Matiu 22
1 A ka oho ake a Ihu, ka korero kupu whakarite ano ki a ratou, ka mea,
Ježíš jim vyprávěl další příběh:
2 Ka rite te rangatiratanga o te rangi ki tetahi kingi, i whakatakoto marena mo tana tama,
„Když Bůh nabízí účast ve svém království, je jako král, který připravil velkou hostinu při svatbě svého syna.
3 A tonoa ana ana pononga, hei karanga i te hunga i korerotia ki te marena: heoi kihai ratou i pai ki te haere.
Pozvaných bylo mnoho, ale když pro ně přišli královi poslové, odmítli pozvání.
4 Ka tono ano ia i era atu pononga, ka mea, Mea atu ki te hunga i korerotia, Na kua rite taku hakari; kua oti aku puru, aku mea momona te patu, a kua rite katoa nga mea: haere mai ki te marena.
Král k nim poslal ještě jednou se vzkazem: ‚Je pro vás připravena bohatá hostina, přijďte!‘
5 Otira i paopaongia e ratou, haere ana ko tetahi ki tana mara, ko tetahi ki tana hokohoko.
Ale pozvaní to vůbec nebrali vážně. Jeden šel za prací na své pole, jiný za obchodem, někteří se dokonce králových poslů zmocnili, ztýrali je a několik jich zabili.
6 Na hopukina ana ana pononga e nga mea i mahue, tukinotia ana ratou, a whakamatea iho.
7 Otiia i riri te kingi: a tonoa atu ana ana taua, whakangaromia ana taua hunga kohuru, tahuna iho to ratou pa.
To krále popudilo, poslal vojsko, dal ty ukrutníky pobít a město vypálit.
8 Katahi ia ka mea ki ana pononga, E rite ana te marena, ko te hunga ia i karangatia kihai i pai.
Potom řekl svým poslům: ‚Hostina je připravena, ale svatební hosté jí nebyli hodni.
9 Na haere koutou ki nga pekanga o nga ara, a tonoa mai ki te marena te hunga katoa e kite ai koutou.
Jděte na rozcestí a pozvěte na svatbu každého, koho potkáte.‘
10 Na ka haere aua pononga ki nga ara, a huihuia katoatia ana te hunga i kitea e ratou, ana pai, ana kino: na kiki ana te marena i nga manuhiri.
Poslové tedy šli a přivedli všechny, které našli, ubohé i slušné, takže svatební síň se zaplnila.
11 Otiia, no te tapokoranga, o te kingi kia kite i nga manuhiri, ka kitea e ia i reira he tangata kahore nei ona kakahu marena:
Když vstoupil král, aby hosty přivítal, uviděl jednoho, který nepřijal svatební oděv.
12 A ka mea ki a ia, E hoa, he aha koe i tomo mai ai ki konei kahore nei ou kahu marena? Heoi kihai ia i kuihi.
Řekl mu: ‚Člověče, jak jsi se odvážil vejít bez svatebních šatů?‘On mlčel.
13 Na ka mea te kingi ki nga kaimahi, Herea ona ringa, ona waewae, kawea atu, maka ki te pouri i waho rawa; ko te wahi tera o te tangi, o te tetea o nga niho.
Král pak rozkázal sluhům: ‚Svažte ho a vyhoďte ven do tmy, kde bude jen nářek a utrpení.
14 He tokomaha hoki e karangatia, he ruarua ia e whiriwhiria.
Mnoho je pozvaných, ale těch, kteří skutečně vejdou, je málo.‘“
15 Me i reira ka haere nga Parihi, ka runanga ki te pehea e mau ai tetahi kupu ana.
Farizejové se sešli, aby se domluvili na taktice, jak Ježíše chytit do léčky. Chtěli ho vyprovokovat k slovům, kterých by pak mohli použít k obžalobě.
16 A ka tonoa ki a ia a ratou akonga me nga tangata piri ki a Herora, hei mea, E te Kaiwhakaako, e matau ana matou he pono koe, e whakaako ana koe i te ara a te Atua i runga i te pono, e kore ano ta te tangata e whakaaroa e koe: e kore nei hoki koe e titiro ki te kanohi tangata.
Poslali k němu své žáky spolu s Herodovými stoupenci a ti řekli: „Mistře, víme, že jsi čestný a že pravdivě učíš cestě k Bohu, bez ohledu na to, jaké kdo má postavení.
17 Tena, korerotia ki a matou, E pehea ana tou whakaaro? He mea tika ranei te hoatu takoha ki a Hiha, kahore ranei?
Řekni nám: Je správné odvádět římské vládě daň?“
18 Otiia i mohio a Ihu ki to ratou whakaaro kino, a ka mea, He aha ta koutou e whakamatautau na i ahau, e te hunga tinihanga?
Ježíš však prohlédl jejich zlý úmysl. „Vy pokrytci!“zvolal. „Proč se mne snažíte nachytat takovými otázkami?
19 Tena koa, kia kite ahau i te moni takoha. A mauria mai ana e ratou ki a ia he pene.
Ukažte mi minci!“Oni mu podali denár.
20 Na ka mea ia ki a ratou, No wai tenei ahua me te tuhituhinga?
„Čí obraz a jméno je na něm vyraženo?“
21 Ka mea ratou ki a ia, No Hiha. Katahi ia ka mea ki a ratou, Hoatu ki a Hiha nga mea a Hiha; ki te Atua ano nga mea a te Atua.
„Císaře, “odpověděli. On jim na to řekl: „Co je tedy císařovo, dávejte císaři, a co je Boží, dávejte Bohu.“
22 Ka rongo ratou, ka miharo: a mahue ake ia i a ratou, a haere ana ratou.
Zaskočeni tou odpovědí, odešli.
