< Romana 3 >

1 Inoñe arè ty tombo’ ty maha Jiosy; he ino ty mahasoa o savatseo?
Τί οὖν τὸ περισσὸν τοῦ Ἰουδαίου, ἢ τίς ἡ ὠφέλεια τῆς περιτομῆς;
2 Toe jabajaba tok’aia’aia! Valoha’e, toe nafantoke am’iereo o fepèn’ Añahareo.
Πολὺ κατὰ πάντα τρόπον. Πρῶτον μὲν γὰρ ὅτι ἐπιστεύθησαν τὰ λόγια τοῦ ˚Θεοῦ.
3 Hera tsy nahafiato ty ila’e? Hahamodo ty figahiñan’ Añahare hao ty tsy fatokisa’e?
Τί γάρ εἰ ἠπίστησάν τινες; Μὴ ἡ ἀπιστία αὐτῶν, τὴν πίστιν τοῦ ˚Θεοῦ καταργήσει;
4 Sondo’e! Ee abey te ho tendreke to t’i Andrianañahare ndra te kila mpandañitse ondatio, amy pinatetse ty hoe: Soa t’ie ho zoen-to amo tsara’oo vaho handreketse te mizaka.
Μὴ γένοιτο! Γινέσθω δὲ ὁ ˚Θεὸς ἀληθής, πᾶς δὲ ἄνθρωπος ψεύστης, καθάπερ γέγραπται, “Ὅπως ἂν δικαιωθῇς ἐν τοῖς λόγοις σου, καὶ νικήσεις ἐν τῷ κρίνεσθαί σε.”
5 Aa naho onjone’ ty hatsivokaran-tika ty hatòn’ Añahare, le akore ty hatao-tikañe? te tsy to hao t’i Andrianañahare t’ie mandafa? (manao reha’ ondaty rahoo).
Εἰ δὲ ἡ ἀδικία ἡμῶν, ˚Θεοῦ δικαιοσύνην συνίστησιν, τί ἐροῦμεν; Μὴ ἄδικος ὁ ˚Θεὸς, ὁ ἐπιφέρων τὴν ὀργήν; (Κατὰ ἄνθρωπον λέγω.)
6 Sondo’e ka! Naho nitò, akore ty hizakàn’ Añahare ty voatse toy?
Μὴ γένοιτο! Ἐπεὶ πῶς κρινεῖ ὁ ˚Θεὸς τὸν κόσμον;
7 Aa naho ty vandeko ro mampionjoñe ty hatòn’ Añahare ho ami’ty enge’e, le inoñe ty amàrañe ahy ho mpanan-kakeo?
Εἰ δὲ ἡ ἀλήθεια τοῦ ˚Θεοῦ ἐν τῷ ἐμῷ ψεύσματι ἐπερίσσευσεν εἰς τὴν δόξαν αὐτοῦ, τί ἔτι κἀγὼ ὡς ἁμαρτωλὸς κρίνομαι;
8 Aa vaho akore t’ie tsy manao ty hoe: (Amy fanambai­tambaiñañe anaiy, ie atao’ ty ila’e te enta’ay), Antao hanao raty hito­tsaha’ ty soa? To ty famàrañe iareo.
Καὶ μὴ καθὼς βλασφημούμεθα, καὶ καθώς φασίν τινες ἡμᾶς λέγειν, ὅτι “Ποιήσωμεν τὰ κακὰ, ἵνα ἔλθῃ τὰ ἀγαθά;” Ὧν τὸ κρίμα ἔνδικόν ἐστιν.
9 Akore arè? Itika hao ro soa? Aiy! fa niventean-tika aniany te songa fehèn-kakeo ke te Jiosy he te Grika.
Τί οὖν; Προεχόμεθα; Οὐ πάντως, προῃτιασάμεθα γὰρ, Ἰουδαίους τε καὶ Ἕλληνας, πάντας ὑφʼ ἁμαρτίαν εἶναι.
10 Fa pinatetse ty hoe: Tsy eo ty vañoñe, leo raike;
Καθὼς γέγραπται, ὅτι “Οὐκ ἔστιν δίκαιος, οὐδὲ εἷς,
11 tsy eo ty mahilala, tsy eo ty mipay an’ Andrianañahare.
οὐκ ἔστιν συνίων, οὐκ ἔστιν ὁ ἐκζητῶν τὸν ˚Θεόν.
12 Fonga nandifike, songa tsy manjofake; tsy ia ty manao soa, leo raike.
Πάντες ἐξέκλιναν, ἅμα ἠχρεώθησαν· οὐκ ἔστιν ποιῶν χρηστότητα, οὐκ ἔστιν ἕως ἑνός.”
13 Kibory misokake ty tretra’ iareo; mitolom-pamañahy ty famele’ iareo; Ambane soñi’ iareo ao ty vore’ o mereñeo.
“Τάφος ἀνεῳγμένος ὁ λάρυγξ αὐτῶν, ταῖς γλώσσαις αὐτῶν ἐδολιοῦσαν”, “Ἰὸς ἀσπίδων ὑπὸ τὰ χείλη αὐτῶν”,
14 Lifotse fatse naho afero o falie’ iareoo.
“Ὧν τὸ στόμα ἀρᾶς καὶ πικρίας γέμει”·
15 Malisa te hampiori-dio ty fandia’ iareo;
“Ὀξεῖς οἱ πόδες αὐτῶν, ἐκχέαι αἷμα…
16 fianto naho hasotriañe ro amo lala’ iareoo;
σύντριμμα καὶ ταλαιπωρία ἐν ταῖς ὁδοῖς αὐτῶν,
17 vaho alik’am’ iereo ty lalam-panintsiñañe.
