Joon 5
1 Erah lih adi, Jisu Jerusalem ni kuwaang raangtaan ih wangta.
Potom byl svátek Židovský, i šel Ježíš do Jeruzaléma.
2 Jerusalem ni Saap Paakaawan reeni juutum esiit je ah erah di taapbulaang bangnga angta; Hebrew jengdi erah suh Bethjatha liiha.
Byl pak v Jeruzalémě rybník bravný, kterýž slove Židovsky Bethesda, patero přístřeší maje.
3 Erah taapbulaang khui adi khoisatte hantek jupthiin rumta erah di edook, ekoong, nyia huuimu nang angta.
Kdež leželo množství veliké neduživých, slepých, kulhavých, suchých, očekávajících hnutí vody.
4 Neng loong ah juutum lengphui ah bansok rumta, erah juutum ah Teesu rangsah ah kah ano ju ah kalengphui thukta, o mina tiimjaat khoisat ang abah uh erah juutum lengphui adi o jaakhoh temkata erah kadeeta.
Nebo anděl jistým časem sstupoval do rybníka, a kormoutil vodu. Protož kdož nejprvé sstoupil po tom zkormoucení vody, uzdraven býval, od kterékoli nemoci trápen byl.
5 Erah di mih wasiit rookjom pang asat sat arah angta.
I byl tu člověk jeden, kterýž osm a třidceti let nemocen byl.
6 Jisu ih erah di loongjupta mih ah japtup ano, sa hantek satla ngeh ih jat eta; erah thoidi chengta, [An de esuh enook nih ih lu?]
Toho uzřev Ježíš ležícího, a poznav, že jest již dávno nemocen, dí jemu: Chceš-li zdráv býti?
7 Khoisatte ah ih ngaakbaatta, [Chuupha, juutum ah lengphui adi nga datthiin kaatte o uh takajeeka; erah tokdi nopwang taatchung leh, jaakhoh wahoh kanop wang ah.]
Odpověděl mu ten nemocný: Pane, nemám člověka, kterýž by, když se zkormoutí voda, uvrhl mne do rybníka, ale když já jdu, jiný přede mnou sstupuje.
8 Jisu ih heh suh liita, [toonchap uh, an dam ah toonpi uno, khoom uh.]
Dí jemu Ježíš: Vstaň, vezmi lože své a choď.
9 Erah baat kano erah mih ah lakdamdam ih deeta; heh dam ah toonpi ano phang toonkhoomta. Erah sa ah Jehudi naangtongsa ja angta,
A hned zdráv jest učiněn člověk ten, a vzav lože své, i chodil. Byla pak sobota v ten den.
10 erah thoidi Jehudi ngoong awang loong ih khoisat deeta warah suh li rumta, [Chiinnyah Jehudi naangtongsa, erah raangtaan ih an dam toonpi ah seng hootthe jun ih tapunka.]
Tedy řekli Židé tomu uzdravenému: Sobota jest, nesluší tobě lože nositi.
11 Heh ih ngaakbaat rumta, [Nga khoisat deesiitte warah ih dam ah toonpi thuk hangno khoom thuk tahang.]
Odpověděl jim: Ten, kterýž mne uzdravil, onť mi řekl: Vezmi lože své a choď.
12 Neng ih chengta, [An suh emah re thukte ah o ah?]
I otázali se ho: Kdo jest ten člověk, kterýž tobě řekl: Vezmi lože své a choď?
13 Enoothong khoisat deeta warah ih Jisu ah o angta ah tajatta, erah di mih hantek angkano, Jisu ah erah dowa doksoon ih kata.
Ten pak uzdravený nevěděl, kdo by byl. Nebo Ježíš byl poodšel od zástupu shromážděného na tom místě.
14 Lini, Jisu ih erah mih ah Rangteenook ni japtup ano baatta, [Boichaat uh, amadi an khoisat ah de etu; erah raangtaan ih rangdajih lakah reetheng erah khodoh ethih phomok cham uh.]
Potom pak nalezl jej Ježíš v chrámě, a řekl jemu: Aj, zdráv jsi učiněn; nikoli víc nehřeš, aťby se něco horšího nepřihodilo.
15 Eno erah mih ah doksoon kah ano Jehudi ngoong awang loong asuh baatkaat rumta heh khoisat deesiitte ah Jisu angta ngeh ah.
Odšel ten člověk, a pověděl Židům, že by Ježíš byl ten, kterýž ho zdravého učinil.
16 Erah thoidi Jehudi naangtongsa di deesiit kano, Jehudi loong ah ih Jisu ah phang siikhaam rumta.
A protož protivili se Židé Ježíšovi, a hledali ho zabiti, že to učinil v sobotu.
