Matthew 22
1 Jisu jowab dise aru taikhan ke dristanto pora kotha korise, eneka koi kene,
Ježíš jim vyprávěl další příběh:
2 “Sorgo laga rajyo eneka ase jineka ekjon raja pora tai chokra laga shadi nimite kha luwa khan taiyar korise.
„Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna.
3 Raja pora nokorkhan ke pathaikena shadi te mata manu khan ke bisari bole dise, kintu kunbi ahibole mon thaka nai.
Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání.
4 Aru bhi raja pora tai laga dusra nokorkhan ke eneka koi kene pathaise, ‘Jai kene shadi te mata manu khan ke kobi, “Sabi, Ami pora kha luwa bonai kene ase. Moi laga bhal guru aru mosto saguli khan ke morai dise, aru sob to taiyar hoi kene ase. Shadi laga kha luwa kori bole ahibi.’”
Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘
5 Kintu taikhan mon diya nai aru jai jaise, kunba kheti kori bole, aru kunba nijor dukan te jai jaise.
Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili.
6 Aru kunba to raja laga nokorkhan ke dhori loise, aru sorom dibole laga kaam korise, aru morai dise.
7 Raja bisi khong uthise, aru tai laga sipahi khan ke pathaise aru tai laga nokor ke morai diya manu khan ke morai dise aru taikhan laga sheher ke julai dise.
To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.
8 Etu pichete tai laga nokorkhan ke koise, ‘Shadi laga kha luwa taiyar hoise, kintu jun manu khan ke matise, taikhan shadi te ahibole thik nohoi.
Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni.
9 Etu nimite rasta khan te jabi aru tumikhan junke lok pai taikhan sobke shadi laga bhat khabole mati bhi.’
Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘
10 Etu pichete raja laga nokorkhan rasta khan te jaise aru jiman bhal aru biya manu khan ke lok paise, taikhan sobke joma kori kene anise, aru shadi laga ghor te manu khan pora bhorta hoise.
Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila.
11 Kintu jitia raja ahikena manu khan ke saise, tai ekjon manu ke shadi laga kapra napindi kene thaka dikhise.
Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv.
12 Aru raja pora taike koise, ‘Sathi, tumi shadi laga kapra napindi kene kineka yate ahise?’ Kintu etu manu eku bhi kobole para nai.
Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘On mlčel.
13 Etu pichete raja pora tai laga nokorkhan ke koise, ‘Etu manu laga theng aru hath bandhi bhi, aru andhera jagate phelai dibi, juntu jagate tai khali kandi thakibo aru daat kamuri thakibo.’
Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení.
14 Bisi manu khan ke mati sele, kintu khali kunba khan ke he basi loise.”
Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘“
15 Etu pichete kunba Pharisee khan jaise aru Jisu ke Tai nijor laga kotha pora phasai dibole taikhan kotha kori thakise.
Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě.
16 Etu pichete taikhan laga chela aru Herod laga manu khan ke milai kene Jisu logote pathaise. Taikhan koise, “Shika manu, amikhan jane Apuni to hosa ase, aru Apuni Isor laga hosa rasta pora sikhai diye. Kun laga kotha bhi apuni hisab nakore, kele koile Apuni to manu laga chehera nasai.
Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení.
17 Tinehoile amikhan ke kobi, Apuni ki bhabe? Caesar ke poisa diya to thik niyom ase na nai?”
Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“
18 Kintu Jisu taikhan laga biya chal jani jaise aru koise, “Tumi kopoti khan kele Moike porikha kori ase?
Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami?
19 Amike kar diya laga chandi poisa to dikha bhi.” Etu pichete taikhan ekta chandi poisa anikena Jisu ke dise.
Ukažte mi minci!“Oni mu podali denár.
20 Jisu taikhan ke dikhai kene koise, “Etu kun laga noksa aru naam ase?”
„Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“
21 Taikhan Jisu ke koise, “Caesar laga.” Etu pichete Jisu taikhan ke koise, “Tinehoile ki to Caesar laga ase etu taike dibi, aru ki to Isor laga ase eitu khan Isor ke dibi.”
