< Hemi 1 >

1 Na Hemi, na te pononga a te Atua, a te Ariki hoki, a Ihu Karaiti, ki nga hapu kotahi tekau ma rua e noho marara ana; Tena koutou.
Jakub, Boží a Pána Jezukrista služebník, dvanácteru pokolení rozptýlenému pozdravení vzkazuje.
2 Kiia iho, e oku teina, he mea hari nui ina taka koutou ki nga whakamatautauranga maha;
Za největší radost mějte, bratří moji, kdyžkoli pokušeními obkličováni býváte rozličnými,
3 E matau ana hoki koutou, ko te whakamatautauranga o to koutou whakapono hei mahi i te manawanui.
Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.
4 Na kia puta rawa te mahi a te manawanui, kia tino tika ai koutou, kia toitu ai, te hapa i tetahi mea.
Trpělivost pak ať má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí, v ničemž nemajíce nedostatku.
5 Ki te hapa tetahi o koutou i te matauranga, me inoi ia ki te Atua, e homai nui nei ki te katoa, kahore hoki ana tawai mai; a ka homai ki a ia.
Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána.
6 Otira me inoi whakapono ia, kaua e ruarua. Ko te tangata ruarua hoki, tona rite kei te ngaru o te moana, e puhia ana e te hau, e akina ana.
Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.
7 Kaua hoki taua tangata e mea, e whiwhi ia ki tetahi mea i te Ariki.
Nedomnívej se zajisté člověk ten, by co vzíti měl ode Pána,
8 E kore te tangata ngakau rua e u i ana hanga katoa.
Jakožto muž dvojí mysli a neustavičný ve všech cestách svých.
9 Ko te teina iti, kia whakamanamana ia i te mea ka whakanekehia ake ia:
Chlubiž se pak bratr ponížený v povýšení svém,
10 Me te tangata taonga ano, i te mea ka whakaititia: ka memeha atu hoki ia, ano he puawai tarutaru.
A bohatý v ponížení se; nebo jako květ byliny pomine.
11 Ko te putanga mai hoki o te ra me te hau wera ano, na, kua maroke te tarutaru, kua ngahoro tona puawai, a ngaro iho te atanga o tona ahua: ka pera ano te tangata taonga, ka memeha atu i ona haereerenga.
Nebo jakož slunce vzešlé s horkostí usušilo bylinu, a květ její spadl, i ušlechtilost postavy jeho zhynula, takť i bohatý v svých cestách usvadne.
12 Ka hari te tangata e u ake ana ki te whakamatautauranga: no te mea hoki ka oti ia te whakamatautau, ka whiwhi ia ki te karauna o te ora, kua whakaaria mai nei e te Ariki mo te hunga e aroha ana ki a ia.
Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.
13 Kaua tetahi e mea ina whakamatautauria, E whakamatautauria ana ahau e te Atua: e kore hoki te Atua e taea te whakamatautau e te kino, e kore ano hoki ia e whakamatautau i tetahi:
Žádný, když bývá pokoušín, neříkej, že by od Boha pokoušín byl; neboť Bůh nemůže pokoušín býti ve zlém, aniž on koho pokouší.
14 Engari he mea whakamatautau te tangata, i a ia e kumea ana, e poaina ana e tona hiahia ake ano.
Ale jeden každý pokoušín bývá, od svých vlastních žádostí jsa zachvacován a oklamáván.
15 Na, i te haputanga o te hiahia, ka whanau ko te hara; a, i te otinga o te hara, ka whanau ko te mate.
Potom žádost když počne, porodí hřích, hřích pak vykonaný zplozuje smrt.
16 Kei whakapohehetia koutou, e oku teina aroha.
Nebluďtež, bratří moji milí.
17 No runga nga homaitanga papai katoa, nga mea katoa e tino tika ana, he mea heke iho no te Matua o nga whakamarama, kahore nei ona putanga ketanga, kahore hoki he atarangi o te tahuri.
Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.
18 Na tona hiahia ake ano tatou i whanau ai, he meatanga na te kupu o te pono, kia meinga ai tatou me he matamua mo ana mea i hanga ai.
On proto, že chtěl, zplodil nás slovem pravdy, k tomu, abychom byli prvotiny nějaké stvoření jeho.
19 Kei te mohio koutou ki tenei, e oku hoa aroha, kia hohoro nga tangata katoa ki te whakarongo, kia puhoi ki te korero, kia puhoi kite riri:
A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.
20 E kore hoki ta te Atua tika e mahia e to te tangata riri.
Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.
21 Heoi me whakarere katoa atu nga tikanga poke, me te hara e hua tonu nei, me tahuri marire ki te kupu kua oti te whakato iho; e taea hoki e tenei te whakaora o koutou wairua.
Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše.
22 Hei kaimahi ano koutou i te kupu, kaua hei kaiwhakarongo anake, kei tinihangatia koutou e koutou ano.
Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe.
23 Ki te mea hoki he kaiwhakarongo tetahi i te kupu, ehara nei i te kaimahi, he rite ia ki te tangata e matakitaki ana ki tona kanohi maori i roto i te whakaata:
Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle.
24 I tona matakitakinga hoki i a ia ano, haere ana, wareware tonu ake he ahua pehea ranei tona.
Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl.
25 Tena ko te tangata e ata titiro iho ana ki te ture tino tika, ki te mea herekore, a ka u tonu, he kaiwhakarongo ano ia e kore e wareware, engari e mahi ana i te mahi, e hari ano tenei i tana mahi.
Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.
26 Ki te mea he ahua karakia to tetahi i roto i a koutou, ki te kore e parairetia e ia tona arero, he tinihanga hoki tana ki tona ngakau, he maumau karakia tana.
Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.
27 Ko te karakia pono, ko te mea pokekore ki te aroaro o te Atua matua, ko ia tenei, Ko te tirotiro i nga pani i nga pouaru i o ratou mate, ko te tiaki i a ia ake kei poke i te ao.
Náboženství čisté a neposkvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich a ostříhati sebe neposkvrněného od světa.

< Hemi 1 >