17 Jisu ih ngaakbaat rumta, [Seng Wah ah saarookwet ih mokala, eno Ngah uh emamah ih mokah ang.]
Ježíš pak odpověděl jim: Otec můj až dosavad dělá, i jáť dělám.
18 Heh jengkhaap ah ih Jehudi ngoong awang loong ah heh tek haat suh ehanhan ih samthun thuk rumta; naangtongsa hootthe luulu lathet hoom, Rangte asuh seng Wah ngeh ih li ano Rangte ah heteewah thanthan ih samthunha.
Tedy Židé ještě víc proto hledali ho zamordovati, že by netoliko rušil sobotu, ale že Otce svého pravil býti Boha, rovného se čině Bohu.
19 Erah thoidi Jisu ih ngaakbaat rumta, [Ngah ih amiisak baat rumhala; Hesah ah heh thungthung ih tiim uh tami reeka; Hewah tiim mokala erah sok ano reela. Hewah tiim reela, Hesah uh erah re ah.
I odpověděl Ježíš a řekl jim: Amen, amen pravím vám: Nemůžeť Syn sám od sebe nic činiti, jediné což vidí, an Otec činí. Nebo cožkoli on činí, toť i Syn též podobně činí.
20 Tiimnge liidi Hewah ih Hesah ah rapne ih minchanha eno heh tiimjih mokala erah ah noisok ha. Arah nang ih elong mootkaatjih uh noisok ih ah, eno sen loong erah suh paatja e an.
Otec zajisté miluje Syna, a ukazuje mu všecko, což sám činí; a větší nad to ukáže jemu skutky, abyste vy se divili.
21 Hewah ih tek nawa ngaaksaat thuk ano roidong koha, erah likhiik ih Hesah ih uh o suh kotthung ah erah suh roidong koh ah.
Nebo jakož Otec křísí mrtvé a obživuje, tak i Syn, kteréž chce, obživuje.
22 Adoleh Hewah ih wasiit taan uh tadande ka. Hesah suh jen dande ih thuk ha,
Aniž zajisté Otec soudí koho, ale všecken soud dal Synu.
23 tiimnge liidi Hesah ah Hewah likhiik ih toom choomjoh rum ah ngeh ah. O ih Hesah lasoomtu ka heh daapkaatte Hewah rah uh tasoomtu ka.
Aby všickni ctili Syna, tak jakž Otce ctí. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, kterýž ho poslal.
24 [Ngah ih amiisak baat rumhala; o mina ih nga jeng boichaat ano nga daapkaatte ah hanpi ha erah mina taang ni lathoonka roidong ah je ah. Heh abah tadande ka ang ah, heh tek lam dowa roidong ko jen nopwang eta. (aiōnios g166)
Amen, amen pravím vám: Že kdož slovo mé slyší, a věří tomu, kterýž mne poslal, máť život věčný, a na soud nepřijde, ale přešelť jest z smrti do života. (aiōnios g166)
25 Ngah ih amiisak baat rumhala; saapoot ah thok e hala—jenthok ih taha—tekte loong ah ih Rangte Sah root japchaat adoh, boichaatte loong ah ih roidong choh ah.
Amen, amen pravím vám: Že přijde hodina, a nyníť jest, když mrtví uslyší hlas Syna Božího, a kteříž uslyší, živi budou.
26 Hewah heteteewah ah, roidong lampo angla likhiik, Hesah rah uh erah likhiikkhiik roidong lampo.
Nebo jakož Otec má život sám v sobě, tak dal i Synu, aby měl život v samém sobě.
27 Eno Hesah asuh mi dande esuh chaan aphaan ah koha, tiimnge liidi heh ah Mina Sah.
A dal jemu moc i soud činiti, nebo Syn člověka jest.
28 Arah suh nak paatja an; tekte loong ah ih heh root boichaat saapoot ah ethok ehala
Nedivtež se tomu; neboť přijde hodina, v kterouž všickni, kteříž v hrobích jsou, uslyší hlas jeho.
29 eno neng loong ah mangbeng nawa dokkhoom eha; oh jaase ih mokata erah loong ah ngaaksaat ano ething tong ah, eno o ethih mokata erabah ngaaksaat ih adoh dut haat ih ah.
A půjdou ti, kteříž dobré věci činili, na vzkříšení života, ale ti, kteříž zlé věci činili, na vzkříšení soudu.
30 [Nga chaan nawa ih ngah ih tiim uh tajen reekang; Rangte ih baat halang jun ih ba dande hang, erah raangtaan ih ngah ih dande hang ah epun ang ah, tiimnge liidi nga tenthun nawa ih tareekang, enoothong nga daapkaatte warah ih tiim thun ha erah mootkaatte.
Nemohuť já sám od sebe nic činiti. Jakžť slyším, takť soudím, a soud můj spravedlivý jest. Nebo nehledám vůle své, ale vůle toho, kterýž mne poslal, Otcovy.
