< Romana 8 >

1 Ie henane zao tsy amam-patse o am’ Iesoà Norizañeo, o tsy mañavelo amy nofotsey, fa amy arofoio,
A protož neníť již žádného odsouzení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž nechodícím podle těla, ale podle Ducha.
2 ie hinaha’ i Han’ arofo minday haveloñe am’ Iesoà Norizañeiy amy han-tahiñe naho havilasiy.
Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši, vysvobodil mne od zákona hřícha a smrti.
3 Toe tsy nahalefe i Hake, ie nampaifoifoe’ i nofotsey, aa le nihenefan’ Añahare amy nañiraha’e i Ana’ey ho hambam-bintañe amo sandriñe maleo-tahiñeo ho engan-kakeo, hamatse o tahiñe an-tsandriñeo,
Nebo seč nemohl býti Zákon, byv mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a to příčinou hřícha, odsoudil hřích na těle,
4 soa te ho heneke aman-tika tsy mpañavelo amy haondaty hambo’ey fa amy Arofoy ty havantaña’ i Hake.
Aby spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.
5 Mifahatse amo raha’ i hambo’eio ty fitsakorea’ o mipiteke amy hambo’eio, fe amo ra­han’arofoo o mpiato amy Arofoio.
Ti zajisté, kteříž jsou podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.
6 Toe fihomahañe ty vetsevetse mirekets’ amy hambo’ey, fe haveloñe naho fañanintsañe ty ereñeren-tro’ i mi­tambozòtse amy Arofoy;
Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,
7 fa mandrafe aman’ Añahare ty fitsakoreañe mipitek’ amy hambo’ey, amy te tsy iambanea’e t’i Han’ Añahare, toe tsy lefe’e;
Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.
8 vaho tsy mete mahafale an’An­dria­nañahare o miato amy sandriñe hambo’ey.
Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
9 F’ie tsy amy hambo’ey, fa amy Arofoy, naho toe mimoneñe an-tro’ areo ao i Arofon’ Añaharey; aa naho tsy ama’e i Arofo’ i Norizañeiy le tsy aze.
Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží přebývá v vás. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
10 Ie ama’ areo i Norizañey, ndra te nihomake an-kakeoo i sandriñey, le veloñ’ an-kavantañañe ty arofo.
A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
11 Aa ie mañialo ama’ areo ao ty Arofo’ i nampitroatse Iesoà amy havilaisiy, le i nañakatse i Norizañey amy fihomahañeiy ro hameloñe o sandri’ areo mora momokeo amy Arofo’e mañialo ama’areoy.
Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
12 Ie amy zao, ry longo, mpisongo tika: tsy amy hambo’ey t’ie ho veloñe amy modoy,
A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli.
13 f’ie veloñe amy hambo’ey, le tsy mete tsy hihomake; fa naho i Arofoy ro añitoa’ areo erike o sata’ rati’ i hambo’eio, le ho veloñe.
Nebo budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
14 Fa hene anan’ Añahare ze tarihe’ i Arofon’ Añaharey.
Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
15 Toe tsy nandrambe i fañahim-pandrohizañey nahareo hirevendreveñe, f’ie nandrambe ty Arofom-pamelomañ’ anake mahakanjy ty hoe: Àba, Rae.
Nepřijali jste zajisté Ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němžto voláme Abba, totiž Otče.
16 I Arofoy ty mitaroñe aman-tron-tikañe te anan’ Añahare;
A tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
17 aa kanao anake tika le mpandova, toe mpandova aman’ Añahare, naho mitrao-pandova amy Norizañey, ie iharoan-tika haloviloviañe, le itraofan’ engeñe ka.
A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.
18 Apotako te tsy mañeva hoharañe amy engeñe ho bentabentareñe aman-tikañey ty haloviloviañe henanekeo.
Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
19 Fa mihalantavañe, mandiñe ty fiboaha’ o anan’ Añahareo ty voatse toy;
Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.
20 amy te nondevozeñe ami’ty tsy fanjofahañe o namboareñeo, tsy nisatrie’e, fe ami’ty fisafiri’ i nampiambane irezay ho am-pitamañe
Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
21 t’ie ho hahàñe am-pandevoza’ i fimomohañey ka ty voatse toy ho an-kavolonahem-pidadà’ o anan’ Añahareo.
V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.
22 Fohintika t’ie mibabababa naho mitrao-pitoreo am-pitsongoañe pake henaneo ze kila namboareñe.
Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,
23 Tsy ie avao, fa itika aman-dengom-boa’ i Arofoy, eka! itika ro mitreontreoñe an-troke ao, misalala ty fameloman’ anake, ty fijebañañe o sandrin-tikañeo.
A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.
24 I fitamàñey ty nandrombahañe an-tika, le tsy atao fitamàñe o fitamàñe isakeo, fa ia ty mitamà ty raha trea’e?
Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
25 Aa ie tamaen-tika i tsy ìsakey le mihavàtse mandiñe aze.
Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
26 Manahake izay, mañolotse o haifoifoan-tikañeo ka i Arofoy; itika tsy mahay mihalaly ami’ty do’e, fa i Arofoy ro mañalañalañe ho antikañe ami’ty fitreontreoñe tsy lefe talilieñe.
Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
27 Le i Mpibiribiry trokey ty maharofoanañe ty fitsakorea’ i Arofoy, amy t’ie ro mañalañalañe ho a o noro’eo ami’ty satrin’ Añahare.
Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.
28 Fohin-tika te ampifanehafen’ Añahare ze he’e haña­soa o mikoko an’Andria­na­ña­hareo, o kinanjy amy fisafiria’ey;
Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.
29 amy te ze niaro­foana’e taolo ro tinendre’e hihambam-bintañe amy Ana’ey, soa t’ie ty ho tañoloñoloñam-piroahalahy maro.
Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.
30 Le nikanjie’e ka o tinendre’eo, naho nampivantañe’e o nikanjie’eo, vaho nirengè’e o nampivantañe’eo.
Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
31 Akore arè ty hanoen-tika? Kanao mañimba antika t’i Andrianañahare, ia ty hiatreatre?
Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
32 Aa ie tsy nañaro i Bako Toka’ey fa nengae’e ho antikañ’ iaby, sandrake t’ie mitraoke ama’e ro hanolora’e ze he’e?
Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?
33 Ia ty hanisý o jinobon’ Añahareo? I Andrianañahare ro mañavantañe,
Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje.
34 Ia ty hamàtse? Iesoà Norizañey ty nivilasy, eka, toe nampivañonen-ko veloñe; ie am-pitàn-kavanan’ Añahare eo henaneo mihalaly ho antika.
Kdo jest, ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž také i oroduje za nás.
35 Ia ty hampipitsoke antika ami’ty fikokoa’ i Norizañey? haoreañe hao ke haloviloviañe he fampisoañañe ke hasalikoañe he fihaloañe ke hankàñe he fibara?
A protož kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
36 Toe pinatetse ty hoe: Ihe ro anjamanañe anay lomoñandro; volilien-ko añondry ho lentañe zahay.
Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
37 Fe amy iaby rezay, mpandrebake ra’elahy tika amy Nikoko antikañey.
Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
38 Le faharako te to, ke havilasy he haveloñe ke anjely he fifeheañe he ze eo henaneo ke ze mb’e añe,
Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
39 he ty añ’ abo ey ke ty an-dalek’ ao he inoñ’ inoñe ami’ty voatse toy, tsy hahasintake antikañe amy fikokoan’ Añahare amy Talèntika Iesoà Norizañey.
Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.

< Romana 8 >