Mahi 11
1 A ka rongo nga apotoro me nga tuakana i Huria, kua tango hoki nga Tauiwi te kupu a te Atua.
Apoštolové a ti bratři, kteří zůstali v Judsku, se dozvěděli, že i pohané uvěřili Boží zvěsti.
2 A, no te taenga ake o Pita ki Hiruharama, ka whakawakia ia e te hunga o te kotinga,
Když se Petr vrátil do Jeruzaléma, někteří křesťané židovského původu mu vyčítali:
3 I mea ratou, I haere koe ki roto ki nga tangata kihai i kotia, i kai tahi me ratou.
„Ty jsi navštěvoval pohany a dokonce jsi s nimi jedl!“
4 Na ka timata a Pita, ka korero whakatepe atu ki a ratou, ka mea,
Petr jim to pěkně po pořádku vypověděl.
5 I te pa ahau, i Hopa, e inoi ana; a ka kite moemoea ahau i tetahi whakakitenga, ko tetahi mea e heke iho ana, ano he kakahu nui, he mea tuku iho i te rangi ma nga pito e wha; a tae tonu mai ki ahau:
Vyprávěl o vidění, které měl na střeše domu v Joppe, o příchodu Kornéliových poslů a o všem, co se pak událo v Césareji. Představil jim i šest křesťanů z Joppe, kteří s ním šli ke Kornéliovi. Pak Petr ukončil slovy:
6 No te whakamaunga atu o oku kanohi ki taua mea, ka whakaaro ahau, a ka kite i nga karerehe waewae wha o te whenua, i nga kararehe mohoao me nga mea ngokingoki me nga manu o te rangi.
7 A ka rongo hoki ahau he reo e mea mai ana ki ahau, E ara, e Pita; patua, kainga.
8 Otira ka ki atu ahau, Kahore, e te Ariki; kiano hoki tetahi mea noa, poke ranei, i tapoko noa ki toku mangai.
9 Na ka whakahoki tuarua mai he reo no te rangi, Ko a te Atua i mea ai kia ma, kaua e meinga e koe kia noa.
10 E toru nga meatanga o tenei: ka hutia katoatia atu ano ki te rangi.
11 Na i taua wa ano kua tu nga tangata tokotoru ki mua i te whare i noho ai ahau, he mea tono mai no Hiharia ki ahau.
12 Na ka mea te Wairua ki ahau kia haere tahi matou, kia kaua ahau e ruarua. I haere tahi ano i ahau enei teina tokoono, a tomo ana matou ki te whare o taua tangata:
13 Na ka korerotia mai e ia ki a matou tona kitenga i te anahera i tona whare e tu ana, e mea ana ki a ia, Tonoa etahi tangata ki Hopa, tikina a Haimona, te rua nei o ona ingoa ko Pita:
14 Mana e korero ki a koe etahi kupu, e ora ai koutou ko tou whare katoa.
15 A, noku ka timata ki te korero, ka tau iho te Wairua Tapu ki a ratou, ka pera ano me ia ki a tatou i te timatanga.
„Když jsem k nim mluvil o Kristu, sestoupil na ně svatý Duch právě tak jako tenkrát na nás.
16 Katahi ahau ka mahara ki te kupu a te Ariki, ki tana i mea ai, i iriiri ra a Hoani ki te wai; ko koutou ia ka iriiria ki te Wairua Tapu.
Vzpomněl jsem si v té chvíli na slova Pána Ježíše: ‚Jan vás křtil na znamení pokání vodou, ale vy budete pokřtěni svatým Duchem.‘
17 Na, mehemea rite tonu ta te Atua mea i hoatu ai ki a ratou ki tana i homai ai hoki ki a tatou, i a tatou i whakapono ai ki te Ariki, ki a Ihu Karaiti; ko wai ahau, kia ahei te tu atu ki te Atua?
A tak když uvěřili v Pána Ježíše Krista jako my a dostali i stejný dar od Boha, nemohl jsem se přece stavět proti Boží vůli!“
18 A, no ka rongo ratou ki enei mea, mutu pu ta ratou korero, heoi ka whakakororia i te Atua, ka mea, Koia ano, kua homai hoki e te Atua ki nga Tauiwi te ripeneta e ora ai.