31 [Mih suh nga teewah tiit ah mokbaat angbah, ngah ih marah baat hang erah elang ekah ngeh ih mih ih takapka ang ah.
Vydám-liť já svědectví sám o sobě, svědectví mé není pravé.
32 Enoothong nga tiit baatte wahoh eje, eno ngah ih jat ehang nga tiit marah heh ih baat ha erah amiisak tiit ah baat ha.
Jinýť jest, kterýž svědectví vydává o mně, a vím, že pravé jest svědectví, kteréž vydává o mně.
33 Sen ih Joon reeni heh jeng boichaat suh mih daap wantan, eno Joon ih ami tiit ah baatta.
Vy jste byli poslali k Janovi, a on svědectví vydal pravdě.
34 Ngah mina dowa haaki eje jaatjaat angtheng ngeh ih taliikang; arah jenglang abah sen khoh toompui an ngeh ih jenglang.
Ale jáť nepřijímám svědectví od člověka, než totoť pravím, abyste vy spaseni byli.
35 Joon ah weetook phaakjaaja ih lu arah likhiik, eno sen loong ah heh weephaak asuh pootsiit eroon etan.
Onť byl svíce hořící a svítící, vy pak chtěli jste se na čas poradovati v světle jeho.
36 Enoothong Joon ih haaki kotahan nang ih nga teeteewah ih haaki korumhala ah elong; ngah ih tiimjih mokalang, erah seng Wah ih mootkaat thuk halang, erah mokalang loong ah jun ih nga ah seng Wah ih kaatthuk halang ngeh ih jatthuk rumhala.
Ale já mám větší svědectví, než Janovo. Nebo skutkové, kteréž mi dal Otec, abych je vykonal, tiť skutkové, kteréž já činím, svědčí o mně, že mne Otec poslal.
37 Eno nga daapkaatte, seng Wah ih uh, nga teewah tiit ah ju jatthuk halan. Sen ih heh root uh maang taat chaatkan nyia hethe hekhoh uh maang thaak tupkan,
A kterýž mne poslal, Otec, onť svědectví vydal o mně, jehož jste vy hlasu nikdy neslyšeli, ani tváři jeho neviděli.
38 eno heh tiitkhaap uh sen ten ni tathiin kan, tiimnge liidi heh daapkaatte warah ah tahanpi kan.
A slova jeho nemáte v sobě zůstávajícího. Nebo kteréhož on poslal, tomu vy nevěříte.
39 Sen ih Rangteele ah wet ehan, sen ih mokthun han erah doh lathoonka roidong ah choh e ih ngeh ah. Eno Rangteele adi nga tiit baat ha! (aiōnios g166)
Ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně. (aiōnios g166)
40 Rah bah uh lathoonka roidong chosuh nga reeni wangsuh o uh tanook kan.
Ale nechcete přijíti ke mně, abyste život měli.
41 [Ngah ih mina ih phoongpha tajamkang.
Chvály od lidí nepřijímám.
42 Enoothong sen tiimjaat mina ah ngah ih jat ih rumhala, eno ngah ih jat ih rumhala sen ten ni Rangte minchan ah taje kan.
Ale poznal jsem vás, že milování Božího nemáte v sobě.
43 Seng Wah chaan ah kap angno ra halang, enoothong sen ih nga jeng ah tathang kan; erah thaknang eh, marah marah heh chaan nawa ih ra hala, erah jeng ah ba thang han.
Já jsem přišel ve jménu Otce svého, a nepřijímáte mne. Kdyby jiný přišel ve jménu svém, toho přijmete.
44 Sen ih sen jaachi ni phoongpha mui ah jamhan, enoothong Rangte taangnawa ra hala esiit luulu ah ih toom gu hang ngeh ih tasamthun kan; erah raangtaan ih sen ih mamah ma ih hanpi he?
Kterak vy můžete věřiti, chvály jedni od druhých hledajíce, poněvadž chvály, kteráž jest od samého Boha, nehledáte?
45 Nakmok thun an, seng Wah suh ngah ih sen tiit thetbaatte ngeh ah. Sen thetbaatte abah, sen ih tuumaang han, Moses ah ba ang ah.
Nedomnívejte se, bychť já na vás žalovati měl před Otcem. Jestiť, kdo by žaloval na vás, Mojžíš, v němž vy naději máte.
46 Sen ih Moses ah amiisak ih hanpi tanbah, sen ih ngah uh hanpi etheng ang tahe, tiimnge liidi Moses ih nga tiit ah raangta.
Nebo kdybyste věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně; neb on o mně psal.
47 Enoothong heh ih tiim raangta erah lahanpi phiino, Ngah ih liihang ah batang ah mamah ma ih hanpi an?]
Ale poněvadž jeho písmům nevěříte, i kterak slovům mým uvěříte?
