स्तोत्रसंहिता 104
1 १ हे माझ्या जिवा, परमेश्वराचा धन्यवाद कर. हे परमेश्वरा, माझ्या देवा, तू अत्यंत थोर आहेस; तू तेजस्विता आणि गौरव पांघरले आहेस.
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
3 ३ तू आपल्या खोल्यांच्या तुळ्या जलांमध्ये ठेवतो; तू मेघांना आपले रथ करतोस; तू वाऱ्यांच्या पंखावर चालतोस.
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
(Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
9 ९ तू त्यांना घालून दिलेल्या मर्यादा त्यांना ओलांडता येत नाही; ते पृथ्वीला पुन्हा झाकून टाकणार नाहीत.
Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
13 १३ तो आपल्या वरच्या खोल्यातून पर्वतावर पाण्याचा वर्षाव करतो. पृथ्वी त्याच्या श्रमाच्या फळाने भरली आहे.
Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
14 १४ तो गुरांढोरासाठी गवत उगवतो, आणि मनुष्यांसाठी वनस्पतीची लागवड करतो; यासाठी की, मनुष्याने जमिनितून अन्न उत्पन्न करावे.
Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
15 १५ तो मनुष्यास आनंदित करणारा द्राक्षरस, त्याचा चेहरा चमकविणारे तेल, आणि त्याचे जीवन जिवंत ठेवणारे अन्नही त्याने उत्पन्न करावी.
A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
24 २४ हे परमेश्वरा, तुझी कृत्ये किती अधिक आणि किती विविध प्रकारची आहेत! ती सर्व तुझ्या ज्ञानाने केली आहेत; पृथ्वी तुझ्या समृद्धीने भरली आहे.
Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
26 २६ तेथे त्यामध्ये जहाजे प्रवास करतात आणि त्यामध्ये खेळण्यासाठी जो लिव्याथान तू निर्माण केला तोही तेथे आहे.
Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
28 २८ जेव्हा तू त्यांना देतोस, ते जमा करतात; जेव्हा तू आपला हात उघडतोस तेव्हा त्यांची उत्तम पदार्थांनी तृप्ती होते.
Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
29 २९ जेव्हा तू आपले तोंड लपवतोस तेव्हा ते व्याकुळ होतात; जर तू त्यांचा श्वास काढून घेतला, तर ते मरतात आणि परत मातीस मिळतात.
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
33 ३३ मी माझ्या आयुष्यभर परमेश्वरास गाणे गाईन. जोपर्यंत मी जिवंत आहे तोपर्यंत माझ्या देवाचे मी गुणगान करीन.
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
35 ३५ पृथ्वीवरून पापी नष्ट होवोत, आणि दुष्ट आणखी न उरोत. हे माझ्या जिवा परमेश्वराचा धन्यवाद कर. परमेश्वराची स्तुती करा.
Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
