Maak 5
1 Jisu nyia heliphante loong ah Galili juungsitum saangko Gerasa hadaang ni thok rumta.
Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.
2 Jisu khoonkhuung nawa dat khoom damdam mangbeng luung nawa wangha rah erah di mih wasiit chomuita. Erah mih sak adi chiithih laakhah pan
A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého.
3 mangbeng ni tongte angta. O eh uh heh ah jaanruh ih takah jen tangkitta;
Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo mohl řetězy svázati,
4 helak helah ah jaanruh ih taat kit rum abah uh helek helek jaanruh ah thahoom leh thaphui, emeleh heh lah ih soopnak kah eta. Heh rapne tathat ang thoidi mih ih tajen tangjota.
Proto že často byv pouty a řetězy okován, polámal řetězy, a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho skrotiti.
5 Heh rangwuung rangphe mangbeng theng ni nyia kaanjang ni katum khoomta eno leh tum riinghuung, heh teeteewah jong ih jopkhan.
A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením.
6 Jisu japtupta adi heh rekam loot ni angta; eno heh reeni soonkata, heh lakuh di Jisu ngathong adi chooktong kah ano,
Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu,
7 erongwah ih riinghuungta, “Jisu, Echoong thoon ni tongte Rangte Sah! An ih tumjih ette ang halang? “Rangte mendoh, ngah nak thet haat weehang, ngah ih an lasih johala!” (
A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.
8 Heh ih arah jengkhaap ah Jisu ih “Chiithih laakhah dokkhoom ho ih li kano jengta!”)
(Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)
9 Eno Jisu ih chengta, “An men o ah?” Erah mih rah ih ngaakbaatta, “Nga men ah ‘Ephoop’ —seng ah hantek!”
I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, nebo jest nás mnoho.
10 Chiithih laakhah loong ah arah juungkhuung dowa nak dokphan weeuh ih heh ih Jisu lasih ah laat joh ruh eta.
I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.
11 Neng reeni kaanjang adi wak loong jook arah angta.
Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.
12 Erah thoidi chiithih laakhah loong ah ih Jisu lasih joh rumta, “Wak loong sak adoh kaat thuk weehe.”
I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.
13 Jisu ih kaat thuk rum kano, chiithih laakhah loong ah mina sak dowa doksoon ano wak loong sak adi nop karumta. Wak loong ah rooproop ih haajaat nyi taan angta, Erah loong ah thoontang doruk rum ano kaangkom dowa juungsitum adi lupdat karumta.
I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do těch vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům, ) i ztonuli v moři.
14 Wak riimte loong ah erah dowa tiisoon rum ano erah ruurang ah hadaang rookwih nyia phek aphaang rookwih ni tumbaat wanrumta. Mina loong ah ih tumjih ang kola ih sokkah rumta,
Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli, a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli, aby viděli, co by to bylo, což se stalo.
15 eno neng Jisu jiinni ra rumha di, chiithih laakhah ephoop pan angta mih ah japtup rumta. Erah mih ah nyuh akhat rapne ne ih kap ano seklilih ih tong arah japtup karumta; eno neng ah echo ih rumta.
I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž býval trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa, a maje zdravý rozum, toho, kterýž míval množství. I báli se.
16 Chiithih laakhah pan mih nyia wak loong tupte loong ah ih, mamah angta erah loong tiit ah mih suh tumbaat rumta.
A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství i o vepřích.
17 Erah thoidi neng ih Jisu suh neng juungkhuung dowa soon uh ih baat rumta.
Tedy počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.
18 Jisu khoonkhuung ni duungtong kata adi maangdi chiithih laakhah pan angta warah ih liita, “An damdoh ngah nep roong ra weehang!”
A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen býval od ďábelství, aby s ním byl.
19 Enoothong Jisu ih tawak siitkaatta. Erah nang ih bah, Jisu ih amet baatta, “An nok nah ngaakwang uno an jaatang suh thongbaat wan uh, Teesu ih an raang ih tumjih reeta nyia mathan minchan halu loong rah ah.”
Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj jim, kterak veliké věci učinil tobě Pán, a že slitoval se nad tebou.
20 Erah thoidi erah wah ah Hah Asih adi kah ano Jisu tumjaat reeta loong ah tumbaat kaatta. Erah japchaatte loong ah rapne ih paatja rumta.
I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.
