Maak 12
1 Eno Jisu ih tiitthaak loong ah baat lam ih li rumta: “Teewah di wasiit phek changte wah reh heh phek ni potiik phook loong ah ki ano, pa ih kookpaata, potiik jittheng haluung ah thoh ano bante tongtheng nok echoongwah ih hoon thiinta. Eno erah phek ah phekphoop phekte suh kothiin ano heh hahoh ni kata.
Začal pak vyprávět následující příběh: „Jeden člověk založil vinici. Obehnal ji plotem, postavil lis na víno a vystavěl hlídkovou věž. Potom vinici pronajal pachtýřům a sám odcestoval.
2 Potiik hu tok ah thok kohaano phekphoopte jiinni heh dah wasiit daap wanta, heh chotheng thaang ah suk suh ah.
Když přišla doba vinobraní, pověřil jednoho ze svých sluhů, aby od pachtýřů vybral podíl z úrody, který mu náležel.
3 Phekphoop phekte loong rah ih dah ah joh buh rum ano hahuung ngaak daapta.
Ale pachtýři sluhu ztloukli a vyhodili s prázdnou.
4 Erah lih adi changte wah ih dah wahoh we wang thukta; eno phekphoop phekte loong ih hekhoh adi buh rum ano heh rakri laandong ruh ih li wanrumta.
Majitel tam poslal jiného. Po něm začali házet kamení, těžce ho zranili na hlavě a vyhnali.
5 Erah lidi changte wah ah ih dah wahoh daap wanta, eno erah ah tek haat ih rumta, emamah ih wahoh uh ephoop tek haat rumta rukho ah bot et rumta rukho ah tek haat et rumta.
Poslal tam tedy dalšího a toho zabili. Tak majitel vinice postupně vyslal ještě několik svých lidí. Ke všem se chovali surově, některé ztloukli, jiné ubili.
6 Phek changte wah adi ewangthuk etheng ah heh mongnook sah ah luulu ba dak tongta. Hethoondi heh sah ah phekphoop phekte loong jiinni daap wanta. ‘Ngah ih jat et hang nga sah abah soongraang et rum ah,’ changte wah ih thunta.
Nakonec tam vypravil svého jediného milovaného syna. Domníval se, že před ním přece jen budou mít respekt.
7 Enoothong phekphoopte loong ah neng chamchi ni waan rumta, ‘Arah tang ah changte sah. Raahan tekbuh ih no heh nyamka ah seng doh toom ih hoon ah!’
Ale nájemci si řekli: ‚To je jediný dědic. Zabijme ho a vinice bude naše.‘
8 Eno heh sah ah joh rum ano tekbuh rum ano heh mang ah phaakkhuh ni haat rumta.
A tak se stalo. Syna zavraždili a tělo vyhodili z vinice ven.
9 “Erah ang abah phekphoopte loong ah changte wah ih tumjih et ah?” Jisu ih chengta. “Heh ah wangha no phekphoop phekte loong ah tekbuh ano wahoh suh lawe phek thuk ja.
Co si myslíte, že udělá ten majitel, až přijde? Spravedlivě je odsoudí k smrti a vinici pronajme jiným.
10 Sen ih Rangteele ni raangha amiimi ewet tam etan? ‘Nok hoonte ih jaakhoni jong taseeka ih chiik haatta jong ah loongtang nang ih ekapjih ese thoon jong ih hoonla.
Vzpomeňte si, že v Bibli je psáno: ‚Kámen, kterým stavitelé opovrhli, se nakonec stal kamenem nejdůležitějším – svorníkem klenby.
11 Erah Teesu ih hoonta; Tumthan epaatja theng sokjih ah!’”
Pán Bůh to tak učinil a my stojíme v údivu.‘“
12 Eno Jehudi mihak phokhoh loong ih heh jootkhak suh chung rumta, tumeah neng ih jat et rumta erah tiitthaak ah neng teewah di nyoot baatta. Enoothong mih luulu ang kano neng ah echo ih rum ano matsoon rumta.
