സദൃശവാക്യങ്ങൾ 16
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 ൪ യഹോവ സകലത്തെയും തന്റെ ഉദ്ദേശ്യത്തിനായി ഉണ്ടാക്കിയിരിക്കുന്നു; അനർത്ഥദിവസത്തിനായി ദുഷ്ടനെയും സൃഷ്ടിച്ചിരിക്കുന്നു.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 ൬ ദയയും വിശ്വസ്തതയുംകൊണ്ട് അകൃത്യം പരിഹരിക്കപ്പെടുന്നു; യഹോവാഭക്തികൊണ്ട് മനുഷ്യർ ദോഷം വിട്ടകലുന്നു.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 ൭ ഒരുവന്റെ വഴികൾ യഹോവയ്ക്കു പ്രസാദകരമായിരിക്കുമ്പോൾ അവിടുന്ന് അവന്റെ ശത്രുക്കളെപ്പോലും അവനുമായി സമാധാനത്തിലാക്കുന്നു.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 ൯ മനുഷ്യന്റെ ഹൃദയം തന്റെ വഴിയെക്കുറിച്ച് ആലോചിച്ചുറയ്ക്കുന്നു; അവന്റെ കാലടികളെയോ യഹോവ ക്രമപ്പെടുത്തുന്നു.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 ൧൨ ദുഷ്ടത പ്രവർത്തിക്കുന്നത് രാജാക്കന്മാർക്ക് വെറുപ്പ്; നീതികൊണ്ടല്ലയോ സിംഹാസനം സ്ഥിരപ്പെടുന്നത്.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 ൧൬ തങ്കത്തെക്കാൾ ജ്ഞാനം സമ്പാദിക്കുന്നത് എത്ര നല്ലത്! വെള്ളിയെക്കാൾ വിവേകം സമ്പാദിക്കുന്നത് എത്ര ഉത്തമം!
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 ൧൭ ദോഷം വിട്ടുനടക്കുന്നത് നേരുള്ളവരുടെ പെരുവഴി; തന്റെ വഴി സൂക്ഷിക്കുന്നവൻ തന്റെ പ്രാണനെ കാത്തുകൊള്ളുന്നു.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 ൧൯ ഗർവ്വികളോടുകൂടെ കവർച്ച പങ്കിടുന്നതിനെക്കാൾ താഴ്മയുള്ളവരോടുകൂടി താഴ്മയുള്ളവനായിരിക്കുന്നത് നല്ലത്.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 ൨൬ പണിക്കാരന്റെ വിശപ്പ് അവനെക്കൊണ്ടു പണി ചെയ്യിക്കുന്നു; അവന്റെ വായ് അവനെ അതിനായി നിർബ്ബന്ധിക്കുന്നു.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
