Luk 5
1 Saasiit Jisu Genisaret juungsitum kaang ni chap adi miloong ah heh reeni Rangte tiit chaat suh tuutmui rumta.
Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podlé jezera Genezaretského.
2 Heh ih khoonkhuung enyi juungkaang ni chaakwah loong ih neng chaak saachot kaat pootdi hoomthiin arah japtupta.
I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali sítí.
3 Khoonkhuung esiit adi Jisu ah dung tongta—erah langla Simoon Khoonkhuung angta—eno heh suh amasah juungko nah hengtuut suh baatta. Jisu ah Khoonkhuung adi tong ano miloong asuh nyootsootta.
I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.
4 Heh ih jen thoon nyootsoot rum ano, Simoon suh baatta, “Khoonkhuung ah juungsitum echoong koh et tuut uno, an joonte loong damdoh nyah joot suh chaak ah ha an.”
A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení.
5 “Nyootte, “Simoon ih ngaakbaatta, “Seng ih pheetang taat haati takapke. Ang abah uh an ih li ubah, ngah ih eha et ang.”
I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru síť.
6 Neng ih chaak ah haata eno nyah loong ah hantek ih chaak laan ranpat ruh taantaan ih nyaanta.
A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, tak že se trhala síť jejich.
7 Erah raang ih neng ih khoonkhuung esiit dowa neng joonte ah neng lak khoh ih jap rum ano nyah loong ah roong joot thuk suh poon rumta. Neng wangrum taha adi nyah loong ah khoonkhuung nep luppat arah ih meeta.
I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, tak že se pohřižovaly.
8 Eno Simoon Pitar ih tumjih angta rah loong ah sok ano, Jisu ngathong ni heh lakuh di tong ano baatta, “Nga re nawa hengkhoom uh, Teesu! Ngah rangdah mina!”
To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.
9 Simoon nyia heh joonte loongtang rapne ih paatja rumta nyah loong hantek ih kap rum ano ah.
Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
10 Simoon joonte Jebidi sah Jeems nyia Joon, uh paatja ih nyuuta. Jisu ih Simoon suh liita, “Nakcho an; adowa ih bah sen ih mina joh an.”
A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi budeš loviti.
11 Neng ih Khoonkhuung ah juung saangkook ni hoomthiin rumta, jirep thiinhaat rum ano Jisu lini roong phankhoom rumta.
A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
12 Saasiit Jisu samthung esiit ni ang adi mih wasiit engam angta. Eno heh ih Jisu ah tup ano, heh lakuh di kotbon ano liita, “Chuupha, an ih thunhang bah, saatsiit weehang!”
I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.
13 Jisu ih heh lak ah janghaat ano taajota. “Ngah ih an deesiit suh thun ehala,” Heh ih liita. “De uh!” Erah damdam erah wah ah laan de ruh eta.
I vztáhl ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.
14 Jisu ih heh suh baatta, “O suh nak baat uh, erah nang ih bah romwah jiinnah phangla ih kah uno heh ih toomhuk sokje ho; eno ba mih ih de etu ih jat ho, Moses ih baatta jun ih an khosa ah koh et kaat uh.”
I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
15 Ang abah uh Jisu ruurang ah noongrep ni ehan han ih huk ruurang katta, eno miloong hantek heh jeng boichaat suh nyia neng khoisat de thuk suh lomthok rum taha.
Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.
16 Ang abah uh Jisu ah, hatik ni rangsoom dokkhoom kata.
On pak odcházel na pouště, a modlil se.
17 Saasiit Jisu ih nyoot rum adi, mararah Pharisi nyia Hootthe Nyootte loong erah di roongtongta Galili samthung nyia Judia nawa eno Jerusalem nawa ra rumha rah ah. Teesu chaan ah Jisu damdi mih khoisat deesiitjih eje angta.
I stalo se v jeden den, že on učil. A seděli také tu i farizeové a zákona učitelé, kteříž se byli sešli ze všech městeček Galilejských a Judských i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomna byla k uzdravování jich.
18 Mararah mina ih hiimuung juptheng ni thokpi rum taha, eno neng ih nokmong ni noppi leh Jisu ngathong adoh thiinwan suh taatthun rumta.
A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.
19 Mih hantek ang tungthoidi, nokmong nah noppi suh lam tachoh rumta. Erah raangtaan ih neng ih nok khoni piiwan rum ano poohoom rum ano, juptheng pan ih miloong laktung Jisu ngah thong adi datthiin rumta.
A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem u prostřed před Ježíše.
