh kottheng tam et liihu?”
On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Jdouce, koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?
38 Eno Jisu ih cheng rumta, “Sen jiinni baanlo mathan ah? Sokkah an.” Neng ih sokkah rum ano baat rumta, “Baanlo banga nyasi enyi.”
I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.
39 Jisu ih heliphante loong suh baatta, miloong ah naam khoh adoh hedung hedung et tongthuk an.
I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.
40 Eno miloong ah dungsiit ni chaasiit, dungsiit ni rook banga, ih pheetong thuk rumta.
I usadili se rozdílně, po stu a po padesáti.
41 Eno Jisu ih baanlo banga nyia nyasi enyi ah toonpi ano rangko ih toonsok ano, Rangte suh lakookmi liita. Heh ih baanlo ah chepphiit ano heliphante loong suh koh ano, miloong asuh pheekokaat thuk rumta. Nyasi enyi ah uh emamah loongtang suh pheekoh thuk rumta.
A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil mezi všecky.
42 Loongtang ih neng wok laanphoot ruh et phaksah rumta.
I jedli všickni, a nasyceni jsou.
43 Heliphante loong ih asih hongnyi baanlo nyi nyasi dak phaksata rah toon rumta.
Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.
44 Phaksatte miwah loong ah erah di haajaat banga mina angta.
A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pěti tisíců mužů.
45 Erah damdam ih heliphante loong ah khoonkhuung ni duungtong thuk ano juungsitum saangko Betsaida hadaang ko ni, heh ngani ban kaatthuk rumta. Erah pootdi heh ih miloong ah pheekhoom thuk rumta.
A hned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí, a předešli jej přes moře k Betsaidě, až by on propustil zástup.
46 Miloong damdi raajeng lidi heteewah ah kongchoong ni rangsoom wangta.
A propustiv je, šel na horu, aby se modlil.
47 Rangja ang damdam khoonkhuung ah juungsitum laktung ni angta, Jisu ah heh laklak saang ni angta.
A když byl večer, byla lodí u prostřed moře, a on sám na zemi.
48 Jisu ih heliphante loong ah pong pong damdi chamthih naangkhah ih khoonkhuung daanjop arah japtup rumta. Rangkhano chichuruh saapoot ejom nyia arok chamchi ni Jisu ah neng jiinko juung khoni khoom kata. Eno neng re ni thokkhoom nanah di,
A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl jich pominouti.
49 Jisu juung khoni khoom arah sok rumta. “Erah jook!” Neng ih mokthun rumta, eno toonriing rumta.
Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla. I zkřikli.
50 Heh ah sok rum ano thoontang cho rumta. Erah damdam Jisu neng damdi waanta, “Sen tenchaan an!” Heh ih baatta “Ngah hanih. Nakcho an!”
(Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) Ale hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
51 Erah dowa ih neng damdi khoonkhuung ni roong duungtong wangta, eno lakdamdam di pong ah laan semdat ruh eta. Heliphante loong ah rapne ih paatja rumta,
I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni mnohem více sami v sobě se děsili a divili.
52 tumeah neng ih haajaat banga mina suh phaksat jen kota tiit ah tajen samjat rumta; nengthung nengtak ni tali thun rumta.
Nebo nerozuměli z strany chlebů; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.
53 Neng ih juungsitum ah daan rum ano Genisaret hah adi thok rumta, eno erah di neng khoonkhuung ah tangtuk rumta.
A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.
54 Khoonkhuung nawa dat khoom rum adi, miloong ah ih Jisu ah laanjat ruh ih rumta.
A když vyšli z lodí, hned jej poznali.
55 Erah thoidi miloong ah erah juungkhuung rep ni tumsoon rumta; marah di Jisu eje ih japchaat rumta erah di khoisatte loong ah dam khoni thokpi rumta.
A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích nositi nemocné, kdežkoli uslyšeli o něm, že by byl.
56 Eno Jisu ah noongrep ni kata, hadaang ni, samthung ni, adoleh phek aphaang ni, eno miloong ah ih khoisatte loong ah thaangtaam theng ni thokpi rumta, eno khoisatte loong ah heh nyuh kaangba adoh taan jap taajoh suh heh lasih joh rumta. Eno mathan ih taajoh rumta loong ah thoontang de ih rumta.
A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst neb do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotklo, uzdraveni byli.