21 Jisu ah juungsitum saangko ni we ngaak daan kata. Erah juungsitum kaang adi miloong ah Jisu reeni thutthi rumta.
A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A byl u moře.
22 Jehudi rangsoomnok ni mootkaatte Jairas thok haano Jisu ah japtupta, eno Jisu ngathong ni kotbon kah ano
A aj, přišel jeden z knížat školy, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho.
23 heh lasih ah jota, “Nga sah minusah rah rapne ih satla. An lak ih taajoh ra weeho, de ano ething toom tong we ah!”
A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Poď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.
24 Eno Jisu ah heh damdi roong dokchap kata. Eno miloong ah uh Jisu damdi kookrak ih roong khoom karumta.
I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskl jej.
25 Erah di minuh esiit asih paang nyi heh sih sik ih cham arah angta,
(Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,
26 heh khoisat ah phonte loong suh noongrep ni taatsok thukta. Heh ngunteh loong ah thoon thaaja, erah bah uh ede lalek ih thang ih saarookwih ehan han ih boot satta.
A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,
27 Heh ih Jisu raak ah japchaat ano, miloong dung ni heh lilih ih roong kata,
Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu po zadu, a dotkla se roucha jeho.
28 heh teeteenuh ih thunta, “Ngah ih Jisu nyuh ah taajoh ang bah, ede eang.”
Nebo řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.
29 Heh ih Jisu nyusah ah taajoh ano, heh sih sik ah laan mah ruh eta; eno heh teenuh ih uh ede elang ih laanjat ruh eta.
A hned přestal krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od neduhu svého.
30 Jisu sak nawa khoisat de theng chaan kaat ah laanjat ruh eta, erah thoidi miloong ko ih lengsok ano cheng rumta, “Nga nyuh ah o ih taajoh tahang?”
A hned Ježíš poznav sám v sobě, že z něho moc vyšla, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?
31 Heliphante loong ah ih ngaakbaat rumta, “An ih tup ih hu an reeni mina ephoop tuutmuula eah; mamet cheng hu o ih taajoh halang eah?”
I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?
32 Enoothong Jisu ih heh taajote ah lengsok ruh eta.
I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která to učinila.
33 Eno minuh rah ih heh khoisat deeta rah samthun ano echo damdi wangha no, heh lakuh di tong ano amiisak tiit loong ah dok baatta.
Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.
34 Jisu ih erah nuh asuh liita, “Nga sah, an tuungmaang ih deesiit taho. Khooteng ih tongwang uh, an chamnaang nawa ede etu.”
On pak řekl jí: Dcero, víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)
35 Jisu ih erah baat tokdi, Jairas nok nawa ruurang baatte loong wang rum taha eno Jairas suh baat rumta, “An sah bah etek ela. Nyootte ah nak thaam hoom kuh?”
A když on ještě mluvil, přišli z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstknáváš Mistra?
36 Jisu ih neng tiitwaan ah laboichaat thang ih, Jairas suh baatta, “Nakcho uh, tuungmaang ba et uh.”
Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.
37 Eno Jisu ih ehanko miloong ah tang ano heh damdi Pitar, Jeems nyia heh no Joon ah ba siit kaatta.
I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.
38 Jairas nok ni thokrum adi miloong huung ariing nyia neng paattek ah japchaat karumta.
I přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.
39 Jisu ah nopwang ano baat rumta, “Tume paatja lan?” “Tume huung lan? Noodek ah etek tah eka—emokjup boh ela!”
I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať děvečka, ale spí.
40 Miloong ah ih Jisu ah ngit et rumta, eno Jisu ih neng loong ah dokphan rum ano, heh nuh nyia heh wah nyia heliphante wajom, noodek jupthiinta nokmong adi nopwang rumta.
I posmívali se jemu. On pak vyhnav všecky, pojal otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.
41 Jisu ih noodek lak adi joh ano liita, “Talitha, Koum,” erah langla, “Minusah, saat uh Ngah ih baat hala!”
A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi. Což se vykládá: Děvečko, (toběť pravím, ) vstaň.
42 Erah damdam minusah ah toonchap ano laan khoom ruh eta. (Noodek ah asih paang nyi angta). Erah angta ah sok rum ano miloong ah rapne ih paatja rumta.
A hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.
43 Enoothong Jisu ih arah tiit ah o suh uh labaat theng ih baat rumta, “Heh suh phaksat thong jam koh an.’
A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.
