Ruka 19
1 A ka tomo ia, a tika ana ra waenganui o Heriko,
Potom Ježíš vešel do Jericha.
2 Na ko tetahi tangata, ko Hakiaha te ingoa i huaina ai, he rangatira pupirikana, he tangata taonga ano:
Žil tam vrchní výběrčí daní Zacheus, velký boháč.
3 I whai ia kia kite i a Ihu he pehea ranei ia: heoi kihai i taea ia i te mano, he tangata poto hoki.
Chtěl za každou cenu vidět Ježíše, ale protože sám byl malé postavy a okolo Ježíše se tísnily davy lidí,
4 Na ka oma ia ki mua, a kake ana ki tetahi hokamora, kia kite i a ia: meake hoki ia tika ra reira.
předběhl průvod a vylezl na strom; odtamtud ho vyhlížel.
5 A, no ka tae a Ihu ki taua wahi, ka titiro ake, ka mea ki a ia, E Hakiaha, kia hohoro te heke iho; me noho hoki ahau ki tou whare aianei.
Když Ježíš došel až k tomu místu, podíval se vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, chci dnes být tvým hostem.“
6 A hohoro tonu tona heke iho, a ka koa ki a ia hei manuhiri mana.
Zacheus slezl, jak nejrychleji uměl a plný radosti si odváděl Ježíše domů.
7 A, i to ratou kitenga, ka amuamu katoa, ka mea, Kua riro ia ki te tangata hara noho ai.
Lidé se posmívali: „Jde na návštěvu k takovému hříšníkovi!“
8 Na ka tu a Hakiaha, ka mea ki te Ariki, E te Ariki, na e hoatu ana e ahau te hawhe o aku taonga ki te hunga rawakore; a, ki te mea kua riro he mai i ahau te mea a tetahi, ka takiwhatia e ahau taku utu.
Tu se Zacheus zastavil a obrátil na Ježíše: „Pane, polovinu svého majetku rozdám chudým a koho jsem okradl, tomu to čtyřnásobně vynahradím.“
9 Na ko te meatanga a Ihu ki a ia, Nonaianei te ora i tae mai ai ki tenei whare, he tama nei hoki ia na Aperahama.
Nato Ježíš řekl: „Dnes se pro tohoto muže a jeho rodinu všechno mění. Teď plným právem patří k Božímu lidu.
10 I haere mai hoki te Tama a te tangata ki te rapu, ki te whakaora i te mea i ngaro.
Přišel jsem hledat a zachránit právě ty ztracené.“
11 A, i a ratou e whakarongo ana ki enei mea, ka korerotia ano e ia tetahi kupu whakarite, no te mea e tata ana ia ki Hiruharama, e mea ana hoki ratou, ko taua wa pu ano whakakitea ai te rangatiratanga o te Atua.
Tyto události a to, že měl Ježíš namířeno do Jeruzaléma, vedlo lidi k domněnce, že se nyní ujme své vlády.
12 Na reira ia ka mea, I haere tetahi rangatira nui ki tetahi whenua mamao, kia riro mai i a ia tetahi rangatiratanga, ka hoki mai ai.
Jak to doopravdy bude, jim Ježíš naznačil následujícím vyprávěním: „Jeden vznešený muž odešel daleko za hranice své vlasti, aby se tam dal korunovat a vrátil se zpět jako král.
13 Kotahi tekau ana pononga i karangatia e ia, kotahi tekau nga pauna i hoatu e ia ki a ratou, ka mea ki a ratou, Mahia enei, kia hoki mai ra ano ahau.
Předtím si však zavolal svých deset úředníků, dal každému z nich určitý obnos a řekl: ‚Nenechte je ležet ladem a snažte se jimi něco získat.‘
14 Otira i kino tona iwi ki a ia, ka tono karere i muri i a ia, ka mea, E kore matou e pai ki tenei hei kingi mo matou.
Někteří občané ho však nenáviděli, a proto žádali: ‚Nechceme, aby byl naším králem.‘
15 A, i tona hokinga mai, kua riro mai hoki i a ia te rangatiratanga, ka mea kia karangatia ki a ia aua pononga, i hoatu nei e ia te moni ki a ratou, kia kite ai ia i ta tetahi, i ta tetahi i mahi ai.
Vladař se však přesto vrátil s královskou hodností. Ihned si dal předvolat úředníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, jak hospodařili.