καὶ ὁδὸν εἰρήνης οὐκ ἔγνωσαν.”
18 Tsy aolom-pihaino’ iareo ty fañeve­ñañe aman’ Añahare.
“Οὐκ ἔστιν φόβος ˚Θεοῦ ἀπέναντι τῶν ὀφθαλμῶν αὐτῶν.”
19 Fohintika te ze tsarae’ i Hake ro tsarae’e amy ze ambane’ Hake, hampihomboñe ze kila falie, vaho fonga hampivolilieñe aman’ Añahare ty voatse toy;
Οἴδαμεν δὲ ὅτι ὅσα ὁ νόμος λέγει, τοῖς ἐν τῷ νόμῳ λαλεῖ, ἵνα πᾶν στόμα φραγῇ, καὶ ὑπόδικος γένηται πᾶς ὁ κόσμος τῷ ˚Θεῷ.
20 fa tsy ama’ nofotse veloñe ty hahazo to ampivazohoa’e ami’ty fimanemanea’e Hake; amy te fampandrendrehan-kakeo ty Hake.
Διότι ἐξ ἔργων νόμου, οὐ δικαιωθήσεται πᾶσα σὰρξ ἐνώπιον αὐτοῦ, διὰ γὰρ νόμου ἐπίγνωσις ἁμαρτίας.
21 Ie henaneo, fa nadodea alafe’ i Hake ty havantañan’ Añahare, ie taroñe’ ty Hake naho o Mpitokio
Νυνὶ δὲ χωρὶς νόμου, δικαιοσύνη ˚Θεοῦ πεφανέρωται, μαρτυρουμένη ὑπὸ τοῦ νόμου καὶ τῶν προφητῶν,
22 naho boak’ aman’ Añahare añamy figahiña’ Iesoà Norizañey ty havantañañe, ho amo hene mitam-patokisañeo, le tsy iambakambàhañe;
δικαιοσύνη δὲ ˚Θεοῦ διὰ πίστεως ˚Ἰησοῦ ˚Χριστοῦ, εἰς πάντας τοὺς πιστεύοντας, οὐ γάρ ἐστιν διαστολή.
23 toe fonga nanao hakeo naho milesa ami’ty engen’ Añahare,
Πάντες γὰρ ἥμαρτον καὶ ὑστεροῦνται τῆς δόξης τοῦ ˚Θεοῦ,
24 f’ie nampivantañeñe tsi-ambili’e amy fatariha’e añamy fijebañañe amy Iesoà Norizañeiy,
δικαιούμενοι δωρεὰν τῇ αὐτοῦ χάριτι, διὰ τῆς ἀπολυτρώσεως τῆς ἐν ˚Χριστῷ ˚Ἰησοῦ·
25 i sinafirin’ Añahare ho takom-boiñe añamy fiatoañe an-dio’ey, hampiboake ty havantaña’e, fa am-pahaliñisa’e ty nirirañen’ Añahare o hakeo taoloo,
ὃν προέθετο ὁ ˚Θεὸς ἱλαστήριον, διὰ τῆς πίστεως ἐν τῷ αὐτοῦ αἵματι, εἰς ἔνδειξιν τῆς δικαιοσύνης αὐτοῦ, διὰ τὴν πάρεσιν τῶν προγεγονότων ἁμαρτημάτων
26 hampidodeà’e amo sa zao ty havantaña’e, t’ie i Vantañey naho ty figahiña’ Iesoà ro fañavantañañe ondaty.
ἐν τῇ ἀνοχῇ τοῦ ˚Θεοῦ, πρὸς τὴν ἔνδειξιν τῆς δικαιοσύνης αὐτοῦ ἐν τῷ νῦν καιρῷ, εἰς τὸ εἶναι αὐτὸν δίκαιον καὶ δικαιοῦντα τὸν ἐκ πίστεως ˚Ἰησοῦ.
27 Aia arè ty firengeañe? Napoke añe. Ami’ty Hake manao akore? He am-pimanemaneañe? Aiy avao, fa amy Hake miato-patokisañey.
Ποῦ οὖν ἡ καύχησις; Ἐξεκλείσθη. Διὰ ποίου νόμου; Τῶν ἔργων; Οὐχί, ἀλλὰ διὰ νόμου πίστεως.
28 Aa le agadon-tika te vantañe’ i fatokisa’ey t’indaty fa tsy am-pimanemanea’e Hake.
Λογιζόμεθα οὖν δικαιοῦσθαι πίστει ἄνθρωπον, χωρὶς ἔργων νόμου.
29 Aa vaho Andrianañahare’ o Jiosio avao hao re? Tsy a’ o fokontokoñeo ka hao? Eka, toe a o fokontokoñeo ka.
Ἢ Ἰουδαίων ὁ ˚Θεὸς μόνον; Οὐχὶ καὶ ἐθνῶν; Ναὶ, καὶ ἐθνῶν,
30 Inao, Raike t’i Andrianañahare, le fatokisañe ty añavantaña’e o sinavatseo naho fatokisañe ka o tsy sinavatseo.
εἴπερ εἷς ὁ ˚Θεός, ὃς δικαιώσει περιτομὴν ἐκ πίστεως, καὶ ἀκροβυστίαν διὰ τῆς πίστεως.
31 Hera faohen-tika am-patokisañe t’i Hake. Aiy, sondo’e! te mone ajadon-tikañe t’i Hake.
Νόμον οὖν καταργοῦμεν διὰ τῆς πίστεως; Μὴ γένοιτο! Ἀλλὰ νόμον ἱστάνομεν.

< Romana 3 >