Židovští vůdci pochopili, že ten příběh platil jim, že oni jsou těmi proradnými pachtýři. Rádi by byli Ježíše zatkli, ale báli se davu. Prozatím od toho museli upustit.
13 Mararah Pharisi nok hah nyia Hirod mina loong Jisu reeni heh jengthet matjoot suh daapkaat rumta.
Poslali však za ním několik farizejů a členů Herodovy strany, aby ho vyprovokovali k nějakému žalovatelnému výroku.
14 Jisu reeni thokrum ano cheng rumta, “Nyootte, seng ih jat et hi an ih ami tiit ju baat hu, mina ih thunha asuh lasootsaam thang ah. An ih mina ehin elong lathaam sok thang ih, Rangte ih ami tiit nyoot ha erah jun ju baat hu. Erah raang ih seng suh baat he, Roman luungwanglong asuh sokse kohi rah seng Hootthe ni eje tam tajeeka? Seng ih ekot tam takoke?”
„Mistře, “oslovili ho úlisně, „víme, že pravda je ti nade všechno; ať se to komu líbí či nelíbí, učíš pravdě tak, jak ji znáš od Boha. Řekni nám: máme platit Římu daně, nebo nemáme?“
15 Enoothong Jisu ih, nga matjoot suh cheng rum halang ih jat ano, ngaakbaat rumta, “Sen ih nga matjoot tumet suh thunhan? Ngunkholok ah piijah han, ngah ih sokthaak ang.”
Ježíš však nastraženou past prohlédl. „Co to na mě zkoušíte, podejte mi peníz!“
16 Neng ih ngunkholok esiit piikaat rumta, eno heh ih cheng rumta, “Arah othe okhoh ah nyia omen ah?” “Luungwanglong the akhoh,” et baat rumta.
Když mu ho podali, zeptal se: „Čí obraz a jméno je na té minci?“„Římského císaře, “řekli.
17 Eno Jisu ih baat rumta, “Ese eno bah Luungwanglong chojih ah Luungwanglong suh koh an, Rangte chojih ah Rangte suh koh an.” Eno Jisu suh rapne ih paatja rumta.
„Dávejte tedy císaři, co je císařovo, a co je Boží, dávejte Bohu.“Tak jim to zase nevyšlo.
18 Eno mararah Sadusi mina tek nawa tangaaksaatka liite loong ah ih, Jisu suh cheng karumta.
Potom přišli se záludnou otázkou příslušníci skupiny saducejů, kteří nevěřili ve vzkříšení z mrtvých.
19 Neng ih liita, “Nyootte, Moses ih seng suh Hootthe amet raangthiinta: ‘Jengthaak ih mih wasiit heh sah maangje di tek ano heh minuh ah thiinhaat abah, heh no damdoh we jen chosong eah, eno heh sah ah heh phoh etekte wah mikkhang ang ah.’
Řekli: „Mistře, v Mojžíšově zákoně je psáno: Zemře-li ženatý muž a nezanechá po sobě žádného dědice, jeho svobodný bratr je povinen oženit se s vdovou a zplodit bratrovi potomka.
20 Teewadi soophoh wasinet angta; phokhoh rah ih heh minuh ah kap ano, heh sah maangje di mattiita.
Povíme ti příběh: Bylo sedm bratrů. Nejstarší se oženil, brzo však zemřel a nenechal po sobě žádných dětí.
21 Eno miidamwah damdi we chosong ano, heh uh emamah ih heh sah maangje di we mattiita. Erah lilih wasiit taat we chosong, erah uh emamah heh sah maangje di we matti,
Druhý se oženil s vdovou, ale brzy zemřel bezdětný. Tak to stále pokračovalo, až zemřel i poslední. Nikdo z nich nezanechal dědice.
22 eno soophoh wasinet net: loongtang erah nuh ah damdi taat chosong leh neng sah laje thang ih matti rumta. Hethoon adi minuh ah thoon tiita.
Nakonec zemřela i ta žena.