16 Ka tae mai to mua, ka mea, E te ariki, ka ngahuru nga pauna kua mahia ki tau pauna.
Přišel první a řekl: ‚Pane, získal jsem desetkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘
17 Ka mea ia ki a ia, Ka pai, e te pononga pai: pono tonu tau mahi i te mea nohinohi rawa, na, hei rangatira koe mo nga pa kotahi tekau.
Král ho pochválil: ‚Výborně, jsi dobrý hospodář. Nešlo o mnoho a obstál jsi. Svěřuji ti proto vládu nad deseti městy.‘
18 A, ko te haerenga mai o te tuarua, ka mea, E te ariki, e rima nga pauna kua mahia ki tau pauna.
Přišel druhý úředník, aby vykázal zisk: ‚Pane, mám pro tebe pětkrát tolik, než jsi mi svěřil.‘
19 Ka mea ia ki tenei, Hei rangatira ano koe mo nga pa e rima.
I toho král pochválil a svěřil mu správu nad pěti městy.
20 Na, ko te haerenga mai o tetahi, ka mea, E te ariki, na, tau pauna: i te rongoa hoki i ahau i roto i te tauera:
Pak přišel další a řekl: ‚Pane, vím, že jsi přísný,
21 I mataku hoki ahau i a koe, no te mea he tangata uaua koe: e tango ana koe i te mea kihai i whakatakotoria iho e koe, e kokoti ana i te mea kihai i ruia e koe.
a tak jsem se bál o tvůj majetek. Dobře jsem ho ukryl a tady ti ho vracím nedotčený.‘
22 Na, ko tana meatanga ki a ia, Kei ta tou mangai he whakaheanga maku i a koe, e te pononga kino. I mohio koe he tangata uaua ahau, e tango ana i te mea kihai i whakatakotoria e ahau, e kokoti ana i te mea kihai i ruia e ahau:
Král mu řekl: ‚Tvá vlastní slova tě soudí, lenochu. Věděl jsi, co jsem nařídil, a nesplnil jsi to.
23 He aha koe te hoatu ai i taku moni ki te peeke, penei kua riro mai taua mea i ahau, me ona hua ano, i toku taenga mai?
Proč jsi moje peníze alespoň neuložil na úrok?‘
24 Na ka mea ia ki te hunga e tu tata ana, Tangohia te pauna i a ia, hoatu hoki ki tera i nga pauna kotahi tekau.
Pak řekl okolostojícím: ‚Vezměte ty peníze od něho a dejte je tomu, kdo získal desetinásobek.‘
25 Ka mea ratou ki a ia, E te ariki kotahi nei tekau ana pauna.
Namítali: ‚Pane, vždyť ten už má dost.‘
26 Ko taku kupu hoki tenei ki a koutou, Ki te whai mea tetahi, ka hoatu ano ki a ia; ki te kahore he mea a tetahi, ko ana mea ake ka tangohia i a ia.
Král odpověděl: ‚Každému, kdo se osvědčí, bude ještě přidáno, ale ten, kdo se neosvědčí, přijde o všechno.
27 Tena ko aua hoariri oku kihai nei i pai ki ahau hei kingi mo ratou, arahina mai ki konei, ka patu ki toku aroaro.
A mé nepřátele, kteří mne nechtěli za panovníka, popravte!‘“
28 A, no ka mutu enei korero, ka turia atu e ia ki mua, ka haere ki Hiruharama.
Když skončil svoje vypravování, pokračoval v cestě do Jeruzaléma.
29 A, no ka tata ia ki Petapaki, ki Petani, ki te maunga e kiia nei ko to nga Oriwa, na tokorua ana akonga i tonoa e ia.
V blízkosti dvora Betfage u Betanie pod Olivovou horou vyzval dva své učedníky: „Jděte naproti do městečka. Najdete tam uvázané oslátko, na kterém dosud nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte.
30 I mea ia, Haere korua ki te kainga e anga mai ana ki a korua; a, no ka tomo atu, ka kite korua i tetahi kuao kaihe e here ana, he mea kahore ano i nohoia noatia e te tangata: wetekina, arahina mai.
31 Ki te mea hoki tetahi ki a korua, He aha i wetekina ai e korua? kia penei ta korua ki atu, E mea ana te Ariki ki a ia mona.
Kdyby se vás někdo ptal, proč to děláte, řekněte: ‚Pán ho potřebuje.‘“
32 Na, haere atu ana te hunga i tonoa, rokohanga atu, rite tonu ki tana i korero ai ki a raua.
Ti dva šli a nalezli všechno tak, jak Ježíš řekl.
