< Hakaraia 2 >

1 I maranga ake ano oku kanohi, i titiro, na ko tetahi tangata, he aho ruri i tona ringa.
Opět pozdvihl jsem očí svých, a uzřel jsem, a aj muž, v jehož ruce byla šnůra míry.
2 Na ka mea ahau, E haere ana koe ki hea? A ka mea ia ki ahau, Ki te whanganga i Hiruharama, kia kitea ai he aha tona whanui, he aha tona roa.
I řekl jsem: Kam jdeš? I řekl mi: Měřiti Jeruzaléma, abych viděl, jak veliká širokost jeho, a jak veliká dlouhost jeho.
3 Na ka haere te anahera i korero ra ki ahau, a ka puta ano tetahi anahera ki te whakatau i a ia,
A aj, když anděl ten, kterýž mluvil se mnou, vycházel, jiný anděl vycházel jemu vstříc.
4 A ka mea atu ki a ia, E oma, korero atu ki te taitama nei, ki atu, Ka nohoia a Hiurharama, ka rite ki nga pa taiepakore, i te tini hoki o te tangata, o nga kararehe i roto:
A řekl jemu: Běž, mluv k mládenci tomu, řka: Po vsech bydliti budou Jeruzalémští, pro množství lidu a dobytka u prostřed něho.
5 No te mea ko ahau, ko Ihowa, hei taiepa ahi ahau ki a ia a tawhio noa, a ko ahau hei kororia i roto i a ia.
A já budu, praví Hospodin, jeho zdí ohnivou vůkol, a slávou budu u prostřed něho.
6 Ho ho! rere mai i te whenua o te raki, e ai ta Ihowa; kua whakamararatia atu hoki koutou e ahau me te mea ko nga hau e wha o te rangi, e ai ta Ihowa.
Nuže, nuže, utectež již z země půlnoční, praví Hospodin, poněvadž se čtyř stran světa volný průchod učinil jsem vám, praví Hospodin.
7 E Hiona, kawhaki i a koe, e koe e noho mai na i te tamahine a Papurona.
Nuže, Sione, kterýž přebýváš u dcery Babylonské, vydobuď se.
8 Ko te kupu hoki tenei a Ihowa o nga mano; No muri i te kororia kua unga ahau e ia ki nga tauiwi nana na koutou i pahua; ko te tangata hoki e pa ana ki a koutou, e pa ana ki te whatupango o tona kanohi.
Nebo takto praví Hospodin zástupů: Po slávě poslal mne proti národům těm, kteříž zloupili vás; nebo kdož se dotýká vás, dotýká se zřítelnice oka mého.
9 Na, tenei ka ruru toku ringa ki a ratou, a hei taonga parau ratou ma a ratou pononga; a ka mohio koutou na Ihowa o nga mano ahau i unga mai.
Nebo aj, já zdvihnu ruku svou proti nim, a budou loupež služebníkům svým, i zvíte, že Hospodin zástupů poslal mne.
10 Waiata, kia koa, e te tamahine a Hiona: no te mea na, kei te haere atu ahau, a ka noho ahau i roto i a koe, e ai ta Ihowa.
Prozpěvuj a vesel se, dcero Sionská; nebo aj, já přijdu a budu bydliti u prostřed tebe, praví Hospodin.
11 A he maha nga iwi e whakauru i a ratou ki a Ihowa i taua ra, a ko ratou hei iwi maku: a ka noho ahau i roto i a koe, a ka mohio koe na Ihowa o nga mano ahau i unga mai ki a koe.
I připojí se národové mnozí k Hospodinu v ten den, a budou mým lidem, a budu bydliti u prostřed tebe, i zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k tobě.
12 A ka riro i a Ihowa a Hura hei wahi tupu mana i te whenua tapu, tera ano hoki ia ka whiriwhiri Hiruharama.
Tehdy dědičně ujme Hospodin Judu, díl svůj, v zemi svaté, a vyvolí zase Jeruzalém.
13 Whakarongoa, e nga kikokiko katoa, i te aroaro o Ihowa: kua whakaohokia mai hoki ia i tona kainga tapu.
Umlkniž všeliké tělo před oblíčejem Hospodinovým, neboť procítí z příbytku svatosti své.

< Hakaraia 2 >