20 Jisu ih neng erathan tuungmaang rumta ah sok ano, heh ih mih asuh liita, “Nga joonwah, an rangdah loong ah biin anaan et halu.”
Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Člověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
21 Hootthe Nyootte nyi Pharisi loong ah neng mongmong ni phang huthun rumta, “Arah mih ah o angla Rangte kaanju tiit baat ha! Rangte luulu baalek ah mih rangdah jen biin anaante ah!”
Tedy počali přemyšlovati zákonníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, kterýž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
22 Jisu ih neng tenthun ah jat ano baat rumta, “Sen ih emah tumet suh thunhan?
Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl jim: Co přemyšlujete v srdcích svých?
23 ‘An rangdah ah biin anaan et taho,’ ih baat ah elaang nih ang ah, adoleh ‘Saat uno khoom uh’ ih baat ah elaang nih ang ah?
Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?
24 Ngah ih sen suh ejat etthuk rumha, erah ang abah ah, Mina Sah adi arah hah dowa mih rangdah jen biin anaan theng chaan eje eah.” Eno heh ih hiimuung wah asuh baatta, “Ngah ih baat hala, saat uh, an juptheng ah toonpi uno an nok nah wang uh!”
Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, řekl šlakem poraženému: Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.
25 Erah damdam erah mih ah neng ngathong ni toonchapta, heh juptheng ah toonpi ano, heh nok ni Rangte ah phoongpha ano wangta.
A hned vstav před nimi, vzal, na čemž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.
26 Neng ah loongtang rapne ih paatja rumta! Echo damdi neng ih Rangte rangphoong rumta, “Chiinyah tumthan epaatja jih seng ih japtup hi!”
I užasli se všickni, a velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Viděli jsme dnes divné věci.
27 Erah lidi, Jisu dokkhoom kah adi, sokse seete wah heh men ah Leewi, apit ni tong arah japtup kata. Jisu ih heh suh baatta, ‘Nga lih ah phanhang.”
A potom vyšel a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Poď za mnou.
28 Leewi ih jirep thiinhaat ano, heh lilih ih roong toonkhoomta.
A opustiv všecko, vstav, šel za ním.
29 Eno Leewi ih heh nok ni kamkam saroom ih hoon ano Jisu ah poonta, eno wen loongdung adi sokse seete loong nyi wenhoh loong hantek angta.
I učinil jemu hody veliké Léví v domě svém, a byl zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
30 Mararah Pharisi nyia Hootthe Nyootte loong ih Jisu liphante loong suh cheng rumta “Sen ih sokse seete nyia rangdah mina loong damdi mamet phaksah han?” Neng ih chengta.
Tedy reptali zákonníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?
31 Jisu ih ngaakbaat rumta, “Mih eseete ih Phonwah ah tajamka, khoisatte ih ba jam ah.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
32 Ngah ih jatwah loong ah elek toom ih rum ah ih tapoon ra rumrang, erah nang ih bah rangdah mina loong poon ra halang.”
Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
33 Mararah mih ih Jisu suh liita, “Joon liphante nyia Pharisi liphante loong ah uh samurangsoom etong rumla; enoothong an liphante loong ah ih jok phaksah ruh et rumha.”
A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?
34 Jisu ih ngaakbaatta, “Sen ih kuhoon sa doh jalakapte wah pandoh wen loong ah samuh ngaakdaap ah ih nih thunhan? Emah tah angka!
On pak řekl jim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
35 Enoothong kuhoonte warah neng re nawa toonsiit wan saakaan ah thok eha, eno erah doh ba neng samurangsoom tong ah.”
Přijdouť pak dnové, když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.
36 Jisu ih arah tiitthaak tiit nep wakbaatta: O eh uh samsong ena rah ehak nah loopphing suh tajopcheeka. Emah mok et abah, heh ih samsong ena rah jopche etjih ang ah, eno ena lep ah ehak samsong damdoh tajunka ang ah.
Pravil pak jim i podobenství. Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak to nové roztrhuje, a vetchému nepřipadá záplata z nového.
37 Erah damdoh o eh uh kham na ah siikhoop tiikook ehak nah tasakka, tumeah kham na rah ih tiikook ehak ah eraapphok etthuk ah, eno kham ah emat jan eah, eno tiikook ah thih ah.
A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.
38 Erah thatnang ih bah, kham na rah tiikook ena nah thiintheng!
Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
39 Erah damdi sen ih kham hak jok cho doh kham na ah tajam kan ang an. ‘Ehak ah seela,’ ih sen ih li an.
A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.