23 Erah ang abah, tek nawa we ngaaksaat rum adoh, heh ah o minuh ang ah? Soophoh wasinet net ih kap thoidi ah.”
Naše otázka zní: Čí bude ta žena po vzkříšení? Vždyť ji mělo za manželku všech sedm.“
24 Jisu ih ngaakbaat rumta, “Mame mokbaang lan! Sen loong ih Rangteele nyia Rangte chaan aphaan lajat thoidi mokjeng lan!
Ježíš odpověděl: „Vaše chyba je v tom, že neznáte Bibli a nevěříte v Boží moc. Manželství je záležitostí pozemského života.
25 Maatok doh tek nawa ngaaksaat ah, erah tokdoh rangmong nawa Rangsah loong likhiik ih hoon ah, erah nah mina takah nookmuika.”
Až lidé vstanou z mrtvých, nebudou už mezi nimi tělesné svazky. Přetrvají jen svazky ducha.
26 Tek nawa ngaaksaat tiit ah: Moses ih raangthiinta leedap adi woma ni we luung damdi Rangte jengta ah taba japweh tan? Erah di Rangte ih Moses suh amet baatta. ‘Ngah Abraham Rangte, Esak Rangte nyi Jaakob Rangte.’
A o vzkříšení samotném vůbec nepochybujte. Cožpak jste nečetli o Mojžíšovi a hořícím keři? Jak se tam Bůh tehdy představil? ‚Já jsem Bůh Abrahámův, Bůh Izákův, Bůh Jákobův.‘Když o lidech zesnulých před mnoha staletími říká: ‚já JSEM jejich Bůh, ‘pak je jasné, že pro něj nikdy nepřestali existovat. Vidíte, jak jste vedle.“
27 Heh ah ethingte loong Rangte, tekchoote Rangte tah angka. Sen loong ah rapne ih moong jenglan!”
28 Hootthe nyootte wasiit ih neng daanmui rumta ah japchaatta. Jisu ih Sadusi loong suh ese lam ih ngaakbaat rum arah japchaat ano, cheng kata: “Marah jengdang ah loongtang nang ih elongthoon ih kapjih ah?”
Tyto rozhovory sledoval jeden z učitelů zákona. Zdálo se mu, že Ježíš odpovídá znamenitě. A tak mu předložil svůj problém: „Které přikázání je nejdůležitější?“
29 Jisu ih baatta ehanthoon ih kapjih ah arah, Ijirel mina loong chaat an! Teesu seng Rangte luulu ah juuba Teesu wah.
Ježíš nezaváhal: „První přikázání zní takto: Slyš Izraeli, Pak Bůh je jediný Pán.
30 Erah raang ih, senthung sentak, senchi senla, sen tah nawa ih Rangte ah nook an.
Miluj ho z celého srdce, celou bytostí a ze všech sil.
31 Erah lilih jengdang ehan kapjih ah arah: “Senkhuung sentok ah senteewah thanthan et minchan an. Erah nyi tokkhodi ehoh elong jengdang tajeeka.”
A to druhé: Miluj druhého člověka tak, jako miluješ sebe. Nejsou důležitější přikázání než tato.“
32 Eno Hootthe nyootte rah ih Jisu ah guuta, “Elang eh uh, Nyootte! Epun baat et hu Teesu heh luulu abah Rangte, heh tokkhodi ranghoh tajeeka eah.
„Mistře, tys dobře vystihl to podstatné, “musel uznat tazatel. „Bůh je jen jeden a kromě něho není jiného.
33 Erah raangtaan ih seng ih Rangte ah seng tenthun mongtham nawa nyia sengthung sengtak adoleh seng tah nawa ih seechoh theng; eno sengkhuung sengtok ah seng teewah thanthan ih seechoh theng. Jaat hoh liiamaan nyi ngunteh seng khosa suh Rangte suh kohi ah nang ih uh arah jengdang enyi ah kapjih.”