33 Na, i a raua e wewete ana i te kuao, ka mea ona rangatira ki a raua, He aha korua ka wewete ai i te kuao na?
Když oslátko odvazovali, přišli majitelé a ptali se, proč to dělají.
34 Na ko ta raua meatanga atu, E mea ana te Ariki ki a ia mona.
Odpověděli: „Pán ho potřebuje.“
35 Na ka arahina ia ki a Ihu: a panga iho e raua o raua kakahu ki runga ki te kuao, whakanohoia ana a Ihu ki runga.
Přivedli oslíka, pokryli mu hřbet svými plášti a posadili na něj Ježíše.
36 A, i a ia e haere ana, ka wharikitia o ratou kakahu ki te huarahi.
Ostatní lidé stlali dokonce své pláště na cestu, kudy jel.
37 A, i a ia e whakatata ana ki te heketanga o Maunga Oriwa, ka koa te huihui katoa o nga akonga, ka anga ka whakamoemiti ki te Atua, he nui hoki te reo, mo nga merekara katoa i kite ai ratou;
Když začali sestupovat z Olivové hory, zmocnilo se zástupu nadšení; děkovali Bohu za všechny divy, které na vlastní oči viděli.
38 Ka mea, Ka whakapaingia te Kingi e haere mai ana i runga i te ingoa o te Ariki: he rongo mau ki runga ki te rangi, he kororia ki runga rawa.
Provolávali: „Sláva králi, Bůh ho posílá! Nebe je smířeno, sláva!“
39 Na ka mea etahi o nga Parihi i roto i te mano ki a ia, E te Kaiwhakaako, riria au akonga.
Byli tam také někteří farizejové a ti mu domlouvali: „Pokárej své učedníky, aby se takhle nerouhali.“
40 Na ka whakahoki ia, ka mea, Ko taku kupu tenei ki a koutou, me i noho puku enei, kua karanga ake nga kamaka.
Ježíš odpověděl: „Jestliže oni zmlknou, bude volat kamení.“
41 A, no ka tata ia, ka kite i te pa, ka tangihia e ia.
Když se před Ježíšem otevřel pohled na Jeruzalém, vstoupily mu slzy do očí a plný smutku
42 Ka mea ia, Me i mohio koe, a koe ano, ahakoa i tenei ra nei ano ou, ki nga mea e mau ai tou rongo! ko tenei kua huna atu i ou kanohi.
řekl: „Město, kéž bys alespoň dnes pochopilo, co ti může přinést pokoj. Ty však nic nechápeš,
43 Tera hoki e tae mai nga ra ki a koe, e hanga ai e ou hoariri he parepare mou a taka noa, a ka karapotia koe, ka kopania hoki i nga taha katoa.
a tak přijde den, kdy tě obklíčí nepřátelé a oblehnou tě.
44 A ka whakahoroa koe ki raro, me au tamariki i roto i a koe; e kore ano e waiho tetahi kamaka i runga i tetahi kamaka i roto i a koe; no te mea kihai koe i matau ki te wa i tirohia ai koe.
Nakonec tě srovnají se zemí a tvé syny pobijí, protože jsi nerozeznalo čas, kdy k tobě přichází Bůh.“
45 A ka tomo ia ki te temepara, ka anga ka pei ki waho i te hunga i reira e hoko ana.
V Jeruzalémě vešel do chrámu a hned za branou narazil na ty, kdo tam prodávali. Začal je vyhánět
46 Ka mea ki a ratou, Kua oti te tuhituhi, Ko toku whare hei whare inoi: a kua meinga nei e koutou hei ana mo nga kaipahua.
se slovy: „Je psáno, že tento chrám je svaté místo pro modlitby, a vy jste z něho udělali tržiště.“
47 A whakaako ana ia i te temepara i ia ra, i a ra. Otiia ka rapu nga tohunga nui me nga karaipi me nga rangatira o te iwi kia whakangaromia ia;
Po několik dní se Ježíš vracel do chrámu a učil tam. Velekněží a vykladači zákona se ho chtěli za podpory předních občanů Jeruzaléma zmocnit a připravit ho o život,
48 Heoi kihai i kitea ta ratou e mea ai: no te mea e u ana nga tangata katoa ki a ia, e whakarongo ana.
ale nevěděli, jak to udělat, protože lid ho miloval a rád mu naslouchal.
