Hopa 41
1 E taea ranei a Rewiatana te kukume mai e koe ki te matau? te pehi ranei i tona arero ki te aho?
Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
2 E whakanohoia ranei e koe he aho ki tona ihu? E pokaia ranei e koe tona kauae ki te matau?
Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
3 E maha ranei ana inoi ki a koe? E korero ngawari ranei ia ki a koe?
Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
4 E whakarite kawenata ranei ia ki a koe? e riro ai ia i a koe hei pononga oti tonu mai?
Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
5 Ka rite ranei ia ki te manu hei mea takaro mau? E herea ranei ia e koe hei mea ma au kotiro?
Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým?
6 E waiho ranei ia hei taonga hokohoko ma nga ropu tangata hi ika? E wehewehea atu ranei ma nga kaihokohoko?
Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce?
7 E kapi ranei tona kiri i o tao? tona pane i nga wero ika?
Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho?
8 Kia pa tou ringa ki a ia; maharatia te whawhai, a kei pena a mua.
Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji.
9 Nana, he hori kau te manako ki a ia: e kore ranei tetahi e hinga noa ki te kite kau atu i a ia?
Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?
10 Kahore he tangata e maia rawa hei whakaoho i a ia: na ko wai e tu ki toku aroaro?
Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou?
11 Ko wai te tangata nana te mea kua takoto wawe ki ahau, e whakautu ai ahau ki a ia? Ahakoa he aha te mea i raro i nga rangi, puta noa, naku katoa.
Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest.
12 E kore e huna e ahau te korero mo ona wahi, mo tona kaha, mo te ataahua hoki o tona hanganga.
Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho.
13 Ma wai e tihore a waho o tona kakahu? Ko wai e tae ki tana paraire rererua?
Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí?
14 Ma wai e whakatuwhera nga tatau o tona mata? He wehi kei ona niho a taka noa.
Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
15 Ko tana e whakamanamana ai ko ona unahi pakari; tutaki rawa pera i te hiri piri tonu.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
16 Na, i te tata tonu o tetahi ki tetahi, e kore te hau e puta i waenga.
Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
17 Piri tonu ratou ki a ratou ano; mau tonu, e kore ano e taea te wehe.
Jedna druhé se přídrží, a nedělí se.
18 Ka tihe ia, ka kowha mai te marama; a ko te rite i ona kanohi kei nga kamo o te ata.
Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání.
19 E puta ana mai i tona mangai he rama mura, mokowhiti ana nga koraahi.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují.
20 Puta ana te paowa i ona pongaponga, me te mea no te kohua e koropupu ana, no te otaota e kaia ana.
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
21 Ngiha ana nga waro i tona ha, rere atu ana te mura i tona mangai.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází.
22 Kei tona kaki te kaha e noho ana, e tuapa ana te pawera i tona aroaro.
V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost.
23 Ko ona kikokiko tawerewere piri tonu: maro tonu ki runga ki a ia; e kore e taea te whakakorikori.
Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
24 Pakari tonu tona ngakau ano he kamaka; ae ra, maro tonu ano ko to raro kohatu huri.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu.
25 Ka whakarewa ia i a ia ki runga, ka wehi nga tangata nunui: na te pororaru ka porangi noa iho ratou.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují.
26 Ki te whai tetahi i a ia ki te hoari, e kore e taea; ahakoa e te tao, e te pere, e te koikoi ranei.
Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř.
27 Ki tona whakaaro he kakau witi te rino, he rakau popopopo te parahi.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
28 E kore ia e tahuti i te pere: ki a ia ka meinga noatia nga kohatu o te kotaha hei papapa.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
29 Kiia ake e ia nga patu hei papapa: e kataina ana e ia te huhu o te tao.
Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím.
30 Ko raro ona e rite ana ki te kohatu koikoi: e wharikitia ana e ia a runga o te paru ano he patunga witi.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
31 E meinga ana e ia te rire kia koropupu ano he kohua, me te moana kia rite ki te hinu.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři.
32 E hangaia ana e ia he huarahi kia marama i muri i a ia; tera e maharatia he hina te moana.
Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny.
33 I te whenua nei kahore he mea hei rite mona, he mea i hanga nei kahore ona wehi.
Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
34 E titiro ana ia ki nga mea tiketike katoa: he kingi ia mo nga tama katoa a te whakapehapeha.
Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