„Císaře, “odpověděli. On jim na to řekl: „Co je tedy císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“
22 Jitia taikhan etu hunise, taikhan asurit hoise. Etu pichete taikhan Jisu ke chari kene jaise.
Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
23 Eke dinte kunba Sadducee khan, jun khan punoruthan te biswas nakore, taikhan Jisu usorte ahise. Taikhan Jisu ke eneka hudise,
Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh:
24 “Shika manu, Moses pora koise, ‘Jodi kunba manu bacha nathaki kene mori jai, tai laga bhai to tai laga maiki ke shadi koribo lage aru tai laga kokai nimite bacha jonom dibo lage.’
„Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno.
25 Etiya, taikhan majote satta bhai kokai khan thakise. Poila, dangor kokai shadi korise aru mori jaise. Bacha nathaka karone, etu maiki ke mora manu laga dusra bhai nimite rakhidise.
U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra.
26 Etu pichete dusra bhai bhi eneka he korise, aru dusra bhai bhi, eneka kori kene pura sat-ta bhai koikai shadi korise.
Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů.
27 Sob bhai kokai khan morija pichete, utu maiki bhi mori jai.
Poslední ze všech zemřela i ta žena.
28 Etiya, mori kene jinda huwa dinte, sat-ta bhai kokai majote, tai kun laga maiki hobo? Kilekoile taikhan sob etu maiki ke shadi kori sele.”
Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“
29 Kintu Jisu taikhan ke jowab dikene koise, “Tumikhan golti ase, kelemane tumikhan shastro najane aru Isor laga hokti bhi najane.
Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc.
30 Kilekoile mori kene jinda huwa manu khan shadi nakore aru shadi nimite nadiye. Hoilebi, taikhan duth khan nisena sorgote thake.
Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu.
31 Kintu, mori kene jee utha laga kotha to, tumikhan Isor laga kotha koi diya te pura nai naki, eneka koi kene thaka,
A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe?
32 ‘Moi Abraham, Isaac, aru Jacob laga Isor ase?’ Isor to mora manu khan laga Isor nohoi, kintu jinda manu khan laga Isor ase.”
Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“
33 Jitia joma hoi kene thaka manu khan Jisu laga sikhai diya kotha hunise, taikhan asurit hoise.
Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
34 Kintu jitia Pharisee khan Jisu pora Sadducee khan laga mukh chup kori diya hunise, taikhan eke logote mili kene joma hoise.
Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje.
35 Taikhan majote, ekjon ukil, Jisu ke porikha kori bole ekta kotha hudise-
Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
36 “Shika manu, sob niyom laga majote, kuntu niyom he sob pora dangor ase?”
„Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“
37 Jisu koise, “‘Tumi laga Isor ke pura mon pora, aru pura atma, aru pura bhabona pora morom koribi.’
Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘
38 Etu he sob pora dangor aru poila niyom ase.
To je první a nejdůležitější přikázání.
39 Aru dusra niyom to eneka ase- ‘Nijorke morom kora nisena tumi laga ghor usor manu khan ke bhi morom koribi.’
Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
40 Jiman niyom aru bhabobadi khan laga kotha khan ase, etu duita niyom uporte khara ase.”
Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
41 Etiya, jitia Pharisee khan sob joma hoi kene thaka somoite, Jisu taikhan ke ekta kotha hudise.
Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal:
42 Tai koise, “Tumikhan Khrista ke ki bhabe? Tai kun laga Putro ase?” Taikhan koise, “David laga Putro.”
„Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“Odpověděli: „Davidův.“
43 Jisu taikhan ke koise, “Tinehoile kineka kori kene David to atma te Taike probhu koi kene mate, eneka koi kene,
On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
44 ‘Isor pora moi laga Probhu ke koise, “Moi laga dyna hathte bohibi, Jitia tak Moi tumi laga dushman khan ke tumi laga theng nichete na ane’”?
‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.‘
45 Jodi David pora Khrista ke ‘Probhu’ matise, tinehoile kineka Tai David laga chokra hobo?”
Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“
46 Kun bhi Jisu ke ekta jowab bhi dibole para nai, aru utu din pora kun bhi Taike ekta kotha bhi nahuda hoise.
Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.