Když to židovští bratři vyslechli, uklidnili se, s radostí děkovali Bohu a říkali: „Tedy i pohany probouzí Bůh k pokání a k novému životu!“
19 Na, ko te iwi i whakamararatia atu i runga i te tukinotanga i puta ake i to Tepene, haereere ana ratou a tae noa ki Pinikia, ki Kaiperu, ki Anatioka, me te kauwhau ano i te kupu ki nga Hurai anake, kahore ki etahi atu.
Ti věřící, kteří po Štěpánově smrti při pronásledování uprchli z Jeruzaléma, se dostali až do Fénicie, na Kypr a do města Antiochie v Sýrii. Radostné zvěsti o spáse hlásali jenom židům.
20 Otira ko etahi o ratou, he tangata no Kaiperu, no Hairini, i to ratou taenga ki Anatioka, ka korero ki nga Kariki hoki, ka kauwhau i te Ariki, i a Ihu.
Někteří však, rodáci z Kypru a Kyrenaiky, začali v Antiochii mluvit o Ježíši Kristu také pohanům.
21 Ko te ringa hoki o te Ariki i a ratou: a he tokomaha rawa i whakapono, i tahuri ki te Ariki.
Pán stál při nich a velký počet lidí uvěřil a obrátil se ke Kristu.
22 Na ka tae to ratou rongo ki nga taringa o te hahi i Hiruharama; a ka tonoa e ratou a Panapa kia haere ki Anatioka:
Když se o tom doslechli v jeruzalémském sboru, vyslali do Antiochie Barnabáše.
23 No tona taenga atu, ka kite i te aroha noa o te Atua, ka hari, ka whakahau i a ratou katoa kia u te ngakau, kia piri ki te Ariki.
Ten tam uviděl, jak mocně zapůsobila Boží milost. Měl z toho velkou radost a všechny povzbuzoval, aby věrně vytrvali při svém rozhodnutí pro Pána.
24 He tangata pai hoki ia, ki tonu i te Wairua Tapu, i te whakapono: he nui ano te hunga i honoa ki te Ariki.
Barnabáš byl muž na svém místě, plný Ducha svatého a víry. V Antiochii bylo pro Ježíše získáno velké množství pohanů.
25 Me i reira ka haere atu a Panapa ki Tarahu, ki te rapu i a Haora:
Barnabáš se odtud vypravil do Tarsu, vyhledal Saula a přivedl ho s sebou do Antiochie.
26 A, no ka kitea ia e ia, ka kawea mai ia e ia ki Anatioka. A kotahi tino tau i huihui tahi ai raua ki te hahi, a he nui te hunga i whakaakona. I matua huaina hoki nga akonga he Karaitiana ki Anatioka.
Tam zůstali po celý rok, a když kázali o Kristu, připojilo se ke skupině tamějších věřících překvapivé množství lidí. V Antiochii se poprvé začalo říkat Kristovým následovníkům kristovci – křesťané.
27 Na i aua ra ka heke mai etahi poropiti i Hiruharama ki Anatioka.
Do antiochijského sboru přišli také z Jeruzaléma někteří věřící, kteří měli dar prorockého vidění.
28 A ka tu ake tetahi o ratou, ko Akapu te ingoa, ka whakakite, he mea na te Wairua, tera ka pa he mate nui i te hiakai ki te whenua katoa: i puta ano tenei i nga ra o Karauria.
Jednomu z nich, Agabovi, ukázal Bůh, že v celé říši bude velký hlad. To se skutečně vyplnilo za vlády císaře Klaudia.
29 Na ka whakatakoto tikanga nga akonga i runga i te mea e taea e tena, e tena, kia tukua atu he awhina mo nga tuakana e noho ana i Huria:
Křesťané v Antiochii se tedy rozhodli přispět každý podle svých možností a podpořit věřící v Judsku, kde bylo mnoho chudých.
30 Pera ana hoki ratou, tukua atu ana ki nga kaumatua ma te ringa o Panapa raua ko Haora.
Sbírku poslali představeným církve v Jeruzalémě po Barnabášovi a Saulovi.