Milovat ho z celého srdce, celým rozumem a vší silou své vůle a druhé lidi milovat jako sebe – to je víc než všechny oběti zvířat na oltáři.“
34 Erah wah rah ih mongwah maakwah lam ih ngaakbaatta ah jat ano, Jisu ih heh suh baatta, “An bah Rangte Hasong nawa haloot tah angko.” Erah lidi o ih uh Jisu suh tumjih uh tanaan boot cheng rumta.
„Ty nejsi daleko od Božího království, “ocenil jeho postoj Ježíš. Pak už se ho nikdo neodvážil na nic zeptat.
35 Jisu ih Rangteenok ni nyootsoot rum adi, heh ih cheng rumta, “Hootthe nyootte loong ih Kristo ah Dewid sutoom ih mamet miibaat rum ah?
Později, když Ježíš učil v chrámu, položil otázku: „Z čeho náboženští učitelé usuzují, že Kristus musí být potomkem krále Davida?
36 Esa Chiiala ih Dewid suh jeng thukta: ‘Rangte ih nga Teesu suh baatta: Nga jaawah ko adoh tong uh an piiara loong ah ngah ih an lakhu nah maang thiinthiin ah.’
Vždyť sám David napsal, inspirován Duchem svatým: ‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti tvé nepřátele nepoložím k nohám.‘
37 Dewid ih heh teeteewah ih, ‘Teesu’ et liita; eno bah Kristo ah Dewid sutoom mamah mi ang ah?” Miloong ah ih Jisu tiit ah tenroon roon et banchaat rumta.
Když ho David nazývá svým Pánem, jak by tedy mohl být Davidovým synem?“Ježíš měl vždycky mnoho pozorných posluchačů.
38 Heh ih nyootsoot rumta adi baat rumta, “Hootthe nyootte loong dowa banban ih tong an, neng loong ah nyuh akhat eloot lootwah ih kap rum ano mih ih toom soomtu he ih pheehoon theng ni lengkhoom suh nook rumla,
Jednou je varoval: „Dejte si pozor na učitele, kteří se na veřejnosti procházejí v krásných šatech a čekají, že je lidé budou uctivě zdravit a klanět se jim.
39 Jehudi rangsoomnok ni tongtheng ese ban thiincho adoh tong suh nyia sadung theng ni tongtheng eseethoon adoh tong suh nook rumla.
Rádi si zajišťují přední sedadla v modlitebnách a čestná místa na hostinách.
40 Neng ih thaknuh loong ah nep mokwaan rum leh neng nok nawa looso et rumha, mih miksok di rang eloot lootwah ih soom rum ano rangsoomte likhiik et noisok rumha. Neng chamnaang theng rapne ethih thoon ang ah!”
Vyjídají vdovské domy tím, že si dávají platit za modlitby, které úmyslně protahují. Protože učí jiné a takhle se chovají, Bůh je potrestá tím přísněji.“
41 Jisu Rangsoomnok ni ngun lomthiin theng re adi tong ano miloong ih neng ngun sak rum arah ban sokta. Nyamte loong ah ih hantek hantek ih sak rumta;
Jednou si Ježíš sedl proti chrámové pokladně a pozoroval lidi. Mnozí bohatí tam vkládali značné částky peněz.
42 eno changthih thaknuh nusiit ah thok haano jaan ngun loonyi phaasiit nyi di to arah koh wan taha.
Přišla také jedna chudá vdova a do pokladny vhodila dvě drobné mince.
43 Eno Jisu ih heliphante loong ah lompoon ano baat rumta, “Ngah ih baat rumhala, arah changthih thaknuh ih ngun bangkhok adi sak ha rah wahoh ih sak ha nang ih ehan thoon ang ah.
Ježíš si zavolal své učedníky a řekl jim: „Poslyšte, ta chudá vdova vlastně dala víc než boháči.
44 Wahoh loong ih bah neng nyamka dowa hedak aba koha; eno arah changthih nuh rah ih bah heh laanyaang theng angta rah thoon koha.”
Ti dávali jen přebytky, bez kterých se snadno obejdou, ale ta žena dala všechno, co měla na živobytí.“