23 I taua ra ka haere mai ki a ia nga Haruki, e mea nei kahore he aranga, ka ui ki a ia,
Také za ním přišli saducejové, kteří tvrdí, že vzkříšení z mrtvých je nemožné. Předložili mu nepravděpodobný příběh:
24 Ka mea, E te Kaiwhakaako, i mea a Mohi, Ki te mate te tangata, a kahore ana tamariki, ma tona teina e marena tana wahine, e whakatupu ake he uri mo tona tuakana.
„Mistře, v Mojžíšově zákoně čteme, že svobodný švagr je povinen vzít si bezdětnou vdovu po svém bratru, aby v dětech zachoval bratrovo jméno.
25 Na tokowhitu tetahi whanau i a matou, he tuakana, he teina: te marenatanga o te tuatahi, ka mate, a hore ona uri, waiho iho tana wahine ma tona teina.
U nás se vyskytl tento případ: Bylo sedm bratrů. První z nich se oženil a potom jako bezdětný zemřel, takže jeho žena se stala manželkou druhého bratra.
26 Me te tuarua ano, me te tuatoru, puta noa i te tuawhitu.
Tento bratr také zemřel bez dětí, a tak se opakovalo u druhého, třetího – a nakonec u všech sedmi bratrů.
27 A, muri iho i a ratou katoa, ka mate te wahine.
Poslední ze všech zemřela i ta žena.
28 Na, i te aranga, ma wai o te tokowhitu te wahine? i a ratou katoa nei hoki ia.
Kterému z těch bratrů bude patřit po vzkříšení? Byla přece manželkou všech sedmi!“
29 Na ka whakahoki a Ihu, ka mea ki a ratou, E he ana koutou, te mohio ki nga karaipiture, ki te kaha ano o te Atua.
Ježíš odpověděl: „Mluvíte nesmysly, protože neznáte ani Písmo ani Boží moc.
30 I te aranga hoki e kore ratou e marena, e kore ano e hoatu kia marenatia, engari ka rite ki nga anahera a te Atua i te rangi.
Po vzkříšení zaniknou tělesné vztahy. Lidé nebudou žít v manželství, ale budou tvořit Boží rodinu.
31 Na, ko te aranga o te hunga mate, kahore ano koutou i kite i ta te Atua i korero ai ki a koutou, i mea ai,
A pokud jde o vzkříšení z mrtvých, pak čtěte pozorně Písmo. Jak nazývá Bůh sám sebe?
32 Ko ahau te Atua o Aperahama, te Atua o Ihaka, te Atua o Hakopa? ehara te Atua i te Atua no te hunga mate, engari no te hunga ora.
Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův. On není Bohem mrtvých, ale živých.“
33 A, no ka rongo te mano, ka miharo ki tana ako.
Tyto Ježíšovy odpovědi udělaly na lidi hluboký dojem.
34 No te rongonga ia o nga Parihi, kua kapi i a ia te mangai o nga Haruki, ka whakamine tahi ratou.
Farizejové se doslechli, jak Ježíš umlčel saduceje.
35 Na ka ui tetahi o ratou, he kaiako i te ture, ka whakamatautau i a ia, ka mea,
Pověřili jednoho ze svých vykladačů Písma, aby ho vyzkoušel:
36 E te Kaiwhakaako, ko tehea te kupu nui o te ture?
„Mistře, které přikázání je v zákoně nejvýznamnější?“
37 Ka mea a Ihu ki a ia, Kia whakapaua tou ngakau, tou wairua, tou hinengaro, ki te aroha ki te Ariki, ki tou Atua.
Ježíš mu odpověděl: „ ‚Miluj Pána, svého Boha, celým srdcem, duší i myslí.‘
38 Ko te tuatahi tenei, ko te kupu nui.
To je první a nejdůležitější přikázání.
39 He rite ano te tuarua ki tenei, Kia aroha koe ki tou hoa tata, ano ko koe.
Druhé v pořadí důležitosti je toto: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘
40 Kei runga i enei kupu e rua e iri ana te ture me nga poropiti.
Na těch dvou přikázáních stojí celý Mojžíšův zákon a odkaz proroků.“
41 A, i nga Parihi e noho huihui ana, ka ui a Ihu ki a ratou,
Potom Ježíš, obklopen farizeji, se jich zeptal:
42 Ka mea, He pehea o koutou whakaaro ki a te Karaiti? Na wai ia tama? Ka mea ratou ki a ia, Na Rawiri.
„Co si myslíte o Kristu? Čí je to syn?“Odpověděli: „Davidův.“
43 Ka mea ia ki a ratou, He aha ra a Rawiri, i a ia e nohoia ana e te Wairua, i karanga ai i a ia he Ariki? i mea hoki ia,
On na to řekl: „Jak by mohl David svého vlastního potomka nazývat Pánem? Vždyť o něm z podnětu Ducha svatého píše v žalmu:
44 I mea te Ariki ki toku Ariki, hei toku matau koe noho ai, kia meinga ra ano e ahau ou hoariri hei turanga waewae mou.
‚Bůh řekl mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud ti nepodložím tvé nepřátele k nohám.‘
45 Na, ka kiia nei ia e Rawiri he Ariki, he pehea i tama ai ki a ia?
Jestliže ho tedy David nazývá svým Pánem, jak může být jeho synem?“
46 A hore he tangata i ahei te whakahoki kupu ki a ia, kihai rawa ano tetahi i maia ki te ui ki a ia i taua ra iho ano.
Na to nikdo nedovedl odpovědět a už se mu neodvážili klást další otázky.
